Drachma: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Externí odkazy: +slovník |
→Starověká drachma: + orientační ceny |
||
Řádek 13:
Řecké slovo ''drachmé'' znamená hrst a drachma původně, od konce 2. tisíciletí př. n. l. znamenala šest obolů, ve tvaru kovových tyček či roubíků. V klasické době Athén se drachma dělila na šest [[obolos|obolů]] a razily se i mince o dvojnásobné (''didrachma''), čtyřnásobné (''[[tetradrachma]]'') a desetinásobné (''dekadrachma'') váze i hodnotě. V klasické době [[Athény|Athén]] byla tetradrachma patrně nejběžnější mincí v celé řecké oblasti. Měla na líci hlavu bohyně Athény a na rubu její symbol – sovu – a obvykle zkrácený nápis ΑΘΕ, tj. ''athénaión'', patřící Athéňanům. V běžné řeči se jim říkalo ''glaukai'' (sovy) a odtud se odvozuje okřídlené rčení „nosit sovy do Athén“, kde jich je dost a dost.
Určit hodnotu drachmy v současných měnách téměř není možné, protože poměry cen se podstatně změnily. Pro orientaci lze však počítat, že drachma byla v klasických Athénách denní až dvoudenní mzda kvalifikovaného řemeslníka a že se z ní slušně uživila i jeho rodina. Občan, jehož majetek nedosahoval 300 drachem, mohl požádat obec o výpomoc. Naopak občan s majetkem větším než 20 tisíc drachem (3-4 [[Talent (jednotka)|talenty]]) patřil mezi bohaté a očekávalo se od něho, že se ujme nějakých veřejných výdajů čili [[Liturgie|liturgií]]. Cena otroka se pohybovala mezi 150 až 250 drachmami.<ref>J. M. Roubineau, ''Les cités grecques''. Paris: PUF 2015, str. 101 a 26.</ref>
Od názvu drachma se odvozuje [[Arménie|arménský]] dram, [[Maroko|marocký]] a arabský [[dirrham]] a další názvy mincí.
| |||