Augustin Navrátil: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Život: slovosled
typo, styl a dopl podle čl. St. Vodičkové z KT 50/2015 (Kroměřížská petice - kostelník Jan Pavlíček)
Řádek 2:
 
==Život==
Pocházel z rolnické katolické rodiny. Jako nejstarší syn "zdědil" po předcích jméno Augustin. Vyučil se stolařem[[stolař]]em. Jako stolař se živil až do roku 1956. V roce 1955 se oženil Augustinou Bazalkovou. Krátce pracoval v lisovně kroměřížského podniku [[PAL-MAGNETON.]], Proodkud politickébyl neshodykvůli svým politickým názorům a nesouhlaskvůli tomu, že nesouhlasil se začleněním pozemků rodiny do místního [[JZD,]] byl10. odtudzáří 10.9.1957 propuštěn. Další práci našel u [[ČSD]]. Pracoval jako staniční dělník, posunovač a [[hradlař]]. Železničářem byl až do svého odchodu do penze. Při svém zaměstnání pečoval o hospodářství a rozsáhlouvelkou rodinu. Se svou ženou splodiliměli celkem 9 dětí.<ref name="cirkev" /><ref>Stanislava Vodičková: ''Muž, který se odmítl poddat''. Katolický týdeník 50/2015, 8.–14. prosince 2015, příloha Perspektivy, s. 1.</ref>
Přestože nezískal vysokoškolské vzdělání, znalosti si doplňoval [[samostudium|samostudiem z knih]]. Studoval náboženské, historické, politické a právní spisy.
Vědom si svých práv, důsledně trval na dodržování zákonů.
 
==Potížistou==
Patřil k několika málo v [[Československá socialistická republika|ČSSR]] soukromě hospodařícím rolníkům, tedy k těm, kteří dlouhodobě vzdorovali komunistické [[Kolektivizace|kolektivizaci]] v zemědělství.<ref name="TOTALITA" /> Hrál důležitou roli při vydávání katolického [[samizdat]]u.<ref name="Kordíková" /> V roce [[1977]] se stal signatářem [[Charta 77|Charty 77]],<ref name="TOTALITA" /> akterou začal také šířit. Dále sepsal tzv. Kroměřížskou petici, v níž vyzýval státní orgány, aby dodržovaly náboženskou svobodu. Spolu s kroměřížským kostelníkem od Sv. Mořice Janem Pavlíčkem se mu podařilo získat 700 podpisů. Za šíření této petice byl Navrátil v červenci [[1978]] poslán do psychiatrické léčebny, Jan Pavlíček odsouzen na osm měsíců žaláře nepodmíněně.<ref>Stanislava Vodičková: ''Muž, který se odmítl poddat''. Katolický týdeník 50/2015, 8.–14. prosince 2015, příloha Perspektivy, s. 1.</ref> V roce [[1988]] Navrátil inicioval jednudalší petici, která se stala jednou z nejmasovějších akcí manifestujících odpor proti komunistickému režimu: petici ''[[s:Podněty_katolíků_k_řešení_situace_věřících_občanů_v_ČSSR|Podněty katolíků k řešení situace věřících občanů]]'', v níž vznesl požadavky na respektování práv věřících občanů a náboženské svobody. Podepsalo ji 501.590 lidí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Šimulčík
| jméno = Ján
Řádek 21:
| url = http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_navratila.php
| jazyk = čeština
}}</ref> . Byl internovanýinternován ve [[vyšetřovací vazba|vazbě]] a [[psychiatrická léčebna|psychiatrické léčebně]].<ref name="TOTALITA" /> V roce 1980 byla podána žádost o navrácení právní způsobilosti, která mu byla navrácena 14.7. července 1983.<ref name="Kordíková">{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Kordíková
| jméno = Marta
Řádek 55:
* [[Helena Havlíčková]]: ''Dědictví. Kapitoly z dějin komunistické perzekuce 1948-1989''. Olomouc: Votobia, 2002. ISBN 80-7198-535-X.
* Marta Kordíková [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/65107/ Augustin Navrátil a jeho disidentská činnost]
* Stanislava Vodičková: ''Muž, který se odmítl poddat''. Katolický týdeník 50/2015, 8.–14. prosince 2015, příloha Perspektivy, s. 1.
 
{{Pahýl}}