Otevřít hlavní menu

Změny

oprava citačního aparátu
V sovětsko-německé válce bojoval od července 1942, zprvu velel 292. bitevní letecké divizi [[Kalininský front|Kalininského frontu]], od února 1943 8. smíšenému (v červenci 1943 přejmenovaného na 5. bitevní) leteckému sboru v sestavě [[1. ukrajinský front|1.]], pak [[2. ukrajinský front|2. ukrajinského frontu]]. Zasadil se o zdokonalení taktiky bojového nasazení bitevníků [[Il-2]]. Účastnil se Velikolucké, Belgorodsko-Charkovské, Kijevské, Korsuňsko-Ševčenkovské, Lvovsko-Sandoměřské, Budapešťské a Vídeňské operace. Patřil mezi nejlepší sovětské generály, v letech 1942–1945 byl 17x jmenován v příkazech vrchního velitele.<ref>[http://www.duel.ru/200417/?17_6_2 Ю.И. Мухин «Благодарность без благоволения»] (Jurij Muchin ''Uznání bez přízně''</ref>
 
Po válce zprvu nadále velel sboru. Od roku 1947 pracoval v Hlavní správě civilního letectví, v letech 1951–1955 byl zástupcem předsedy [[DOSAAF]] pro letectví. Roku 1956 absolvoval [[Akademie generálního štábu|Akademii generálního štábu]]. V letech 1956–1958 velel letecké armádě, pak se stal zástupcem náčelníka hlavního štábu letectva pro bojovou přípravu.<ref name="Půlstoletí">Půlstoletí kosmonautiky, str.435</ref>
 
Roku 1960 byl pověřen celkovým dohledem nad výcvikem kosmonautů ve funkci zástupce náčelníka bojové přípravy letectva pro kosmos. Roku 1966 získal větší autoritu po přejmenování jeho funkce na „pomocník Hlavního velitele letectva pro přípravu a zabezpečení kosmických letů“. Roku 1971 byl odvolán z této funkce, předal ji kosmonautu [[Vladimir Šatalov|Vladimiru Šatalovovi]] a vzápětí poté odešel do penze. Žil v Moskvě. Je autorem řady knih, jeho deníky, posmrtně vydané pod názvem „Skrytý kosmos“ ({{Cizojazyčně|ru|''Скрытый космос''}}), jsou cenným zdrojem informací o pozadí sovětských pilotovaných kosmických letů v desetiletí 1961–1971.<ref name="Půlstoletí">Půlstoletí kosmonautiky, str.435</ref>
 
Zemřel 12. března 1982, pochován je na [[Novoděvičí klášter|Novoděvičském hřbitově]].