Případ Babice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m citace do sablon, upravy značka: editace z Vizuálního editoru |
wikiodkazy, úprava ext. odkazů, -kat. |
||
Řádek 8:
== Počátky případu ==
25. února 1951 navštívil
Později Malý Bulovi tvrdil, že Berana již unesli a chystají se jej odvézt za hranice, a že se arcibiskup chce před přechodem hranic vyzpovídat. A provést by to měl Bula.<ref>Rázek 2002, s. 20</ref> Bula Malému nejprve věřil, posléze byl však varován farářem z Jaroměřic nad Rokytnou, P. [[Jan Podveský|Janem Podveským]], kterého varoval již dříve jeho známý Josef Ošmera, člen [[Komunistická strana Československa|KSČ]].<ref>Ošmera: „Je naplánováno, že musejí být odstraněny všechny osoby, které zde mají větší vliv, z tohoto kraje a kteří nějak brzdí běh událostí tohoto nového režimu“. Rázek 2002, s. 19–20</ref> 28. dubna se Bula setkal s Malým naposledy, žádost Malého odmítl a 30. dubna 1951 byl zatčen.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Brněnští kandidáti na svatořečení: oběti dvou totalitních režimů|url = http://tisk.cirkev.cz/z-domova/brnensti-kandidati-na-svatoreceni-obeti-dvou-totalitnich-rezimu/|vydavatel = Tiskové středisko České biskupské konference|datum přístupu = 2015-12-28|korporace = Česká biskupská konference}}</ref> Zatčení P. Buly mělo souvislost se zatýkáním po akci Ladislava Malého v Heralticích. Nešlo tedy o reakci na Bulovo odmítnutí, ale Bulovo jméno se objevilo po prvních zatčeních mezi výslechy.
S podobnou žádostí o spolupráci (ve věci zpovědi Berana) se Malý obrátil i na [[farář]]e v Babicích, P. [[Václav Drbola|Václava Drbolu]].<ref>Rázek 2002, s. 21</ref> Také
V prvním období pomáhla Malému Drahoslav Němec, který byl zatčen 1. 5. 1951. Od 15. 5. 1951 spolupracoval s Malým Antonín Plichta starší, který byl na útěku před bezpečností. Od 30. května 1951 pomáhla Malému také uprchlý rolník Antonín Mityska. Na konci června 1951 donutil Antonín Plichta k odchodu do ilegality celou svoji rodnu, včetně Antonína Plichty ml., Stanislava Plichty, dcery a ženy. Do té doby s Malým ve skupině nebo samostatně podnikali různé menší akce (sabotáže, zastrašování).
== Vražda v Babicích ==
Večer
Na církevním pohřbu Josefa Roupce svévolně promluvil i přítomný komunistický ministr [[Václav Kopecký]], čímž přerušil církevní obřad, načež celebrující páter Jan Podveský odešel od hrobu. Krátce poté byl zatčen za údajnou urážku ministra. Jiné svědectví Josefa Hrůzy hovoří o tom, že promluvil [[Gríša Spurný]], nikoliv Kopecký. [[Rekviem|Zádušní mše]] za Bohumíra Netoličku v chrámu páně sv. Martina v Třebíči v sobotu 7. července 1951 se nemohl zúčastnit.
Podle protokolů StB stříleli Ladislav Malý (z pistole) a Antonín Mityska (ze samopalu), zatímco Antonín a Stanislav Plichtovi drželi hlídku před budovou. [[Balistika|Balistická]] expertiza byla provedena - často se traduje opak - a doložila střelbu s pistole i samopalu.
Malý s kolegy odešli do [[Cidlina (okres Třebíč)|Cidliny]] u
Přetrvávají legendy o tom, že Malý zásah SNB přežil a že jeho úmrtní list byl zfalšován. Lékař, který v televizním dokumentu ''Moc má jméno šibenice'' zkoumal údajnou posmrtnou fotografii Ladislava Malého, připustil, že osoba na fotografii podle určitých znaků nemusí být vůbec mrtvá.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Moc má jméno šibenice|url = http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10445606821-moc-ma-jmeno-sibenice|vydavatel = Česká televize|datum přístupu = 2015-12-28|korporace = Česká televize|datum vydání = 2013-02-24}}</ref> Jedná se však o spekulace směrující ke konstruktu, že šlo o akci StB. K tomuto však neexistuje jediný relevantní doklad.
Řádek 30:
V souvislosti s událostmi v Babicích byli zatčeni mnozí další, například cidlinský občan Ludvík Stehlík, farář z Horního Újezda [[František Pařil]], moravskobudějovický [[děkan]] [[Josef Opletal (kněz)|Josef Opletal]], [[Jan Podveský]] a jeho [[kaplan]] [[Josef Valerián]]. Mnoho zatčených bylo zajištěno dávno před babickou vraždou - hajný František Kopuletý, jeho manželka Božena, hajný Antonín Škrdla, Karel Němec a další. Tito lidé s případem v Babicích měli společné jen to, že je Ladislav Malý kontaktoval a oni ho pomáhali ukrýt.
Faráři Pařil a Bula, spolu s Drbolou (který se po mučení doznal i ke spoluúčasti na případu Babice, i když v době střelby byl již tři týdny vězněn) dostali trest smrti a byli oběšeni, trest smrti potkal i mnohé jiné. Popraven byl v roce 1953 i ochrnutý Stanislav Plichta. Mnozí rodinní příslušníci byli nuceně vysídleni na Litoměřicko (státní statky [[Trnovany (okres Litoměřice)|Trnovany]] a [[Ploskovice]]). Tehdejší brněnský biskup [[Karel Skoupý]] byl státní mocí donucen Drbolu a Pařila posmrtně [[Církevní degradace|degradovat]].
V 15 procesech (většina jich probíhala od července 1951 do května 1952) bylo odsouzeno celkem 107 osob. Bylo uděleno 11 trestů smrti a více než 1375 let odnětí svobody.
Řádek 56:
=== Literatura ===
* [Rázek 2002] RÁZEK, Adolf. ''StB + justice : nástroje třídního boje v akci Babice''. Praha : Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu 2002. [editor Ladislava Kremličková].
* PLICHTA, Alois. ''Pravda o Babicích''. Salve Regina : Brno 2001.
Řádek 71:
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat
* [http://www.
* [http://hledani.rozhlas.cz/?defaultNavigation=&query=P%C5%99%C3%ADpad+Babice Devítidílný rozhlasový pořad o případu Babice na ČRo]
* [http://www.tv-mis.cz/titul.php?id=70 Svědectví o Babicích (videozáznam – účastníci událostí mluví o vraždách v Babicích a procesech 50. let)]
Řádek 82 ⟶ 81:
[[Kategorie:Případ Babice| ]]
[[Kategorie:Politické procesy v komunistickém Československu]]
[[Kategorie:Události roku 1951]]
[[Kategorie:Babice (okres Třebíč)]]
| |||