Izraelské osady: Porovnání verzí

Přidáno 246 bajtů ,  před 4 lety
m (→‎Právní status: napřímení)
 
== Historie zakládání izraelských osad ==
Vznik prvních izraelských osad se datuje krátce po [[Šestidenní válka|šestidenní válce]]. Úplně první osadou byl [[Kfar Ecion]]. Dne 27. &nbsp;září [[1967]] se skupina budoucích osadníků sešla na vojenském hřbitově v &nbsp;[[Jeruzalém]]u a pak po ceremoniálu vyrazili v &nbsp;konvoji na místo, kde obnovili vesnici Kfar Ecion zničenou v &nbsp;roce 1948 během [[První arabsko-izraelská válka|První arabsko-izraelské války]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = kfar-etzion.co.il
| titul = History of the Etzion Bloc
| url = http://www.kfar-etzion.co.il/HistoryoftheEtzionBloc/tabid/228/articleType/ArticleView/articleId/9/PageID/53/History-of-the-Etzion-Bloc1.aspx
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2009-11-09}}</ref> V té době alevšak oficiální pozicí izraelské vlády po jejím zasedání 19. &nbsp;června [[1967]] bylo vrátit dobytá území (Golanské výšiny a Sinaj) výměnou za mír se sousedními arabskými státy. Egypt ovšem neměl znovu získat kontrolu nad [[Pásmo Gazy|Pásmem Gazy]]. V &nbsp;případě [[Západní břeh Jordánu|Západního břehu Jordánu]] se předpokládalo buď jeho vrácení Jordánsku, nebo vytvoření autonomního palestinského státu. Pouze v případě Jeruzalému se od počátku počítalo s &nbsp;jeho sjednocením pod izraelskou suverenitou. ČástS&nbsp;tímto ministrůzáměrem ovšemvšak snesouhlasila tímtočást záměrem nesouhlasilaministrů. Ministr práce [[Jigal Alon]] prosazoval trvalou anexi části Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy a zakládání izraelských osad na tomto území. Mělo jít o [[Jordánské údolí|údolí řeky Jordán]], oblast historického [[Guš Ecion]], aglomeraci [[Jeruzalém]]u, region jižního [[Judsko|Judska]] (Hebronské hory) a jižní část Pásma Gazy. TentoPřestože tento projekt nazývaný [[Alonův plán]] nebyl sice nikdy oficiálně izraelskou vládou nikdy přijat jako oficiální politika, ale přestostal se v následujících letech stal faktickým vodítkem izraelské vlády při zakládání prvních osad.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Oren
| jméno = Michael
}}</ref>
 
[[Soubor:Yamit evacuation 1.jpg|thumb|left|Potyčky mezi izraelskou armádou a &nbsp;obyvateli při vystěhovávání osady [[Jamit]] na Sinaji v roce 1982]]
Jako první osada v rámci Alonova plánu vznikla v roce [[1968]] vesnice [[Kalija]] v &nbsp;údolí Jordánu. V &nbsp;roce 1968 přišli také první izraelští osadníci do [[Hebron]]u (od roku [[1972]] vedle historického Hebronu vznikla nová izraelská čtvrť [[Kirjat Arba]]). Ještě před koncem 60. &nbsp;let 20.&nbsp;století vznikly také další osady v &nbsp;bloku [[Guš Ecion]]. RozvíjíRozvíjejí se také první osady na Sinajském poloostrově, kde [[Moše Dajan]] prosazuje projekt výstavby velkého města s &nbsp;přístavem [[Jamit]]. V &nbsp;roce [[1974]] je založeno hnutí [[Guš Emunim]], které požaduje jít nad rámec Alonova plánu a zahájit osidlování i &nbsp;ve vnitrozemí Západního břehu Jordánu. Pro tento účel zřídilo zvláštní osidlovací organizaci [[Amana]]. Aktivisté Guš Emunim se snaží o &nbsp;usazení v &nbsp;této oblasti i &nbsp;za cenu potyček s &nbsp;izraelskou armádou. Získávají podporu opoziční strany [[Likud]] a jejího předáka [[Menachem Begin|Menachema Begina]], který slibuje, že pokud nastoupí k&nbsp;moci, nikdy se obsazených území nevzdá.<ref name="Haaretz settlements">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Haaretz
| titul = 36 years, and still counting
| datum přístupu = 2009-11-30}}</ref>
 
[[Soubor:Tunnel to Gush Etzion.jpg|thumb|Izraelská čtvrť [[Gilo]] ve Východním Jeruzalému a silnice, spojujícíkterá ji sspojuje s&nbsp;[[Guš Ecion]]]]
V roce [[1977]] Likud vyhrál ve volbách a zahajuje masivní výstavbu osad. Během roku 1977 jich vzniká 15patnáct včetně první v Pásmu Gazy ([[Necer Chazani (Guš Katif)|Necer Chazani]]), kde ale byla již v roce 1970 obnovena vesnice [[Kfar Darom]] vyklizená v roce 1948. V roce [[1978]] ovšem vláda Menachema Begina uzavřela [[Egyptsko-izraelská mírová smlouva|mírovou smlouvu s Egyptem]] a souhlasí s předáním Sinajského poloostrova pod egyptskou suverenitu. Roku [[1982]] jsou všechny izraelské osady na Sinaji vyklizeny i &nbsp;za cenu potyček s &nbsp;osadníky. Zároveň pokračuje výstavba osad na ostatních obsazených územích. V &nbsp;roce [[1979]] vláda zrušila omezení na nákup půdy na Západním břehu Jordánu. V &nbsp;roce [[1981]] vláda rozhoduje o anexi Golanských výšin. Během roku [[1981]] byl překonán další rekord, když vzniklo 16šestnáct nových osad. Výstavba osad pokračovala po celý zbytek 80. let 20. století, a to i během [[První intifáda|První intifády]].<ref name="Haaretz settlements"/>
 
Počátkem 90. let 20. století začíná mírový proces a části Pásma Gazy a Západního břehu Jordánu přecházejí pod bezpečnostní a civilní kontrolu [[Palestinská autonomie|Palestinské autonomie]], výstavba osad ale pokračuje. Nedochází již ovšem k zakládání nových osad, ale stávající osady zvyšují počet svých obyvatel. Zároveň v blízkosti osad vznikají satelitní čtvrti, takzvané [[outpost (Izrael)|"outposty"]], které sice formálně tvoří součást své mateřské osady, ale ve skutečnosti se alespoň některé z &nbsp;nich vyvíjejí v &nbsp;samostatné obce, byť neuznávané izraelskou vládou.<ref name="Haaretz settlements"/>
 
[[Soubor:Gush Katif-N-Dekalim02.jpg|thumb|Osada [[Neve Dekalim]] v &nbsp;Pásmu Gazy vystěhovaná v &nbsp;roce 2005]]
Během [[Druhá intifáda|Druhé intifády]] docházelo na Západním břehu Jordánu k &nbsp;častým útokům na osadníky a populační růst zdejších osad se zpomalil. Zároveň ovšem začala výstavba [[Izraelská bezpečnostní bariéra|Izraelské bezpečnostní bariéry]], která některé osady poblíž Zelené linie fakticky oddělila od Západního břehu a připojila je k &nbsp;Izraeli.<ref name="Haaretz settlements"/> V &nbsp;roce [[2005]] vláda [[Ariel Šaron|Ariela Šarona]] provedla [[Izraelský plán jednostranného stažení]], v &nbsp;jehož rámci byly vystěhovány všechny osady v &nbsp;Pásmu Gazy a také 4čtyři osady v &nbsp;severní části Západního břehu Jordánu.
 
V listopadu [[2009]] ohlásila izraelská vláda vedená [[Benjamin Netanjahu|Benjaminem Netanjahuem]] desetiměsíční moratorium na novou bytovou výstavbu v &nbsp;osadách na Západním břehu Jordánu. Gesto se netýkalo východního Jeruzaléma ani Golanských výšin. Také byla výjimečně povolena výstavba budov veřejného charakteru.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Haaretz
| titul = Israel begins crackdown on settlement construction
| url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/1131680.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2009-11-30}}</ref> Toto gesto však nevedlo k &nbsp;obnovení jednání mezi oběma stranami.
 
== Geografické rozdělení izraelských osad ==
2 066

editací