Enantiomer: Porovnání verzí

Odebráno 30 bajtů ,  před 5 lety
předělání odkazů
m (robot odstranil interwiki, které je na Wikidatech: fi, ms, pl; kosmetické úpravy)
(předělání odkazů)
Dvojice [[molekula|molekul]] optických izomerů se od sebe liší jako pravá a levá ruka. Označují se proto jako vzájemně ''enantiomorfní''.
 
Optické izomery jsou [[Optickáoptická otáčivost|opticky aktivní]] látky schopné stáčet rovinu [[Polarizace (elektrodynamika)|polarizovaného]] [[světlo|světla]].
 
Všechny [[Aminokyselinaaminokyselina|aminokyseliny]] kromě [[glycin]]u a všechny [[sacharidy]] tvoří optické izomery.
 
Počet optických izomerů se dá spočítat: n = 2<sup>x</sup>, kde x je počet [[Chirálníchiralita|chirálních]] atomů
 
== Názvosloví ==
Dvojice optických antipodů se rozlišují symboly R a S, v případě sacharidů a aminokyselin pak L a D. Existuje též starší označení + a - odvíjející se od směru stáčení [[polarizované světlo|polarizovaného světla]] látkou. Při pojmenovávání konkrétní látky nejprve označíme [[substituent]]y vycházející ze středu chirality čísly podle rostoucí důležitosti. Platí, že důležitost je dána [[relativní atomová hmotnost|relativní atomovou hmotností]] prvku, který se přímo váže na střed chirality. Pokud se na chirální uhlík váže více substituentů [[atom]]em stejného [[chemický prvek|prvku]] a nemůžeme se tak rozhodnout o důležitosti hned v prvním kole, připočteme k relativní atomové hmotnosti prvního atomu substituentu všechny bezprostředně vázané atomy. Tak postupujeme dále, dokud se nedokážeme přesně rozhodnout, který ze substituentů je důležitější. Pokud z atomu vychází [[dvojná vazba]] (např. na [[kyslík]]), počítáme s tím, jako by tu byly atomy dva. Po očíslování substituentů vycházejících ze středu [[chiralita|chirality]] začneme u atomu nebo skupiny s číslem 1. Pokud se důležitější ze sousedních substituentů nachází napravo od tohoto atomu, označíme látku jako R (D), pokud je nalevo, jedná se o S (L) formu.
 
Dvojice optických antipodů se rozlišují symboly R a S, v případě sacharidů a aminokyselin pak L a D. Existuje též starší označení + a - odvíjející se od směru stáčení [[polarizované světlo|polarizovaného světla]] látkou. Při pojmenovávání konkrétní látky nejprve označíme [[substituent]]y vycházející ze středu chirality čísly podle rostoucí důležitosti. Platí, že důležitost je dána [[relativní atomová hmotnost|relativní atomovou hmotností]] prvku, který se přímo váže na střed chirality. Pokud se na chirální uhlík váže více substituentů [[atom]]em stejného [[chemický prvek|prvku]] a nemůžeme se tak rozhodnout o důležitosti hned v prvním kole, připočteme k relativní atomové hmotnosti prvního atomu substituentu všechny bezprostředně vázané atomy. Tak postupujeme dále, dokud se nedokážeme přesně rozhodnout, který ze substituentů je důležitější. Pokud z atomu vychází [[dvojná vazba]] (např. na [[kyslík]]), počítáme s tím, jako by tu byly atomy dva. Po očíslování substituentů vycházejících ze středu [[chiralita|chirality]] začneme u atomu nebo skupiny s číslem 1. Pokud se důležitější ze sousedních substituentů nachází napravo od tohoto atomu, označíme látku jako R (D), pokud je nalevo, jedná se o S (L) formu.
 
== Vlastnosti ==