Valenční elektron: Porovnání verzí

[[Soubor:Atom.svg|right|thumb|[[Atom]] [[helium|helia]] se skládá ze 2 [[proton]]ů, 2 [[neutron]]ů a 2 [[elektron]]ů. Elektrony v jeho valenční (jediné) vrstvě jsou elektrony valenční. Elektrony jsou pro názornost zobrazeny jako částice obíhající kolem jádra po konkrétní dráze – orbitu. ]]

'''Valenční elektron''' je [[elektron]] v [[Atomový obal|elektronovém obalu]] umístěný v energeticky nejvýše položené (tzv. [[valence|valenční]]) vrstvě (příp. několika vrstvách). Jde tedy o elektrony z posledních, největších orbitalů v rámci elektronové konfigurace atomu. Orbitaly obsahující valenční elektrony pak nazýváme valenční orbitaly. Tyto elektrony (resp. orbitaly) přijdou nejsnáze do kontaktu s jinými atomy a jejich valenčními elektrony (orbitaly), a díky tomu se mohou podílet na vzniku [[chemická vazba|chemických vazeb]] mezi [[atom]]y. [[Elektronová konfigurace]] valenčních elektronů je pak z hlediska chemie nejdůležitější charakteristika atomu konkrétního prvku. Počet elektronů ve valenční slupce je specifický pro daný [[chemický prvek]] – podle něj jsou prvky rozděleny do sloupců [[periodická tabulka prvků|periodické tabulky]] – ty označujeme jako skupiny. Počet valenčních elektronů většinou určuje maximální [[oxidační číslo]] atomu. Skupiny prvků v periodické soustavě jsou klasicky číslovány jako I.A až VIII.A a I.B až VIII.B – zde odpovídá číslo skupiny počtu valenčních elektronů (s výjimkou části skupiny VIII.B a skupin I.B a II:B). Modernější očíslování skupin 1 až 18 s počtem valenčních elektronů souvisí jen u menší části prvků.