Wikipedie

Luisa Alžběta Bourbonská: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
úprava a přidání Kategorie:Pohřbení v Paříži za použití HotCat
Řádek 1:
{{infobox - osoba}}
'''Luisa Alžběta Bourbonská''' ([[22. listopad]] [[1693]] [[Versailles]] – [[27. květen]] [[1775]]) byla dcera [[Ludvík III. Bourbon|Ludvíka III. Bourbona.]], prince z Condé a jeho manželky, [[Luisa Františka Bourbonská|Luisy Františky Bourbonské]], uznané nemanželské dcery [[Ludvík XIV. Francouzský|Ludvíka XIV. Francouzského]] a [[Madame de Montespan]].
 
Sňatkem s Ludvíkem Armandem Bourbonským, princem de Conti bylase stala princeznou z Conti. Byla to právě Luisa, kdopřivedla přivedl [[Madame de Pompadour]] kek dvoru [[Ludvík XV. Francouzský|Ludvíka XV.]] [[Madame de Pompadour]]. Nechala také postavit Hôtel de Conti, nynější sídlo francouzského ministerstva obrany. Po své tetě [[Marie Anna de Conti|Marii Anně de Conti]], vdově po vévodovi Ludvíku Armandovi II, princi z VendômeConti, zdědila vévodství [[Étampes]]. V roce 1740, po smrti svého bratra [[Louis Henri de Bourbon-Condé|Louise Henriho de Bourbon-Condé]] získala hrabství [[Sancerre]].
 
== Život ==
Luisa AlžbětaNarodila se narodila 22. listopadu 1693 ve [[Versailles]]. Jako členka vládnoucího rodu [[Bourboni|Bourbonů]] byla [[princ královské krve|princeznou královské krve]]. V mládí byla u dvora známá jako ''Mademoiselle de Charolais'', tento titul později získala její mladší sestra. Byla druhou dcerou a třetím dítětem z devíti potomků svých rodičů. Jejími sourozenci byli:
 
* [[Marie Anna Eleonora Bourbonská]]
Řádek 14:
* [[Jindřiška Luisa Bourbonská]]
* [[Alžběta Alexandrina Bourbonská]]
* [[Ludvík Bourbonský (1709 - 1771)|Ludvík Bourbonský]]
 
Pokřtěna byla v kapli ve Versailles 24. listopadu 1698 společně s bratrem Louisem Henrim a sestrou Luisou Annou.
Řádek 21:
Když jí bylo sedmnáct let, dostala její ambiciózní matka nápad provdat jí za jednoho z králových vnuků, mladého vévodu z Berry. Manželství se však neuskutečnilo kvůli intrikám Luisiny tety [[Františka Marie Bourbonská|Františky Marie]], orléanské vévodkyně, která chtěla mladého vévodu pro svou vlastní dceru, [[Marie Luisa Alžběta Orléanská|Marii Luisu Alžbětu Orléanskou]].
 
Dne 9. července 1713 se Luisa Alžběta ve Versailles provdala za svého bratrance Ludvíka Armanda Bourbonského, prince dez Conti. Její manžel, který byl o tři roky mladší než Luisa, se v roce 1709, po brzké smrti svého otce Františka Ludvíka, stal princem dez Conti. Jeho matkou byla zbožná Marie Tereza Bourbonská, nejstarší vnučka [[Louis, Grand Condé|''Le Grand Condé]]. Její manželství bylo součástí dvojité svatby mezi větvemi rodu [[Bourboni|Bourbonů]], Conti a [[Bourbon-Condé|Condé]]. Luisin starší bratr Louise Henri se oženil s Marií Annou de Bourbon-Conti, ''Mademoiselle de Conti''. Obřad se konal v nově postavené královské kapli ve Versailles. Na svatbě byla přítomna Luisina matka i babička z otcovy strany Anna Bavorská, vdova po princi de Condé. Také Karel, vévoda z Berry, jeho manželka [[Marie Luisa Alžběta Orléanská]], Luisini strýcové [[Ludvík August, vévoda z Maine]], Ludvík Alexandr, hrabě z Toulouse a [[Filip II. Orléanský]], stejně tak její tety [[Františka Marie Bourbonská]], [[Marie Anna de Conti]] a Marie Tereza Bourbonská.
 
Její manželství bylo součástí dvojité svatby mezi větvemi rodu Bourbonů, Conti a Condé. Luisin starší bratr Louise henri se oženil s Marií Annou de Bourbon-Conti, ''Mademoiselle de Conti''. Obřad se konal v nově postavené královské kapli ve Versailles.
 
Na svatbě byla přítomna Luisina matka i babička z otcovy strany Anna Bavorská, vdova po princi de Condé. Také Karel, vévoda z Berry, jeho manželka [[Marie Luisa Alžběta Orléanská]], Luisini strýcové [[Ludvík August, vévoda z Maine]], Ludvík Alexandr, hrabě z Toulouse a [[Filip II. Orléanský]], stejně tak její tety [[Františka Marie Bourbonská]], [[Marie Anna de Conti]] a Marie Tereza Bourbonská.
 
V srpnu 1716, když jí bylo dvacet dva let, onemocněla od manžela neštovicemi. O rok později porodila své první dítě. S manželem měli pět dětí.
 
[[Alžběta Šarlota Falcká (1652–1722)|Alžběta Šarlota Falcká]], švagrová Ludvíka XIV. a slavná spisovatelka monografií, o Luise Alžbětě v roce 1719 napsala:
 
''Je osoba plná šarmu a překvapující důkaz toho, že laskavost je lepší než krása. Když se rozhodne být milá, není možné jí odolat. Její způsoby jsou velmi okouzlující, je plná něhy, nikdy nemá špatnou náladu, je milá a ochotná. Je velmi politováníhodné, že není ve společnosti ctnostnějších osob, protože je přirozeně velmi dobrá, ale kazí jí špatná společnost. Její manžel má naopak špatné vychování, což jí zkazilo pověst. Její roztomilé způsoby připadají cizincům velmi rozkošné. Někteří Bavoři se do ní zamilovali, včetně prince Ragotzky, ona ho však znechutila svým koketováním.▼
 
...nemiluje svého manžela, a ani nemůže, ne méně kvůli jeho ošklivosti než kvůli špatné povaze. Není to jen jeho tvář, která je odporná, ale celá jeho osoba je strašná a deformovaná. Děsilo ho umístění některých mušket a mečů v blízkosti postele, Luisa ho ujistila, že kdyby přišel s nabitou pistolí, má ji vzít a zastřelit ho, a když nebude mít pistol, má ho probodnout mečem. Přestal nosit pistole.''▼
 
▲{{Citace|''Je osoba plná šarmu a překvapující důkaz toho, že laskavost je lepší než krása. Když se rozhodne být milá, není možné jí odolat. Její způsoby jsou velmi okouzlující, je plná něhy, nikdy nemá špatnou náladu, je milá a ochotná. Je velmi politováníhodné, že není ve společnosti ctnostnějších osob, protože je přirozeně velmi dobrá, ale kazí jí špatná společnost. Její manžel má naopak špatné vychování, což jí zkazilo pověst. Její roztomilé způsoby připadají cizincům velmi rozkošné. Někteří Bavoři se do ní zamilovali, včetně prince Ragotzky, ona ho však znechutila svým koketováním.
Luisa Alžběta měla několik mimomanželských vztahů, například s pohledným Filipem Karlem de La Fare. Tyto nevěra popudily jejího manžela natolik, že ji začal fyzicky ubližovat. Údajně zranil svou ženu natolik, že navštívila lékaře při z dvou různých důvodů. Po mimořádné scéně v domácnosti Conti, princezna odmítla dále žít se svým manželem a odešla ke své matce, u které našla útočiště. Později utkla do kláštera. Podle Saint-Simona jednou řekla svému manželovi, že on nemůže dělat prince královské krve bez ní, ona bez něj ale ano.▼
 
▲...nemiluje svého manžela, a ani nemůže, ne méně kvůli jeho ošklivosti než kvůli špatné povaze. Není to jen jeho tvář, která je odporná, ale celá jeho osoba je strašná a deformovaná. Děsilo ho umístění některých mušket a mečů v blízkosti postele, Luisa ho ujistila, že kdyby přišel s nabitou pistolí, má ji vzít a zastřelit ho, a když nebude mít pistol, má ho probodnout mečem. Přestal nosit pistole.''|[[Alžběta Šarlota Falcká (1652–1722)|Alžběta Šarlota Falcká]]}}
První léta manželství trávila u soudů, kvůli násilnické povaze svého manžela a touze ho opustit. In 1725, she consented to return to the Prince of Conti, who had her confined to the Château de l'Isle-Adam. V roce 1725 nakonec souhlasila, že se k manželovi vrátí, který byl upoutaný v ''Château de l'Isle-Adam.'' Nicméně,později se jí podařilo ho přesvědčit k návratu do Paříže, aby porodila dceru Luisu Henriettu. Její manžel zemřel o rok později.
 
▲Luisa Alžběta měla několik mimomanželských vztahů, například s pohledným Filipem Karlem de La Fare. Tyto nevěranevěry popudily jejího manžela natolik, že ji začal fyzicky ubližovat. Údajně zranil svou ženu natolik, že navštívila lékaře při z dvou různých důvodů. Po mimořádné scéně v domácnosti Conti, princezna odmítla dále žít se svým manželem a odešla ke své matce, u které našla útočiště. Později utklaodešla do kláštera. Podle Saint-Simona jednou řekla svému manželovi, že on nemůže dělat prince královské krve bez ní, ona bez něj ale ano.
Kvůli jeho otevřené podpoře skotského ekonoma [[John Law|Johna Lawa]], který uskutečnil zavedení papírových peněz do Francie během regentství za mladého Ludvíka XV., získal Ludvík Armand velké jmění.
 
LuisinPrvní léta manželství trávila u soudů, kvůli násilnické povaze svého manžela a touze ho opustit. In 1725, she consented to return to the Prince of Conti, who had her confined to the Château de l'Isle-Adam. V roce 1725 nakonec souhlasila, že se k manželovi vrátí, který byl upoutaný v ''Château de l'Isle-Adam.'' Nicméně, později se jí podařilo ho přesvědčit k návratu do Paříže, aby porodila dceru Luisu Henriettu. Kvůli jeho otevřené podpoře skotského ekonoma [[John Law|Johna Lawa]], který uskutečnil zavedení papírových peněz do Francie během regentství za mladého Ludvíka XV., získal Ludvík Armand velké jmění. Její manžel zemřel o rok později v roce 1727 v Hotelu de Conti v Paříži na "hrudní otok". Luisa Alžběta byla u dvora známá buď jako ''Madame la Princesse de Conti troisième'' nebo ''Madame la Princesse de Conti dernière douairière'', aby byla rozlišena od jiných vdov de Conti:, [[Marie Anna de Conti|Marií Annou de Conti]] a Marií Terezou Bourbonskou.
 
Luisa Alžběta zemřelaZemřela 27. května 1775 v osmdesáti pěti letech v Paříži. Pochována byla v Église Saint-Sulpice v Paříži.▼
* [[Marie Anna de Conti]]
* Marie Tereza Bourbonská
 
▲Luisa Alžběta zemřela 27. května 1775 v osmdesáti pěti letech v Paříži. Pochována byla v Église Saint-Sulpice v Paříži.
== Potomci ==
* Ludvík Bourbonský (1715-1717)
Řádek 52 ⟶ 41:
* Ludvík Armand (1720-1722)
* Karel (1722-1730)
* [[Luisa Henrietta ´Bourbonská|Luisa Henrietta Bourbonská]]
 
== Reference ==
Řádek 64 ⟶ 53:
[[Kategorie:Úmrtí 27. května]]
[[Kategorie:Úmrtí 1775]]
[[Kategorie:Pohřbení v Paříži]]
[[Kategorie:Ženy]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Luisa_Alžběta_Bourbonská“