Seismologie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava řec. slova, -Vyhýbavá slova, -VV, úprava nadpisku, |
Překlad sekce "Typy seismických vln" |
||
Řádek 4:
== Seismické vlny ==
Zemětřesení, ale i jiné pohyby Země vyvolávají různé typy [[seismická vlna|seismických vln]], které se šíří hmotou. Prostředí, kterým se šíří, je ale zároveň ovlivňuje, stejně jako se ohýbá a šíří světlo, a seismologie ze záznamů [[seismometr]]ů dokáže zpětně určovat, jakým prostředím se vlny šířily. Díky tomu byli seismologové v minulosti schopni poměrně přesně určit radiální [[Země#vnitřní stavba|stavbu Země]] (dnes jsou pomocí [[Seismická tomografie|seismické tomografie]] schopni rekonstruovat i 3D stavbu Země do určitého rozlišení). V lokálním měřítku lze využít i umělých otřesů (bucharů či explozí) k průzkumu malé části [[zemská kůra|zemské kůry]] například v [[Nafta|naftové]] prospekci i k odhalení skrytých [[geologie|geologických]] struktur (podobně byl objeven kráter [[Chicxulub]] v oblasti [[Mexický záliv|Mexického zálivu]], při jehož vzniku mohli být vyhubeni [[dinosauři]]). Seismologická měření mohou také prokázat případné [[jaderný test|jaderné testy]] včetně těch podzemních.
=== Typy seismických vln ===
Seismické vlny můžeme dělit na podpovrchové, které se šíří uvnitř těles, a povrchové, které se šíří po povrchu těles nebo po rozhraní mezi nimi.
==== Podpovrchové vlny ====
Podpovrchové vlny můžeme dále dělit na P-vlny a S-vlny. P-vlny (primární) jsou podélné vlny, při kterých dochází ke kompresi a expanzi ve směru šíření. P-vlny jsou v pevných látkách nejrychlejší, a proto je [[Seismograf|seismograf]] zaznamená jako první. S-vlny (sekundární) jsou příčné, kmitání tedy probíhá kolmo na směr, ve kterém se vlna šíří. Proto se také na [[Seismograf|seismogramu]] objeví až po P-vlnách. Kolmé kmitání se v tekutinách nešíří, takže se S-vlny narozdíl od P-vln vyskytují pouze v pevných látkách.
==== Povrchové vlny ====
Dva hlavní podtypy povrchových vln jsou Rayleighovy vlny, při kterých dochází k jisté kompresi, a Loveovy vlny, při kterých k žádné kompresi nedochází. Rayleighovy vlny lze teoreticky vysvětlit jako důsledek vzájemného působení P- a S-vln vertikální polarizace, které se musí přizpůsobit hranici tělesa. Loveovy vlny se naproti tomu vyskytují v přítomnosti podpovrchových vrstev a vznikají pouze v důsledku horizontálních S-vln. Povrchové vlny se šíří pomaleji než podpovrchové, protože se ale šíří po povrchu Země (a jejich energie je tedy uložena blízko povrchu Země), mohou dosahovat mnohem větších [[Amplituda|amplitud]] než podpovrchové vlny a můžou se na [[Seismograf|seismogramu]] zobrazovat jako největší signály. Obzvláště silné jsou především tehdy, pokud se jejich zdroj nachází blízko povrchu Země, např. při mělkých [[Zemětřesení|zemětřeseních]] nebo při výbuchu.
==== Vlastní módy ====
Jak povrchové, tak podpovrchové vlny se tělesem šíří. Při velkých [[Zemětřesení|zemětřeseních]] ale může docházet i k oscilaci, jako když vibruje zvon. Jedná se o kombinaci vlastních módů s diskrétními [[Frekvence|frekvencemi]] a [[Perioda (fyzika)|periodami]] dlouhými hodinu či kratšími. Pokud k takovému jevu v důsledku velkého zemětřesení dojde, lze jej pozorovat až měsíc po hlavním otřesu. Vlastní módy byly poprvé zaznamenány v 60. letech 20. století; došlo tehdy ke dvěma největším zemětřesením 20. století (ve [[Velké chilské zemětřesení|Valdivii v roce 1960]] a na [[Anchorage|Aljašce v roce 1964]]) a zároveň už začínaly být dostupné citlivější přístroje. Od té doby je jasné, že vlastní módy velmi silně působí na zemský plášť.
== Měření zemětřesení ==
Řádek 57 ⟶ 69:
=== Reference ===
{{Překlad|jazyk= en|článek= Seismology|revize= 684645655}}
<references />
{{Překlad|jazyk= en|článek= Seismology|revize= 693008206}}
<references />
| |||