Dendrochronologie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 77.95.47.42 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Mates
m typo, odkazy
Řádek 1:
'''Dendrochronologie''' (z [[řečtina|řeckého]] δένδρον - strom, χρόνος - čas a λογία - věda) je vědecká metoda datování založená na analyzování letokruhů[[letokruh]]ů [[dřevo|dřeva]]. Umožňuje určit stáří dřeva s přesností na kalendářní rok. Nejdelší známá souvislá řada jde asi 11 000 let do minulosti. Metoda posloužila také pro přesnější kalibraci [[Radiokarbonová metoda datování|radiokarbononové metody]].
 
== Historie ==
Nejstarší doložená pozorování [[letokruh]]ů prováděl [[Leonardo da Vinci]], jenž pravděpodobně jako první pochopil spojitost mezi jejich šířkou a množstvím srážek během vegetačního období stromů. Moderní dendrochronologii pak založil ve [[20. století]] americký astronom [[Andrew Ellicott Douglass]], zakladatel Laboratoře pro výzkum letokruhů (''Laboratory of Tree-Ring Research'') při Arizonské univerzitě, který pozoroval souvislost mezi šířkou letokruhů a cyklem [[sluneční skvrna|slunečních skvrn]]. K prvním dendrochronologům v Evropě patřil německý botanik [[Bruno Huber]].
 
=== Dendrochronologie v Česku ===
V Česku dendrochronologický výzkum probíhal od 70. let 20. století, významný byl zejména výzkum vlivu [[emise (ekologie)|emisí]] na růst stromů. V současnosti se dendrochronologií zabývá několik dendrochronologických laboratoří a zahrnována je velká šíře dendrochronologických aplikací od datování [[Archeologický nález|archeologických]] a historických nálezů přes paleoekologii a paleoklimatologii až po datování svahových procesů. Jde o laboratoř dendrochronologie působící na [[Mendelova univerzita v Brně|Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě]] v [[Brno|Brně]]<ref>http://www.dendrochronologie.cz/mzlu</ref>, laboratoř archeobotaniky a paleoekologie na [[Jihočeská univerzita|Jihočeské univerzitě]] v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]]<ref>[http://lape.prf.jcu.cz/specializace/dendrochronologie/ Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie na PřF JČU]</ref>, dendrochronologickou laboratoř [[Botanický ústav AV ČR|Botanického ústavu AV ČR]]<ref>http://www.dendrochronologie.cz/bu_avcr</ref>, dendrochronologickou laboratoř [[Archeologický ústav AV ČR, v. v. i.|Archeologického ústavu AV ČR]]<ref>http://www.dendrochronologie.cz/avcr</ref>, Laboratoř dendrochronologie na [[Přírodovědecká fakulta UK|Přírodovědecké fakultě UK]]<ref>[http://web.natur.cuni.cz/~treml/DendroLab2.html Laboratoř dendrochronologie na PřF UK]</ref> a Laboratoř dendrogeomorfologie na [[Ostravská univerzita v Ostravě|Ostravské univerzitě]]<ref>[http://www.dendroman.cz/ Laboratoř dendrogeomorfologie, Ostravská univerzita]</ref>.
, Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie na [[Jihočeská univerzita|Jihočeské univerzitě]] v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]]<ref>[http://lape.prf.jcu.cz/specializace/dendrochronologie/ Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie na PřF JČU]</ref>, dendrochronologickou laboratoř [[Botanický ústav AV ČR|Botanického ústavu AV ČR]]<ref>http://www.dendrochronologie.cz/bu_avcr</ref>, dendrochronologickou laboratoř [[Archeologický ústav AV ČR, v. v. i.|Archeologického ústavu AV ČR]]<ref>http://www.dendrochronologie.cz/avcr</ref>, Laboratoř dendrochronologie na [[Přírodovědecká fakulta UK|Přírodovědecké fakultě UK]]<ref>[http://web.natur.cuni.cz/~treml/DendroLab2.html Laboratoř dendrochronologie na PřF UK]</ref> a Laboratoř dendrogeomorfologie na [[Ostravská univerzita v Ostravě|Ostravské univerzitě]]<ref>[http://www.dendroman.cz/ Laboratoř dendrogeomorfologie, Ostravská univerzita]</ref>.
 
== Princip metody ==
[[Soubor:Dendrochronological drill hg.jpg|thumb|Dendrologický vrták pro pořizování vzorků dřeva a odebrané vzorky]]
Letokruhy jsou vrstvy, které lze pozorovat na příčném řezu [[kmen (botanika)|kmenem stromu]]. Vznikají v důsledku pravidelného dorůstání cévnatiny ([[kambium]]), jehož rychlost závisí na ročním období. Letokruhy jsou obvykle výraznější v mírných klimatických oblastech, kde jsou větší rozdíly mezi teplými a chladnými částmi roku. Světlejší vnitřní část letokruhu vzniká na jaře, kdy růst je po zimním období klidu rychlejší a dřevní hmota je v důsledku toho řidší. Tmavší a hustší část na vnější straně letokruhu pak odpovídá pomalejšímu růstu v letním období. Celková rychlost růstu je v přímé souvislosti s klimatickými podmínkami daného roku: dlouhé teplé a vlhké růstové období se projevuje širokými letokruhy, naopak v suchém roce obvykle vznikají letokruhy úzké. Střídající se příznivé a nepříznivé počasí v jednom roce (například suché období uprostřed léta) může vést dokonce k tomu, že během jednoho roku naroste více než jedna vrstva letokruhů. Stromy rostoucí současně ve stejné oblasti a v podobných klimatických podmínkách tak zpravidla mívají velice blízkou posloupnost letokruhů; z toho lze sestavit chronologické řady pro příslušné druhy stromů a různé oblasti světa. Dřevo použité ve starých stavbách pak lze pomocí těchto řad poměrně přesně datovat. Toto porovnávání se provádělo dříve ručně, dnes se k němu využívají počítače.
 
== Příklady použití ==
Dendrochronologická analýza významně přispěla k vyvrácení hypotézy o nálezu obrazu [[Hieronymus Bosch|H. Bosche]] na [[Opočno (zámek)|zámku]] v [[Opočno|Opočně]]. Prokázalo se, že dub, ze kterého byly vyrobeny desky, na kterých je obraz namalován, byl prokazatelně poražen až po Boschově smrti. <ref>{{Citace elektronické monografie
| url =http://www.novinky.cz/kultura/98078-opocenska-kopie-je-dulezita-pro-poznani-bosche.html
| datum přístupu = 2012-07-10