Trpný rod v češtině: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Odstranění šablony Pracuje se (od poslední editace uplynula delší doba než 2 dny) značka: editace z Vizuálního editoru |
rozšíření |
||
Řádek 38:
Příčestí se musí vždy shodovat v rodě a čísle s podmětem (viz též [[Mluvnická shoda]]):
* ''dům je stavěn, budova je stavěna, dítě bylo pochváleno; žáci byli potrestáni, hradby budou zbourány, města byla zakládána''
=== Zápor ===
Záporka ''ne-'' se připojuje k pomocnému slovesu ''být'' a příčestí zůstává v kladném tvaru:
* '''''ne'''byl nalezen, '''ne'''bude schváleno, '''ne'''jsme chváleni''
Zcela výjimečně, má-li k tomu mluvčí zvláštní stylový důvod, může být záporka připojena k příčestí:
* ''Byla jsem '''ne'''obsazována, přeobsazována, alternována.''
=== Použití ===
Řádek 48 ⟶ 55:
* ''Sociálně slabí občané jsou vytlačováni na okraj společnosti.''
* ''Někteří lidé jsou neustále puzeni ke lhaní.''
Opisné pasivum se tvoří především od sloves, která mají v aktivu přímý [[Předmět (mluvnice)|předmět]] (v [[Akuzativ|akuzativu]], 4. pádě), který se převedením do pasiva stává [[Podmět|podmětem]]:
* ''Auto'' (podm.) ''bylo vyrobeno v Mladé Boleslavi.'' (pas.) = ''Auto'' (předm.) ''vyrobili v Mladé Boleslavi.'' (akt.)
U sloves, která přímý předmět nemají, se opisné pasivum tvoří výjimečně:
* Na schůzi o tom bylo diskutováno. = Na schůzi o tom diskutovali.
Opisné pasivum se netvoří od zvratných sloves (''dívat se, sednout si'' atd.). Výjimkou jsou slovesa ''obávat se, tázat se'' a ''dotazovat se''. Zvratné zájmeno se při převedení do pasiva vypouští:
* ''Byl jsem tázán, zda s tím souhlasím.'' = ''Tázali se mě, zda s tím souhlasím.''
Například větu „''ptali se mě''“ nelze do pasiva převést.
=== Vyjádření původce ===
Řádek 84 ⟶ 102:
== Rezultativum ==
Rezultativum je pasivní konstrukce, která vyjadřuje výsledek (rezultát) nějakého děje. Tvoří se opisně pomocným slovesem ''být'' a příčestím trpným nebo – častěji – odvozeným [[Přídavné jméno|přídavným jménem]] (adjektivem). Tvar s příčestím je homonymní (shodný) s opisným pasivem a je pociťován jako knižní. Tvoří se výhradně od [[Vid|dokonavých]] sloves. Příklady:
* ''Dopis je napsaný / napsán.'' = ''Už ho někdo napsal.''
* ''Obora byla ještě před deseti lety oplocená, ale dnes už není po plotu ani stopa.''
== Rozlišení pasiva a rezultativa ==
Zatímco pasivum (trpný rod) vyjadřuje děj, který je podmětu vykonáván, rezultativum vyjadřuje stav, který je výsledkem takového děje. Proto některé mluvnice označují trpný rod jako dějové pasivum a rezultativum jako stavové pasivum.
Zatímco rezultativum obvykle používá tvar přídavného jména, současná spisovná norma češtiny vyžaduje při tvoření opisného pasiva příčestí trpné. Srovnej:
* ''Dům byl '''zbourán''' v roce 1950.'' = ''Zbourali ten dům v roce 1950.'' (děj)
* ''Na dobových fotografiích vidíme, že v roce 1950 dům ještě stál, ale o deset let později už byl '''zbouraný'''.'' (stav; nehovoří se o tom, v kterém roce demolice proběhla)
Při tvoření opisného pasiva se ve spisovným projevech často chybuje tím, že se příčestí trpné nahrazuje přídavným jménem: ''Dům byl zbouraný v roce 1950.'' (Namísto náležitého ''byl zbourán''.) Příčinou je pravděpodobně fakt, že v nářečních útvarech je příčestí trpné vnímáno jako silně knižní tvar a použití adjektivního tvaru je běžnou normou, například v [[Obecná čeština|obecné češtině]]: ''byl zbouranej''. (I ve spisovné [[Slovenština|slovenštině]] má příčestí trpné shodný tvar jako přídavné jméno. Rezultativum a opisné pasivum se tvarově neliší.)
Zatímco trpný rod se tvoří od dokonavých i nedokonavých sloves, rezultativum se tvoří jen od sloves dokonavých – jde o výsledek ukončeného děje.
== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = Štícha
| jméno = František
| spoluautoři = a kol.
| odkaz na autora = František Štícha
| rok = 2013
| titul = Akademická gramatika spisovné češtiny
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| strany = 618–648
| isbn = 978-80-200-2205-9
}}
{{Čeština}}
| |||