Verze z 21. 2. 2015, 05:36 editovat Frettiebot (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Roboti 122 187 editací m narovnání odkazu - Grafik -> Grafika ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 12. 2015, 01:02 editovat zrušit editaci Ivannah (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 25 693 editací m ibox, adata Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - osoba}} [[Soubor:Hercules Seghers 001.jpg\|thumb\|Krajina - první třetina sedmnáctého století]] '''Hercules Pieterszoon Seghers''' nebo '''Segers''' [erkyles séchers] ([[1589]] nebo [[1590]], (patrně) [[Haarlem]] - mezi l. [[1635]] - [[1639]], (patrně) [[Haag]]) byl významný [[holandsko\|holandský]] [[malíř]], [[krajinář]] a [[Grafika\|grafik]] [[17. století]]. Řádek 5 ⟶ 6: Vedle [[Esaias van de Velde\|Esaiase van de Velde]] a [[Jan van Goyen\|Jana van Goyen]] patří k nejvýznamnějším holandským krajinářům sedmnáctého století. Kromě toho byl Seghers patrně nejen nejoriginálnějším a nejinovativnějším holandským grafikem vůbec, ale také nejvýznamnějším holandským grafikem před tím, než se jím stal [[Rembrandt van Rijn]]. Narodil se pravděpodobně v [[Haarlem]]u, jako syn obchodníka s plátnem původně pocházejícího z [[Vlámsko\|Vlámska]], který se roku [[1596]] přestěhoval do [[Amsterdam]]u. Hercules se učil pravděpodobně v dílně krajináře [[Gillis van Coninxloo\|Gillise van Coninxloo]], ale asi jen krátkou dobu, protože van Coninxloo zemřel roku [[1606]]. Seghers a jeho otec koupili část Gillisových prací v [[Dražba\|aukci]] z jeho pozůstalosti. Po smrti otce roku [[1612]] se Hercules odstěhoval do [[Haarlem]]u a stal se členem malířského [[cech\|Bratrstva]] [[Svatý Lukáš\|svatého Lukáše]]. Roku [[1614]] se však vrátil zpět do [[Amsterdam~~\|Amsterodamu~~]]u, kde získal do opatrování ~~[[manželství\|~~nemanželskou]] dceru a v následujících letech se oženil s Annekin van de Bruggen, která byla o šestnácht let starší než on. V roce [[1620]] koupil na [[Lindengracht]] za čtyři tisíce guldenů velký dům, ale později se zadlužil a roku [[1631]] jej musel prodat. V tomtéž roce se přestěhoval do [[Utrecht]]u a v roce [[1633]] se přestěhoval do [[Haag]]u. Není zcela jasné kdy a kde zemřel. Roku [[1638]] se ale Cornelia de Witte označuje za jeho vdovu. Ve třicátých letech byl zřejmě také obchodníkem s uměním, patrně dokonce obchodujícím v poměrně velkorysém měřítku. Jeho posmrtná proslulost byla zvýšena mj tím, že byl v knize ''Inleyding tot de hooge schoole der schilderkonst'' (''Úvod do vysoké školy malby'') od [[Samuel van Hoogstraten\|Samuela van Hoogstraten]] prezentován trochu jako [[romantismus\|romantický]] [[génius]] ''avant la lettre'', osamělý, chudý a nepochopený. Tato představa byla ovšem spíše než na znalosti skutečného Seghersova života založena na dojmu, kterým působí jeho malby a [[grafický list\|grafické listy]]. [[Soubor:Rp-p-ob-840.z.jpeg\|thumb\|Údolí v horách s oplocenými poli -, 1620-1630]] [[Soubor:Seghers mesto s ctyrmi vezemi.jpg\|thumb\|Město s čtyřmi věžemi ~~- c~~,cca 1631]] [[Soubor:Rp-p-h-ob-867.z.jpeg\|thumb\|Zátiší s knihami -, 1620-1630]] == Grafické dílo == Řádek 18 ⟶ 19: Dohromady se zachovalo pouze 183 grafických listů, vzniklých otištěním 55 měděných desek. Poměrně velkou část těchto grafických listů tvoří krajiny. Z části jde o realistické zachycení holandských rovin, z části však také o zobrazení idealizovaných fantastických skalnatých masivů prořezávaných hlubokými údolími. Většina Seghersova grafického díla je uložena v muzeích. Jednoznačně největší [[kolekce]] je pak uložena v [[Amsterdam\|amsterodamském]] [[Rijksmuseum\|Rijksmuseu]] v kabinetu grafiky. Seghersovy malby a grafické listy ~~[[sběratelství\|~~sbíral]] [[Rembrandt van Rijn]]. Vlastnil osm jeho obrazů. Získal, dokonce originální měděnou desku ''[[Tobiáš]] s ~~[[anděl]]em~~andělem'' (HB 1), kterou přepracoval v grafice ''[[Útěk do Egypta]]'' (B 56), na níž převážně zachoval Seghersovu krajinu. Rembrandt přepracoval také Seghersův obraz ''Hornatá krajina'' (nyní v [[Uffizi]]). Rembrandtova krajina obecně vychází ze způsobu, kterým maloval krajinu Seghers. Ačkoli datace grafických listů zůstává nejasná, jeho ''Město s čtyřmi věžemi'' (HB 29) lze [[komparace\|komparací]] s datovanými malbami [[vročení\|vročit]] kolem [[1631]]. Nízký počet i provedení dochovaných grafik napovídá, že jejich tvorba patrně nepředstavovala hlavní způsob obživy, ale skutečně spíše jakousi pokusnou „alchymistickou laboratoř“. Grafický list ''Zátiší s knihami'' představuje na sedmnácté století skutečně nesmírně nezvyklé [[zátiší]]. Řádek 36 ⟶ 37: <gallery> Image:Segers.jpg\|Hornatá krajina Image:Seghers viewbrus.jpg\|Pohled na Brusel -, cca 1625 Image:Sk-a-3120.z.jpeg\|Údolí s řekou -, cca 1626 Image:Hercules Seghers 001.jpg\|Krajina </gallery> == Literatura ==▼ * George S. Keyes in K.L. Spangeberg (ed), ''Six Centuries of Master Prints'', Cincinnati Art Museum, 1993, no.s 75 & 76 ,ISBN 0-931537-15-0▼ * kolektiv autorů: ''Slovník světové kresby a grafiky'', Odeon, Praha 1997, s. 392.▼ == Externí odkazy == * {{Commonscat~~\|Hercules Seghers\|Hercules Seghers~~}} * [http://www.rijksmuseum.nl/aria/aria_artists/00017535?lang=en&context_space=&context_id= Hercules Seghers na webu Rijksmusea] * [http://www.wga.hu/html/s/seghers/hercules/index.html Hercules Seghers ve web Gallery of Art] {{Autoritní data}} ▲== Literatura == ▲* George S. Keyes in K.L. Spangeberg (ed), ''Six Centuries of Master Prints'', Cincinnati Art Museum, 1993, no.s 75 & 76 ,ISBN 0-931537-15-0 ▲* kolektiv autorů: ''Slovník světové kresby a grafiky'', Odeon, Praha 1997, s. 392. {{DEFAULTSORT:Seghers, Hercules}} [[Kategorie:Nizozemští malíři]] [[Kategorie:Krajináři]]

Hercules Seghers: Porovnání verzí