Nav: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
#REDIRECT Jav, Prav a Nav |
slovanské podsvětí značka: článek vzniklý z přesměrování |
||
Řádek 1:
'''Náv''' či '''náva''' je slovanské [[podsvětí]]. Má podobu louky kde se pasou duše lidí a skotu, a vládne mu bůh [[Veles]].
Toto slovo je doloženo v [[Dalimilova kronika|Dalimilově kronice]] z počátku [[14. století]] a české [[Alexandreis|Alexandreidě]] z přelomu [[13. století|13.]] a 14. století.<ref name="Váňa">{{Citace monografie
| příjmení = Váňa
| jméno = Zdeněk
| odkaz na autora = Zdeněk Váňa (archeolog)
| titul = Svět slovanských bohů a démonů
| vydavatel = Panorama
| místo = Praha
| rok = 1990
| strany = 134
| isbn = 80-7038-187-6
}}</ref> V první polovině [[16. století]] jej ještě užíval [[Václav Hájek z Libočan]], ale v [[17. století]] z užívání vymizelo, částečně pod vlivem církve která v něm viděl pohanský relikt.(NŘ) Ve [[Staroruština|staré ruštině]] se užívalo ve významu „mrtvý“ a je hojně doloženo i z folklóru. Toto slovo mohlo vést polského kronikáře [[Jan Długosz|Jana Długosze]] k vymyšlení božstva Nyja, obdoby [[Pluto (mytologie)|Plutona]]. [[Zdeněk Váňa (archeolog)|Zdeněk Váňa]] jej spojuje se [[Starořečtina|starořeckým]] ''naus'' a latinským ''navis'' ve významu „loď“ a poukazuje na víru převážení duší do podsvětí na lodích a na [[Seveřané|severské]] pohřby na lodích.<ref name="Váňa"/> Představa plavby přes řeku do podsvětí, známá především z [[Antické Řecko|antického Řecka]], však není u Slovanů původní, ač je rozšířena ve většině [[Eurasie]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Podborský
| jméno = Vladimír
| titul = Náboženství pravěkých Evropanů
| vydavatel = Masarykova univerzita
| místo = Brno
| rok = 2006
| strany = 539
| isbn = 80-210-4178-1
}}</ref> [[Vladimír Šmilauer]] jej vykládá z „nýti, (u)naviti“.<ref>http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3603</ref>
Se jménem podsvětí souvisí také takzvaná kost návná, [[exostóza]] která byla považována za příčinu smrti. Stejná představa je známa i [[Baltové|Baltům]], [[Litevci]] znali tuto kost jako ''navi-kaulis'', [[Lotyši]] jako ''naves celinš''. Východoslované nazývali [[dziady]], svátek zemřelých, také ''navsky velikden''.
Slovo [[ráj]] či ''irij'' již v předkřesťanské době označovalo sídlo blažených, [[Ibn Fadlán]] jej popisuje jako zelenou zahradu a [[Abú al-Hasan 'Alí al-Mas'údí|al-Mas'údí]] zmiňuje že slovanské vdovy touží po upálení aby mohly vejít se svým mužem do ráje.
== Pohádky ==
Podsvětí se často objevuje ve slovanských pohádkách. K tomu aby se do něj hrdina dostal musí vynaložit značné úsilí, nachází se totiž za neproniknutelným hvozdem, ohnivou řekou, za mořem či pod mořem, pod zemí nebo naopak nad ní. Častý je také motiv výstupu na vysokou horu nebo sestupu do jeskyně či díry. Podsvětí vykazuje spojitost se sluncem, stojí zde paláce ze zlata a stříbra a hrdina se zde snaží získat zlatý poklad, zlatá jablka nebo [[pták Ohnivák]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Willis
| jméno = Roy
| titul = Mytologie světa
| vydavatel = Slovart
| místo = Praha
| rok = 1997
| strany = 120
| isbn = 80-7209-034-8
}}</ref> Z podsvětí také přichází nebezpečný nepřítel, [[Kostěj]], Vítr nebo [[drak]], který do svého domova unáší člověka či si jí žádá za oběť.
Podsvětí v pohádkách, často nazývané třikrát desáté království, má spíše podobu světa mocných přízračných bytostí než světa mrtvých duší. Na cestu do něj hrdina potřebuje pomoc [[Psychopomp|psychopompa]], nejčastěji [[Baba jaga|Baby Jagy]], stříbného ptáka, zázračného koně či žáby ve sklenice nebo kouzelného předmětu. Motiv cesty do podsvětí je nejspíše ovlivněn [[Iniciace|iniciačními]] rituály přijímání chlapců mezi dospělé.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Warnerová
| jméno = Elizabeth
| titul = Ruské mýty
| vydavatel = Levné knihy KMa
| místo = Praha
| rok = 2006
| strany = 55
| isbn = 80-7309-359-6
}}</ref>
== Reference ==
<references/>
[[Kategorie:Slovanská mytologie]]
[[Kategorie:Podsvětí]]
| |||