Chlorid sodný: Porovnání verzí

Zásadní význam má chlorid sodný v [[Zimní posyp|zimní údržbě komunikací]]. Prakticky ve všech zemích EU je naprosto převažujícím posypovým materiálem, a posypová sůl NaCl byla například v ČR v roce 2001 cenou v rozmezí v rozmezí 1&nbsp;700 až 2&nbsp;200&nbsp;Kč za&nbsp;tunu asi 6krát levnější než druhá nejužívanější rozmrazovací látka, [[chlorid vápenatý]]. V České republice bylo v zimní sezóně 2000/2001 na posyp vozovek [[silnice|silniční]] sítě v ČR použito 168&nbsp;000&nbsp;tun&nbsp;soli, z&nbsp;toho v&nbsp;98 % se používal chlorid sodný, ve zbylém podílu chlorid vápenatý a jen v nepatrném rozsahu [[chlorid hořečnatý]].{{Doplňte zdroj}} [[Eutektikum|Eutektický bod]], tedy teplota, do které má sůl rozmrazovací účinek, je pro chlorid sodný ve vodním roztoku s ideální koncentrací cca 22 % asi −21&nbsp;°C. V praxi však není možné rovnoměrně dosáhnout ideální koncentrace a navíc se ředí vodou z rozmrazeného povrchu, padajícím sněhem apod.; proto hranice skutečné účinnosti leží výše. Pro běžné potřeby zimního ošetřování komunikací účinkuje kuchyňská sůl do teploty −5&nbsp;°C, maximálně −7&nbsp;°C. Při teplotách pod −11&nbsp;°C již bývá zcela neúčinná (chlorid vápenatý je velmi účinný až do −35&nbsp;°C, při velkých mrazech se používá zpravidla jen jako příměs chloridu sodného).<ref name="eu">Karel Melcher: [http://ekolist.cz/zprava.shtml?x=49570 Posypové materiály pro zimní údržbu komunikací v ČR a v zemích EU], Ekolist.cz, 3. 12. 2001</ref>