Administrativní dělení Prahy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Vznik Velké Prahy: standardní šablona |
rozčlenění nepřehledné struktury článku na hlavní témata nadpisy historie, současnost a další obvody |
||
Řádek 4:
[[Soubor:Prague districts.svg|820px|vlevo|Správní členění Prahy]]
== Historie ==
{{RozdělitČásti|Správní dějiny Prahy}}
=== Královské hlavní město Praha (1784–1921) ===
:''Podívejte se také na článek [[Královské hlavní město Praha]]''
Řádek 147 ⟶ 15:
* [[1901]] připojena [[Libeň]] ([[Praha VIII]])
=== Velká Praha (od roku 1922) ===
{{Obvody Prahy}}
==== Vznik Velké Prahy ====
{{Viz též|Velká Praha}}
Řádek 161 ⟶ 29:
* 2 části obcí [[zbraslav]]ského okresu: osada [[Malá Chuchle]] (z obce [[Velká Chuchle]]), část [[Modřany|Modřan]] zvaná [[Zátiší (Praha)|Zátiší]] (zároveň připojena k [[Hodkovičky|Hodkovičkám]])
==== Praha I – Praha XIX (1923–1947) ====
Vládní nařízení 7/1923 Sb. s účinností ode dne vyhlášení ([[17. leden|17. ledna]] [[1923]]) rozdělilo Prahu do 19 obvodů označených římskými čísly. Toto rozdělení platilo pouze pro účely voleb a místní samosprávy. Pro státní správu zůstalo v platnosti původní uspořádání. Obvodů bylo vlastně jen 13, protože Praha I–VII tvořila jeden obvod (přičemž pro orientaci bylo na ulicích zachováno původní značení). Praha VIII byla rozšířena, ostatní obvody jsou nové.
Řádek 193 ⟶ 61:
<nowiki>*</nowiki> Pro volební účely tvořily Praha I–VII jeden obvod.
==== Praha I – Praha XX (1947 – 1949) ====
[http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1947/sb88-47.pdf Vládní nařízení ze dne 21. října 1947 o územním rozdělení hlavního města Prahy č. 187/1947 Sb.] ustanovilo od svého vyhlášení 14. listopadu [[1947]] téměř stejné obvody, jaké platily od roku 1923. Nově byly obvody pojmenovány podle hlavní čtvrtě a staly se též obvody pro státní správu, obvody I až VII byly opět samostatné. Praha XX byla vyčleněna z obvodu Praha XIII, [[Záběhlice]] přitom byly roztrženy do dvou obvodů – [[Zahradní Město]] se ocitlo v jiném obvodu než zbytek Záběhlic.
Řádek 212 ⟶ 80:
* [[Praha XX]] – [[Strašnice]] ([[Hostivař]], [[Staré Strašnice]], část Záběhlic s názvem [[Zahradní Město]])
==== Praha 1 – Praha 16 (1. 4. 1949 – 30. 6. 1960) ====
Vládní nařízení č. 79/1949 Sb. zavedlo od 1. dubna [[1949]] zcela nové členění. Poprvé masově přestaly být respektovány hranice katastrálního členění. Pro označování obvodů se začala používat arabská čísla. Počet číslovaných obvodů se snížil z 20 na 16 (fakticky se počet obvodů zvýšil ze 14 na 16, protože dosavadních prvních 7 obvodů bylo ve skutečnosti jediným obvodem). Přestože žádný nový obvod nebyl vymezením totožný s předchozím, nové číslování si zachovalo jistou míru návaznosti na předchozí systém: nové obvody s čísly 1, 2, 7, 8, 9, 11, 12, 13, 14, 15 a 16 lze považovat za nástupce obvodů označených shodným římským číslem, dosavadní obvody III, IV a V byly v podstatě začleněny do prvního obvodu a obvod VI do druhého obvodu, u zbývajících obvodů lze hovořit o přečíslování (X na 3, XVII na 4, XVIII na 5, XIX na 6, XX na 10).
Řádek 235 ⟶ 103:
* [[Praha 16 (1949)|Praha 16]] – [[Hlubočepy]], [[Malá Chuchle]], [[Radlice]] a část [[Smíchov]]a
=== Obvody Praha 1 – Praha 10 (od roku 1960 dosud) ===
Podle § 2 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, byl ode dne vyhlášení ([[11. duben|11. dubna]] [[1960]]) počet obvodů zredukován na deset, a to s názvy Praha 1 až Praha 10. V případě obvodů č. [[Praha 1|1]], [[Praha 2|2]], [[Praha 6|6]], [[Praha 7|7]], [[Praha 8|8]] a [[Praha 9|9]] lze mluvit o úpravách území původních obvodů, dosavadní obvod [[Praha 11 (1949)|Praha 11]] byl v podstatě přečíslován na [[Praha 3|Prahu 3]], dosavadní [[Praha 3 (1949)|Praha 3]] (Karlín) včleněna do obvodu [[Praha 8]], dosavadní [[Praha 5 (1949)|Praha 5]] (Břevnov) do [[Praha 6|Prahy 6]], dosavadní obvody [[Praha 16 (1949)|Praha 16]] a [[Praha 4 (1949)|Praha 4]] sloučeny do nového obvodu [[Praha 5]], dosavadní obvody [[Praha 13 (1949)|Praha 13]] a [[Praha 10 (1949)|Praha 10]] sloučeny do nového obvodu [[Praha 10]], dosavadní obvody [[Praha 14 (1949)|Praha 14]] a [[Praha 15 (1949)|Praha 15]] sloučeny do nového obvodu [[Praha 4]] a dosavadní obvod [[Praha 12 (1949)|Praha 12]] (Král. Vinohrady) rozdělen mezi obvody [[Praha 3]] a [[Praha 10]] – krom toho zároveň došlo i k různým drobnějším změnám vymezení. Tímto poměrně složitým postupem bylo dosaženo stavu, že obvody 4–10 jsou uspořádány kolem centra tvořeného centrálními obvody 1–3 do prstence v pořadí po směru hodinových ručiček od jihojihovýchodu až k jihovýchodu, přičemž kromě Prahy 7 dosahovaly až k okraji města.
Řádek 247 ⟶ 115:
Původně bylo deset pražských obvodů též jednotkami samosprávy a státní správy. Postupně v letech 1988–2001 byla většina orgánů a pravomocí přenesena na městské části. Dosavadní obvodní úřady zúžily svou územní působnost a změnily se také na úřady městských částí. Dosud zůstávají obvody směrodatné například pro příslušnost v soudním řízení a jsou podle nich organizovány i další instituce, například pošty. 18.7.2005 vláda navrhla zrušení zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu [http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=4&T=1047 (sněmovní tisk 1047)] Vláda se snaží zákonem uchovat deset soudních obvodů a zavést čtyři policejní obvody, Praha I až Praha IV. Neochota vlády zcela přizpůsobit soudní systém novému správnímu uspořádání však naráží na silný nesouhlas zejména u představitelů nových krajů, takže zákon je nyní neprůchodný.
==== Připojování nových území 1960–1974 ====
Zákon č. 111/1967 Sb. usnadnil připojování nových obcí. Obce byly průběžně začleňovány do přilehlých okrajových pražských obvodů Praha 4 až Praha 10. Ústavní zákon č. 110/1967 Sb. umožnil, aby v Praze kromě Národního výboru hlavního města Prahy a obvodních národních výborů mohly působit též místní národní výbory. Tuto možnost uvedl do praxe [[Zákon o hlavním městě Praze]] č. 111/1967 Sb., který v § 19 stanovil připojení území dalších obcí k Praze a v § 20 pokračující existenci jejich místních národních výborů.
Řádek 257 ⟶ 125:
* 1. července [[1974]] – zákonem ČNR č. 31/1974 Sb. připojeno 30 obcí zahrnujících 37 katastrálních území [[Běchovice]], [[Benice (Praha)|Benice]], [[Březiněves]], [[Dolní Počernice]], [[Dubeč]], [[Dubeček]], město [[Horní Počernice]], obec [[Cholupice]] včetně k. ú. [[Točná]], [[Klánovice]], [[Koloděje]], obec [[Kolovraty]] včetně k. ú. [[Lipany (Praha)|Lipany]], [[Královice (Praha)|Královice]], [[Křeslice]], [[Lipence]], [[Lochkov]], [[Nedvězí]], [[Písnice]], [[Přední Kopanina]], město [[Radotín]], městys [[Řeporyje]] včetně k. ú. [[Zadní Kopanina]], [[Satalice]], obec [[Slivenec]] včetně k. ú. [[Holyně]], [[Stodůlky]], [[Šeberov]], [[Třebonice]], město [[Uhříněves]] včetně k. ú. [[Hájek u Uhříněvsi|Hájek]] a [[Pitkovice]], [[Újezd nad Lesy]], [[Újezd u Průhonic]], [[Vinoř]], město [[Zbraslav]], obec [[Zličín]] včetně k. ú. [[Sobín]].
==== Nová katastrální území ====
Na území Prahy vznikla dvě nová katastrální území:
* [[Černý Most]]: vzniklo rozhodnutími pléna NVP č. 20/3/P z 15. 5. 1986 a 7/10/P ze 17. 12. 1987 z částí katastrálních území [[Kyje]], [[Horní Počernice]] a [[Hloubětín]]<ref>Lexikon hlavního města Prahy 2009, ČSÚ, 2008</ref>.
* [[Kamýk (Praha)|Kamýk]]: vzniklo usnesením pléna NVP č. 10/5/P z 20. 10. 1988 z částí katastrálních území [[Modřany]] a [[Lhotka (Praha)|Lhotka]].
==== Obvody Praha 1 – Praha 10 (podle katastrálních území) ====
* [[Praha 1]] – [[Josefov (Praha)|Josefov]], [[Staré Město (Praha)|Staré Město]], [[Malá Strana]], hlavní část [[Hradčany|Hradčan]], severní část [[Nové Město (Praha)|Nového Města]].
Řádek 275 ⟶ 143:
* [[Praha 10]] – [[Vršovice]], [[Strašnice]], [[Hostivař]], [[Malešice]], [[Záběhlice]] bez [[Spořilov]]a, jihovýchodní část [[Vinohrady (Praha)|Vinohrad]] (1968 připojeny [[Dolní Měcholupy]], [[Horní Měcholupy]], [[Petrovice (Praha)|Petrovice]], [[Štěrboholy]], 1974 připojeny [[Benice (Praha)|Benice]], [[Dubeč]], [[Dubeček]], [[Hájek (Praha)|Hájek]], [[Kolovraty]], [[Královice (Praha)|Královice]], [[Křeslice]], [[Lipany (Praha)|Lipany]], [[Nedvězí]], [[Pitkovice]], [[Uhříněves]])
==== Obvody Praha 1 – Praha 10 (podle městských částí) ====
* [[Praha 1]] – zahrnuje městskou část Praha 1
Řádek 288 ⟶ 156:
* [[Praha 10]] – zahrnuje městské části Praha 10, [[Praha 15]], [[Praha 22]], [[Praha-Benice]], [[Praha-Dolní Měcholupy]], [[Praha-Dubeč]], [[Praha-Kolovraty]], [[Praha-Královice]], [[Praha-Křeslice]], [[Praha-Nedvězí]], [[Praha-Petrovice]], [[Praha-Štěrboholy]]
=== Správní a samosprávné členění od roku 1988 ===
Zákonem č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, byly od 24.11.[[1990]] zavedeny [[Městská část a městský obvod|městské části]]. Úřady dosavadních [[obvodní národní výbor|obvodních národních výborů]] a [[Místní národní výbor|místních národních výborů]] jsou přejmenovány na [[Obvodní úřad|obvodní]] a [[místní úřad]]y, samosprávné orgány národních výborů na zastupitelstva. Zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, se obvodní a místní úřady přejmenovávají na úřady městských částí.
Řádek 294 ⟶ 162:
Do roku 1990 byly správní a samosprávné obvody totožné s deseti státně-územními obvody. Některá území spadala přímo pod některý z deseti [[Obvodní národní výbor|obvodních národních výborů]], později připojené obce si zachovaly svůj vlastní [[místní národní výbor]], avšak některé činnosti státní správy pro ně vykonával obvodní národní výbor a i tyto obce patřily zároveň pod působnost obvodní samosprávy.
==== Samosprávné městské části ====
[[Soubor:Prague municipal districts.png|náhled|vpravo|500px|Rozdělení hlavního města Prahy na 57 samosprávných [[Městská část a městský obvod|městských částí]].]]
V roce 1990 vzniklo 56 takzvaných městských částí (do té doby zákon č. 111/1967 Sb. používal termín „městská část“ jako [[synonymum|synonymní]] s pojmem „[[katastrální území]]“). 1.1.[[1992]] přibyla další, [[Troja|Praha-Troja]]. Zatímco do té doby byla samospráva v původnějších částech Prahy dvojstupňová a v okrajových (později připojených) částech trojstupňová, do území městských částí Praha 1 až Praha 10 vytvořených roku 1990 již nespadaly ty části obvodů Praha 1 až Praha 10, které měly vlastní místní národní výbory, od roku 1990 vlastní místní úřady, ještě později úřady městské části. Městské části se tak dělily na „velké“ a „malé“. K deseti „velkým“ postupně přibývaly některé další, původně „malé“.
Řádek 304 ⟶ 172:
O změnách počtu i hranic městských částí rozhodují orgány města v souladu se zákonem o hl. m. Praze a Statutem. Některé změny musí být projednány s [[katastrální úřad|katastrálním úřadem]], což by mělo umožnit koordinaci obou druhů členění.
==== Státní správa a správní obvody ====
===== První experimenty se zvýšením počtu správních obvodů (1988–1994) =====
Obvodní národní výbory vykonávaly od roku 1949 státní správu pro území původních šestnácti, od roku 1960 deseti obvodů. Již od roku 1988 však docházelo k experimentům s přenášením částí obvodních pravomocí státní správy na některé místní úřady (tehdy MNV), nejprve pro MNV Chodov-Jižní Město, později pro Modřany a Jihozápadní Město.
===== Praha 1 – Praha 15 (1995–2001) =====
Od 1.1.1995 bylo vytvořeno dalších pět takzvaných správních obvodů a zároveň k přejmenování městských částí, jejichž místní úřady tuto rozšířenou působnost vykonávaly:
Řádek 331 ⟶ 199:
* Praha-Uhříněves i pro Praha-Dubeč, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice a Praha-Křeslice.
===== Praha 1 – Praha 22 (od r. 2002) =====
[[Soubor:Prague administrative districts.png|náhled|vpravo|500px|Správní obvody pro některé kompetence [[přenesená působnost|přenesené působnosti]] státní správy vykonávané úřady 22 vybraných městských částí.]]
Nový zákon o hl. m. Praze, č. 131/2000 Sb., přejmenoval místní a obvodní úřady na úřady městské části. Území a názvy městských částí a vymezení jejich působnosti stanovilo město Praha v obecně závazné vyhlášce č. 55/2000 Sb. HMP, přijaté zastupitelstvem města, nazvané [[Statut hlavního města Prahy]] a účinné od 1. července 2001. Byla odstraněna disproporce mezi malými a velkými částmi, kromě dosavadních městských částí s obvodními úřady bylo stanoveno ještě dalších 12 městských částí s rozšířenou působností státní správy, ty byly přejmenovány na Praha 11 až Praha 22 a tím byla Praha rozdělena do 22 takzvaných správních obvodů.
Řádek 341 ⟶ 209:
S účinností od 1. listopadu 2007 byla městská část [[Praha-Čakovice]] přeřazena ze správního obvodu [[Praha 19]] (Kbely) do správního obvodu [[Praha 18]] (Letňany).<ref>[http://magistrat.praha-mesto.cz/aplikace/vyhlasky/detail.asp?id=682 Vyhláška hlavního města Prahy č. 13/2007 Sb. HMP], kterou se mění [[Statut hlavního města Prahy]]. Schválena 20. 9. 2007, účinná od 1. 11. 2007.</ref> Nový stav se tak přibližuje tomu, jaký zde platil do roku 2001.
== Současné části a obvody ==
=== Přehled 57 městských částí a 22 správních obvodů (od r. 2002) ===
[[Soubor:Praha mapa se znaky.jpg|náhled|vpravo|500px|Mapa Prahy a jejích správních obvodů rozšířené působnosti a městských částí se znaky]]
Řádek 402 ⟶ 271:
** Praha-Benice – [[Benice (Praha)|Benice]]
=== Jednání o připojení dalších obcí ===
==== Přezletice ====
Na jaře [[2007]] vyzvalo zastupitelstvo obce [[Přezletice]] Prahu k jednání<ref>[http://www.prezletice.cz/dokumenty/zapisy/zapis-2-07.pdf Zasedání zastupitelstva obce Přezletice dne 1. 3. 2007], bod 6: pověření starostky a místostarosty k zahájení jednání o připojení k hlavnímu městu Praze na základě podnětů od občanů a výsledků ankety.</ref> o připojení této obce k [[Praha|Praze]]. Podle Rudolfa Blažka je to první taková žádost od roku 1974.<ref name="chteji" /> V anketě se z 647 rozdaných lístků vrátilo 377 a pro připojení k Praze se vyslovilo 330 občanů, obec měla tou dobou celkem 801 občanů (včetně dětí).<ref name="chteji">[http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/prezletice20070919.html Přezletice chtějí spadat pod hlavní město], Pražský deník, 19. 9. 2007</ref> Rada hl. m. Prahy jejich žádost 18. září 2007 usnesením č. 1415/2007 vzala na vědomí a pověřila náměstka primátora Rudolfa Blažka , aby zajistil jednání o přípravě připojení obce Přezletice k hlavnímu městu Praze (s termínem 30. listopadu 2007) a o postupech informoval Radu HMP do 18. prosince 2007. Současně se hodlá město Praha dotázat dalších obcí v okolí Prahy, zda nemají podobné záměry.<ref>[http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6284732 Praha se možná zvětší, připojit se chce obec Přezletice] (Deník veřejné správy, ČTK, 18. 9. 2007)</ref><ref>[http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/prezletice20070919.html Přezletice chtějí spadat pod hlavní město] (Pražský deník, 18. 9. 2007)</ref><ref>[http://www.lidovky.cz/ln-praha-se-po-30-letech-rozroste-d3x-/ln_praha.asp?c=A070918_223450_ln_praha_hlm Praha se po 30 letech rozroste] (lidovky.cz, 18. 9. 2007)</ref><ref>[http://usneseni.praha.eu/ina2010/tedusndetail.aspx?id=105152 Usnesení Rady HMP č. 1415 ze dne 18. 9. 2007, k záměru obce Přezletice na připojení k území hlavního města Prahy]</ref> Změna by si vyžádala novelizaci asi deseti zákonů i například územního plánu hlavního města Prahy.<ref name="odalsi" />
Řádek 410 ⟶ 279:
Uvažuje se také o připojení města [[Roztoky (okres Praha-západ)|Roztoky u Prahy]] nebo obcí [[Zdiby]] (včetně přilehlých osad), [[Hovorčovice]], [[Šestajovice]], [[Průhonice]], [[Hostivice]] nebo [[Horoměřice]]. Novinky.cz v dubnu 2008 uvedly, že neoficiálně se hovoří o připojení obcí [[Hostivice]], [[Vestec (okres Praha-západ)|Vestec]], [[Šestajovice]], [[Jenštejn]] a [[Radonice]], ale u Jenštejna a Radonic je žádost málo pravděpodobná.<ref name="odalsi" />
==== Hora Svaté Kateřiny ====
Na začátku ledna 2008 [[zastupitelstvo obce]] [[Hora Svaté Kateřiny]] (v návaznosti na dřívější ústavní stížnost senátorů <ref>[http://horasvatekateriny.cz/ustavni_stiznost/ Ústavní stížnost senátorů ohledně rozpočtového určení daní pro obce]</ref>) jednomyslně schválilo, že se obec chce připojit k [[Praha|Praze]]. Praha totiž dostává na jednoho občana ze státního rozpočtu přes 37 000 Kč ročně, Hora Svaté Kateřiny jen 8600. Radní poté vyjádřili přání, aby o připojení k Praze požádalo i dalších 650 obcí, které protestovaly proti způsobu rozdělování peněz ze státního rozpočtu obcím. Toto rozhodnutí přijali zastupitelé v bezprostřední reakci na přijetí novely [[Zákon o rozpočtovém určení daní|Zákona o rozpočtovém určení daní]]. Zákony však jako podmínku slučování obcí uvádějí sousedství, což tyto dvě obce nesplňují, jsou vzdáleny asi 120 kilometrů.
<ref>Jan Stuchlík: [http://www.ct24.cz/zpravy/index_view.php?id=246849 Hora Svaté Kateřiny žádá o připojení k Praze], ČT24, 2. 1. 2008</ref>
Řádek 421 ⟶ 290:
<ref>[http://reality.ihned.cz/c4-10009020-22701880-K00000_d-praha-ctvrt-na-horach-nechce Praha čtvrť na horách nechce], ČTK, Hospodářské noviny, ''bre'', 4. 1. 2008</ref>
== Katastrální členění Prahy ==
Praha je složena z celkem 112 [[katastrální území|katastrálních území]]. Jednotlivá katastrální území nemají žádné své úřady a nejsou právnickými osobami. Mnohá katastrální území mají charakter [[čtvrť|čtvrti]] či (bývalé) [[vesnice]]. Statisticky jsou katastrální území uváděna jako [[část obce|části obce]], avšak jde o zcela jiný pojem než samosprávná [[Městská část a městský obvod|městská část]] ve smyslu Zákona o hl. m. Praze. Podle [[Katastrální zákon|katastrálního zákona]], č. 344/1992 Sb., jsou [[katastrální území]] základní jednotkou pro evidenci pozemků a staveb. Proto také [[Označování domů|popisná čísla domů]] jsou přidělována podle příslušnosti ke katastrálnímu území, nikoliv podle příslušnosti k městské části.
[[Obec]] je vymezena výčtem katastrálních území – žádné katastrální území podle zákona nemá být rozděleno do více obcí nebo okresů. Může však zasahovat do více pražských [[městská část a městský obvod|obvodů]] nebo do více městských částí, což je v Praze z důvodů historického vývoje zcela běžné. Například [[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]] jsou rozděleny do pěti městských částí, z nichž každá patří do jiného územního obvodu i do jiného [[správní obvod|správního obvodu]].
Původně historicky bývalo správní a samosprávné členění totožné s katastrálním, od roku 1947 a silně od roku 1949 se však začínala dosud souvislá katastrální území dělit do více správních obvodů. Nyní již je jejich odlišnost natolik zásadní, že s jejich opětovným úplným sladěním se nepočítá. Katastrální členění musí mít trvalejší charakter, a proto se nepřizpůsobuje všem správně-organizačním změnám. Přesto ke změnám občas dochází, například 1. 1. 1988 k vytvoření katastrálního území [[Černý Most]], 1. 1. 1989 k vytvoření katastrálního území [[Kamýk (katastrální území)|Kamýk]], v některých oblastech došlo k mírným úpravám katastrálních hranic.
Mnohé pražské čtvrti nebo osady, například [[Barrandov]], [[Spořilov]], [[Sídliště Košík|Košík]], [[Zahradní Město]], [[Pankrác (Praha)|Pankrác]], [[Letná]], [[Bubny]], [[Zlíchov]], [[Klíčov]], [[Butovice (Praha)|Butovice]], [[Klukovice]], [[Kačerov (Praha)|Kačerov]], [[Jenerálka]], [[Šárka (Praha)|Šárka]], [[Strahov (Praha)|Strahov]], [[Chodovec]], [[Litochleby]], [[Dubeček]], [[Lázeňka]], [[Netluky]], [[Zmrzlík (osada)|Zmrzlík]], [[Cikánka (Praha)|Cikánka]], [[Kateřinky (Praha)|Kateřinky]], [[Hrnčíře (Šeberov)|Hrnčíře]], [[Pitkovičky]], [[Lahovičky]], [[Dolní Černošice]], [[Kazín]], [[Závist (Praha)|Závist]], [[Baně]], [[Strnady]] a další, nemají vlastní samostatné katastrální území. Některé z nich však přesto výjimečně bývají na tabulkách s číslem popisným uváděny místo názvu katastrálního území. Mnohé bývalé čtvrtě či osady splynuly se souvislou zástavbou a jejich jména mají spíše charakter pomístních názvů či se dochovala v názvech ulic.
=== Katastrální území Prahy ===
{{Viz též|Seznam katastrálních území Prahy podle počtu obyvatel}}
V závorce uvedeny městské části, do kterých katastrální území spadá (nikoliv městské obvody!).
Kódy katastrálních území a jejich výměru uvádí celostátní [[Územně identifikační registr]] - ÚIR [http://www.isu.cz/uir/scripts/].
{| cellspacin=0 cellpadding=0 width=100%
|- valign=top
| width=33% |
* [[Benice (Praha)|Benice]] (Praha-Benice)
* [[Běchovice]] (Praha-Běchovice)
* [[Bohnice]] (Praha 8)
* [[Braník]] (Praha 4)
* [[Břevnov]] (Praha 5, Praha 6)
* [[Březiněves]] (Praha-Březiněves)
* [[Bubeneč]] (Praha 6, Praha 7)
* [[Čakovice]] (Praha-Čakovice)
* [[Černý Most]] (Praha 14)
* [[Čimice]] (Praha 8)
* [[Dejvice]] (Praha 6)
* [[Dolní Chabry]] (Praha-Dolní Chabry)
* [[Dolní Měcholupy]] (Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Dubeč)
* [[Dolní Počernice]] (Praha-Dolní Počernice)
* [[Dubeč]] (Praha-Dubeč)
* [[Ďáblice]] (Praha-Ďáblice)
* [[Háje]] (Praha 11)
* [[Hájek u Uhříněvsi]] (Praha 22)
* [[Hloubětín (Praha)|Hloubětín]] (Praha 10, Praha 14, Praha 9)
* [[Hlubočepy]] (Praha 5)
* [[Hodkovičky]] (Praha 4)
* [[Holešovice]] (Praha 7, Praha 1)
* [[Holyně]] (Praha-Slivenec)
* [[Horní Měcholupy]] (Praha 15)
* [[Horní Počernice]] (Praha 20)
* [[Hostavice]] (Praha 14)
* [[Hostivař]] (Praha 15)
* [[Hradčany]] (Praha 1, Praha 6)
* [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]] (Praha 9, Praha 10)
* [[Chodov (Praha)|Chodov]] (Praha 11)
* [[Cholupice]] (Praha 12)
* [[Jinonice]] (Praha 5, Praha 13)
* [[Josefov (Praha)|Josefov]] (Praha 1)
* [[Kamýk (Praha)|Kamýk]] (Praha 12)
* [[Karlín]] (Praha 8)
* [[Kbely]] (Praha 19)
* [[Klánovice]] (Praha-Klánovice)
* [[Kobylisy]] (Praha 8)
| width=33% |
* [[Koloděje]] (Praha-Koloděje)
* [[Kolovraty]] (Praha-Kolovraty)
* [[Komořany (Praha)|Komořany]] (Praha 12)
* [[Košíře]] (Praha 5)
* [[Královice (Praha)|Královice]] (Praha-Královice)
* [[Krč]] (Praha 4)
* [[Křeslice]] (Praha-Křeslice)
* [[Kunratice (Praha)|Kunratice]] (Praha-Kunratice)
* [[Kyje]] (Praha 14)
* [[Lahovice]] (Praha-Zbraslav)
* [[Letňany]] (Praha 18)
* [[Lhotka (Praha)|Lhotka]] (Praha 4)
* [[Libeň]] (Praha 7, Praha 8, Praha 9)
* [[Liboc]] (Praha 6)
* [[Libuš]] (Praha-Libuš)
* [[Lipany (Praha)|Lipany]] (Praha-Kolovraty)
* [[Lipence]] (Praha-Lipence)
* [[Lochkov]] (Praha-Lochkov)
* [[Lysolaje]] (Praha-Lysolaje)
* [[Malá Chuchle]] (Praha-Velká Chuchle)
* [[Malá Strana]] (Praha 1, Praha 5)
* [[Malešice]] (Praha 10, Praha 9)
* [[Michle]] (Praha 4, Praha 10)
* [[Miškovice]] (Praha-Čakovice)
* [[Modřany]] (Praha 12)
* [[Motol]] (Praha 5)
* [[Nebušice]] (Praha-Nebušice)
* [[Nedvězí (Praha)|Nedvězí]] (Praha-Nedvězí)
* [[Nové Město (Praha)|Nové Město]] (Praha 1, Praha 2, Praha 8)
* [[Nusle]] (Praha 2, Praha 4)
* [[Petrovice (Praha)|Petrovice]] (Praha-Petrovice)
* [[Písnice]] (Praha-Libuš)
* [[Pitkovice]] (Praha 22)
* [[Podolí (Praha)|Podolí]] (Praha 4)
* [[Prosek]] (Praha 9)
* [[Přední Kopanina]] (Praha-Přední Kopanina)
* [[Radlice]] (Praha 5)
* [[Radotín]] (Praha 16)
| width=33% |
* [[Ruzyně]] (Praha 6)
* [[Řeporyje]] (Praha-Řeporyje, Praha 13)
* [[Řepy]] (Praha 17)
* [[Satalice]] (Praha-Satalice)
* [[Sedlec (Praha)|Sedlec]] (Praha 6, Praha-Suchdol)
* [[Slivenec]] (Praha-Slivenec)
* [[Smíchov]] (Praha 5)
* [[Sobín]] (Praha-Zličín)
* [[Staré Město (Praha)|Staré Město]] (Praha 1)
* [[Stodůlky]] (Praha 13, Praha-Řeporyje)
* [[Strašnice]] (Praha 3, Praha 10)
* [[Střešovice]] (Praha 6)
* [[Střížkov]] (Praha 8, Praha 9)
* [[Suchdol (Praha)|Suchdol]] (Praha-Suchdol)
* [[Šeberov]] (Praha-Šeberov)
* [[Štěrboholy]] (Praha-Štěrboholy)
* [[Točná]] (Praha 12)
* [[Troja]] (Praha-Troja, Praha 8)
* [[Třebonice]] (Praha-Zličín, Praha-Řeporyje, Praha 13)
* [[Třeboradice]] (Praha-Čakovice)
* [[Uhříněves]] (Praha 22)
* [[Újezd u Průhonic]] (Praha-Újezd)
* [[Újezd nad Lesy]] (Praha 21)
* [[Veleslavín]] (Praha 6)
* [[Velká Chuchle]] (Praha-Velká Chuchle)
* [[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]] (Praha 1, Praha 2, Praha 3, Praha 4, Praha 10)
* [[Vinoř]] (Praha-Vinoř)
* [[Vokovice]] (Praha 6)
* [[Vršovice]] (Praha 10)
* [[Vysočany]] (Praha 3, Praha 9)
* [[Vyšehrad]] (Praha 2)
* [[Záběhlice]] (Praha 4, Praha 10)
* [[Zadní Kopanina]] (Praha-Řeporyje)
* [[Zbraslav]] (Praha-Zbraslav)
* [[Zličín]] (Praha-Zličín)
* [[Žižkov]] (Praha 10, Praha 3, Praha 8)
|}
== Jiné pražské obvody ==
=== Soudní obvody Praha 1 – Praha 10 ===
[[Soudní obvod]]y jsou vymezeny pro jednotlivé [[obvodní soud]]y přílohou č. 4 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, a to výčtem městských částí takto:
* [[Obvodní soud pro Prahu 1]] – Praha 1
Řádek 434 ⟶ 438:
* [[Obvodní soud pro Prahu 10]] – Praha 10, Praha 15, Praha-Benice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Dubeč, Praha-Kolovraty, Praha-Královice, Praha-Křeslice, Praha-Nedvězí, Praha-Petrovice, Praha-Štěrboholy a Praha-Uhříněves
=== Policejní obvody Praha I – Praha IV ===
Od 1. ledna 2004 vytvořila [[Policie České republiky]] v Praze čtyři policejní obvody s obvodními ředitelstvími:
Řádek 443 ⟶ 447:
Tyto obvody zatím nejsou dány zákonem. Pro případ zrušení deseti pražských obvodů navrhuje vláda uzákonění stejných čtyř policejních obvodů, které v zákoně redefinuje výčtem soudních obvodů.
=== Volební obvody ===
Pro [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky|sněmovní volby]] tvoří Praha podle zákona č. 247/1995 Sb. jediný volební obvod.
| |||