Táborský svaz: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
žlutočervený prapor png->svg, narovnání odkazů |
|||
Řádek 16:
* {{Flagicon|Bohemia}} [[Země Koruny české]]
|strength=
|previous= [[Soubor:Husitská korouhev.
|next=
|allies= [[Soubor:Sirotci 2.jpg|42px|border]] [[Orebité]]/[[Sirotčí svaz]]<br />[[Soubor:Prague banner c1477.png|22px|border]] [[Pražský svaz]]<br />[[Žatecko-lounský svaz]]
Řádek 26:
* [[Soubor:Red St George's Cross.svg|22px|border|Prapor sv. Jiří]] [[Křížové výpravy#Proti kacířům|Křižáci]]
* [[Soubor:Flag of the Sovereign Military Order of Malta.svg|22px|border]] [[Maltézský řád|Řád maltézských rytířů]]
[[Soubor:Husitská korouhev.
* [[Soubor:Prague banner c1477.png|22px|border]] [[Pražský svaz]]
|battles= [[Husitské války|Křížové výpravy proti husitům]]
Řádek 43:
=== Rok 1420 ===
[[Soubor:Josef Mathauser - Jan Žižka s knězem Václavem Korandou roku 1420 hledí s Vítkova na Prahu.jpg|thumb|right|200px|[[Jan Žižka]] s [[Václav Koranda starší|Václavem Korandou]] na [[Vítkov (
O vyvoleném městě se dozvěděli také [[plzeň]]ští husité, kteří na Tábor vyrazili pod vedením [[Břeněk Švihovský|Břeňka Švihovského]] a Jana Žižky z Trocnova. Tito husité byli [[25. březen|25. března]] 1420 napadeni katolickými rytíři nedaleko [[bitva u Sudoměře|Sudoměře]]. Odražení rytířů kališníky povzbudilo a poté se jim podařilo dosáhnout rozestavěného Tábora. Táborité si mezi sebou zvolili čtyři vojenské velitele (hejtmany). Stali se jimi Jan Žižka, Mikuláš z Husi, [[Chval Řepický z Machovic]] a [[Zbyněk z Buchova]]. Pod jejich vedením podnikali táboři mnoho výpadů po jižních [[Čechy|Čechách]]. Koncem května vyrazila Táborská vojska směrem ku [[Praha|Praze]], kterou ohrožovaly armády [[První křížová výprava proti husitům|první křížové výpravy]]. V červnu byl Tábor neúspěšně obléhán vojsky jihočeského [[Šlechta|šlechtice]] [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha z Rožmberka]]. O rozehnání oblehatelů se zasloužili jezdci vedení hejtmanem Mikulášem z Husi. [[14. červenec|14. července]] došlo na vrchu [[Vítkov (
=== Pod vedením Jana Žižky ===
[[Soubor:Adolf Liebscher - Táboři dobývají Prachatic.jpg|thumb|right|200px|[[Adolf Liebscher]] - Táboři dobývají [[Prachatice]]]][[Soubor:Ferdinand Hetteš - Upálení Adamitů.jpg|thumb|left|200px|Upalování [[
Počátkem roku 1421 byla z Tábora vyhnána nejradikálnější skupina tzv. [[Pikarti|pikartů]], kteří zcela odmítali [[Eucharistie|svátost oltářní]]. Pod vedením kněží [[Petr Kániš|Petra Kániše]] a [[Martin Húska|Martina Húsky]] se usadili v [[Příběnice|Příběnicích]], kde propadli [[adamité|adamitství]]. Žižka jejich hnutí potlačil a většina sektářů včetně obou vůdců byla poté upálena. Během zimní ofenzívy Jana Žižky v západních Čechách se táborům podařilo zmocnit [[Chomutov]]a. Společné tažení táborů a [[Pražský
=== V letech 1423-[[1434]] ===
[[Soubor:Josef Mathauser - Bitva u Lipan roku 1434.jpg|thumb|right|200px|[[Josef Mathauser]] - Bitva u Lipan]]
Po smrti Jana Žižky [[11. říjen|11. října]] [[1424]] se v čele [[polní vojsko|polních vojsk]] vystřídali [[Jan Hvězda z Vícemilic]], Bohuslav ze Švamberka a [[25. listopad]]u se hlavním vůdcem stal táborský kněz [[Prokop Holý]]. Spojená vojska táborů, [[Sirotčí svaz|sirotků]] a pražanů [[16. červen|16. června]] [[1426]] drtivě porazila žoldnéře ze [[Sasko|Saska]], [[Durynsko|Durynska]], [[Lužice|Lužic]] a [[Míšeňsko|Míšeňska]] v [[Bitva u Ústí nad Labem|bitvě u Ústí]]. Pod vedením Prokopa Holého porazila spojená vojska táborů a sirotků v [[Bitva u Světlé|bitvě u Světlé]] armádu [[Albrecht II. Habsburský|Albrechta Habsburského]] a otvírají si cestu k [[spanilé jízdy|spanilým jízdám]]. Táboři ve spojení se sirotčím a pražským svazem obrátili na útěk [[Třetí křížová výprava proti husitům|třetí]] i [[Čtvrtá křížová výprava proti husitům|čtvrtou]] [[Křížové výpravy|křížovou výpravu]] v bitvách u [[Bitva u Tachova|Tachova]] a [[Bitva u Domažlic|Domažlic]]. Vedeni Prokopem Holým navíc začali vyrážet na spanilé jízdy (rejsy) do zahraničí ([[Německo|německé]] části [[Svatá říše římská|Říše]], [[Rakousy]], [[Horní Lužice|Horní]] a [[Dolní Lužice]], [[Slezsko]] a [[Horní Uhry]]). Na jaře roku [[1433]] zastupoval táborskou obec na [[
=== Po bitvě u Lipan ===
Odpor vůči králi Zikmundovi a dohodě s koncilem vedl po bitvě u Lipan hejtman [[Jan Roháč z Dubé]]. Poté, co však táborité ztratili několik svých [[hrad]]ů a byli [[19. srpen|19. srpna]] [[1435]] drtivě poraženi Oldřichem z Rožmberka v [[Bitva u Křeče|bitvě u Křeče]], zvítězilo v táborské straně umírněné křídlo v čele s [[Bedřich ze Strážnice|Bedřichem ze Strážnice]]. Jan Roháč se se svými věrnými opevnil na svém hradě [[Sion (hrad)|Sion]], který však byl záhy dobyt a všichni přeživší obránci byli na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] v Praze pověšeni. [[25. leden|25. ledna]] [[1437]] byl po vzájemné dohodě se Zikmundem Tábor povýšen na královské město a získal do městského znaku císařskou orlici. [[8. únor]]a [[1449]] se spojily zbytky táborského svazu s katolickou a kališnickou šlechtou z jižních Čech a tak vznikla tzv. [[Strakonická jednota]], která byla namířena proti stále sílícímu [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]]. [[1. září]] [[1452]] bylo město Tábor náhle obsazeno vojskem zemského správce Jiřího z Poděbrad a tím definitivně skončila samostatná politická moc táborského svazu.
|