Wikipedie

Lichnovští z Voštic: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m řádková verze {{Commonscat}}
+ infobox, fix přeložek, napřímení, doplnění a členění hesla
Řádek 1:
{{Infobox dynastie
[[Soubor:Wappen Lichnowsky Werdenberg.jpg|upright|thumb|Knížecí erb Lichnovských z Voštic]]
| jméno = Lichnovští z Voštic / Lichnowsky von Werdenberg
'''Lichnovští z Voštic''' jsou původně [[Seznam slezských šlechtických rodů: L|slezský šlechtický rod]] pocházející z [[Horní Slezsko|Horního Slezska]]. V roce [[1702]] byli povýšeni do [[Panský stav|panského stavu]], v roce [[1727]] do říšského [[Hrabě|hraběcího stavu]] a [[30. leden|30. ledna]] [[1773]] do pruského [[Kníže|knížecího stavu]]. Platnost pruského knížecího stavu v [[Habsburská monarchie|Rakousku]] byla potvrzena až v roce [[1824]]. ▼
| znak = Wappen Lichnowsky Werdenberg.jpg
| popis = Knížecí erb Lichnovských z Voštic
| země = {{Vlajka a název|České království}}
| mateřská dynastie = [[]]
| tituly =<nowiki></nowiki>
* [[Hrabě|Hrabata]]
| zakladatel = [[Štěpán z&nbsp;Voštic]], [[Hanuš Lichnovský z&nbsp;Voštic]]
| mýtický zakladatel =
| poslední vládce =
| rok založení = [[1377]]
| konec vlády =
| současná hlava = ? (v exilu)
| větve rodu =<nowiki></nowiki>
* [[Voštičtí z&nbsp;Voštic]]
|}}
 
'''Lichnovští z&nbsp;Voštic''' ({{vjazyce|de}} ''Lichnowsky von Werdenberg'', nebo ''von Woszczye'', {{vjazyce|pl}} ''Woszczyki''/''Woszczyscy''), je panský (později knížecí) rod, jehož původ není zcela zřejmý. Pochází zřejmě z&nbsp;[[Horní Slezsko|Horního Slezska]], Polska Čech, ale možná též z [[Burgundsko|Burgundska]].
 
▲'''Lichnovští z Voštic''' jsou původně [[Seznam slezských šlechtických rodů: L|slezský šlechtický rod]] pocházející z [[Horní Slezsko|Horního Slezska]]. V &nbsp;roce [[1702]] byli povýšeni do [[Panský stav|panského stavu]], v &nbsp;roce [[1727]] do říšského [[Hrabě|hraběcího stavu]] a [[30. leden|30. ledna]] [[1773]] do pruského [[Kníže|knížecího stavu]]. Platnost pruského knížecího stavu v &nbsp;[[Habsburská monarchie|Rakousku]] byla potvrzena až v &nbsp;roce [[1824]].
 
== Historie ==
;Počátky rodu
Prvním známým předkem je Štěpán z Voštic, který v roce [[1377]] zakoupil fojtství v Lędzinách u [[Pszczyna|Pštiny]]. V 15. století se rod rozdělil na dvě větve: ''Voštické z Voštic'' a ''Lichnovské z Voštic''. Zakladatelem Lichnovských se stal Hanuš z Voštic, který v roce [[1491]] získal [[Lichnov (okres Bruntál)|Lichnov]] na Bruntálsku sňatkem s Žofií z Drahotuš, vdovou po Mikuláši II. z Lichnova. Po získáni Lichnova se začal psát jako Hanuš Lichnovský z Voštic.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Uhlíř | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Uhlíř | titul = Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Brňovják | jméno sestavitele = Jiří | odkaz na sestavitele = | příjmení sestavitele2 = Gojniczek | jméno sestavitele2 = Wacław | odkaz na sestavitele2 = | příjmení sestavitele3 = Zářický | jméno sestavitele3 = Aleš | odkaz na sestavitele3 = | sborník = Šlechtic v Horním Slezsku : vztah regionu a center na příkladu osudů a kariér šlechty Horního Slezska (15.-20. století) = Szlachcic na Górnym Śląsku : relacje między regionem i centrum w losach i karierach szlachty na Górnym Śląsku (XV-XX wiek) | odkaz na sborník = | vydavatel = Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ¡ Institut Historii Uniwersytetu Śląskiego w Katowicach | odkaz na vydavatele = | místo = Ostrava ¡ Katowice | rok vydání = 2011 | isbn = 978-80-7368-936-0 | isbn2 = 978-83-932082-0-3 | url = | poznámky = Dále jen ''Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem'' | strany = 289}}</ref> ▼
Prvním známým předkem je [[Štěpán z&nbsp;Voštic]], který v&nbsp;roce [[1377]] zakoupil fojtství v&nbsp;Lędzinách u&nbsp;[[Pszczyna|Pštiny]].
 
;Větvení rodu
Od počátku [[16. století]] se příslušníci rodu začali prosazovat ve veřejném životě na [[Krnovské knížectví|Krnovsku]] a [[Opavské knížectví|Opavsku]]. V roce [[1532]] zde získali [[Neplachovice]], které drželi až do roku [[1685]]. Během reformace přešli Lichnovští k [[Protestantismus|protestantismu]] a někteří z nich se zúčastnili i [[České stavovské povstání|českého stavovského povstání]]. V [[17. století]] a [[18. století]] vynikli z Lichnovských [[Karel Maxmilián Lichnovský z Voštic|Karel Maxmilián]], který se stal opavským zemským soudcem a jeho syn [[František Bernard Lichnovský z Voštic|František Bernard]], který se stal krnovským a později i opavským zemským hejtmanem. On byl [[18. srpen|18. srpna]] [[1702]] povýšen do panského stavu a v roce [[1727]] dokonce do stavu hraběcího.<ref>''Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem'', s. 290.</ref><ref>{{Citace sborníku | příjmení = Stibor | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Stibor | příjmení2 = Myška | jméno2 = Milan | odkaz na autora2 = Milan Myška | titul = Lichnovští z Voštic | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Dokoupil | jméno sestavitele = Lumír | sborník = Biografický slovník Slezska a severní Moravy 6 | odkaz na sborník = | vydavatel = Ostravská univerzita | místo = Ostrava | rok vydání = 1996 | isbn = 80-7042-447-8 | poznámky = Dále jen ''Lichnovští z Voštic'' | strany = 81}}</ref>
▲Prvním známým předkem je Štěpán z Voštic, který v roce [[1377]] zakoupil fojtství v Lędzinách u [[Pszczyna|Pštiny]]. V &nbsp;15. století se rod rozdělil na dvě větve: ''Voštické z &nbsp;Voštic'' a ''Lichnovské z &nbsp;Voštic''. Zakladatelem Lichnovských se stal [[Hanuš z &nbsp;Voštic]], který v &nbsp;roce [[1491]] získal [[Lichnov (okres Bruntál)|Lichnov]] na Bruntálsku sňatkem s &nbsp;Žofií z &nbsp;Drahotuš, vdovou po Mikuláši[[Mikuláš II. z Lichnova|Mikuláši II. z&nbsp;Lichnova]]. Po získáni Lichnova se začal psát jako Hanuš Lichnovský z &nbsp;Voštic.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Uhlíř | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Uhlíř | titul = Rodina knížat Lichnovských z &nbsp;Voštic mezi Vídní a Berlínem | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Brňovják | jméno sestavitele = Jiří | odkaz na sestavitele = | příjmení sestavitele2 = Gojniczek | jméno sestavitele2 = Wacław | odkaz na sestavitele2 = | příjmení sestavitele3 = Zářický | jméno sestavitele3 = Aleš | odkaz na sestavitele3 = | sborník = Šlechtic v Horním Slezsku : vztah regionu a center na příkladu osudů a kariér šlechty Horního Slezska (15.-20. století) = Szlachcic na Górnym Śląsku : relacje między regionem i centrum w losach i karierach szlachty na Górnym Śląsku (XV-XX wiek) | odkaz na sborník = | vydavatel = Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ¡ Institut Historii Uniwersytetu Śląskiego w Katowicach | odkaz na vydavatele = | místo = Ostrava ¡ Katowice | rok vydání = 2011 | isbn = 978-80-7368-936-0 | isbn2 = 978-83-932082-0-3 | url = | poznámky = Dále jen ''Rodina knížat Lichnovských z &nbsp;Voštic mezi Vídní a Berlínem'' | strany = 289}}</ref>
 
MeziOd nejvýznamnějšípočátku členy[[16. století]] se příslušníci rodu patřilzačali prosazovat ve veřejném životě na [[EduardKrnovské Mariaknížectví|Krnovsku]] Lichnovskýa z[[Opavské Vošticknížectví|Opavsku]]. V&nbsp;roce ([[17891532]]– zde získali [[1845Neplachovice]]), kterýkteré sedrželi oženil saž Eleonoroudo Zichyroku ([[17951685]]–. Během reformace přešli Lichnovští k&nbsp;[[1873Protestantismus|protestantismu]]). Za manželstvíněkteří z&nbsp;nich se narodilozúčastnili sedmi dětí[[České zstavovské nichžpovstání|českého vyniklistavovského předevšímpovstání]]. synovéV&nbsp;[[17. století]] a [[Felix18. století]] vynikli z&nbsp;Lichnovských [[Karel Maxmilián Lichnovský z Voštic|FelixKarel Maxmilián]], který se stal opavským zemským soudcem a jeho syn [[RobertFrantišek Bernard Lichnovský z Voštic|RobertFrantišek Bernard]], který se stal krnovským a později i opavským zemským hejtmanem. On byl [[Othenio18. Lichnovskýsrpen|18. zsrpna]] Voštic|Othenio[[1702]] povýšen do panského stavu a v&nbsp;roce [[Karel1727]] Mariadokonce Lichnovskýdo zstavu hraběcího.<ref>''Rodina knížat Lichnovských z&nbsp;Voštic|Karel Maria]]mezi Vídní a Berlínem'', s. 290.</ref><ref>{{Citace monografiesborníku | příjmení = ŽupaničStibor | jméno = JanJiří | odkaz na autora = JanJiří ŽupaničStibor | příjmení2 = StellnerMyška | jméno2 = FrantišekMilan | odkaz na autora2 = FrantišekMilan StellnerMyška | příjmení3titul = FialaLichnovští z&nbsp;Voštic | jméno3odkaz =na Michaltitul = | odkazpříjmení na autora3sestavitele = MichalDokoupil Fiala| jméno sestavitele = Lumír | titulsborník = EncyklopedieBiografický knížecíchslovník rodůSlezska a zemíseverní KorunyMoravy české6 | vydavatelodkaz =na Alešsborník Skřivan ml.= | místovydavatel = PrahaOstravská univerzita | rokmísto = 2001Ostrava | početrok stranvydání = 3401996 | isbn = 80-864937042-00447-8 | poznámky = Dále jen ''EncyklopedieLichnovští knížecích rodů zemí Koruny českéz&nbsp;Voštic'' | strany = 14281}}</ref>
 
Mezi nejvýznamnější členy rodu patřil [[Eduard Maria Lichnovský z&nbsp;Voštic]] ([[1789]]–[[1845]]), který se oženil s&nbsp;Eleonorou [[Zichy z Vaszonykeö|Zichy]] ([[1795]]–[[1873]]). Z&nbsp;manželství se narodilo sedm dětí z&nbsp;nichž vynikli především synové [[Felix Lichnovský z Voštic|Felix]], [[Robert Lichnovský z Voštic|Robert]], [[Othenio Lichnovský z Voštic|Othenio]] a [[Karel Maria Lichnovský z Voštic|Karel Maria]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Županič | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Županič | příjmení2 = Stellner | jméno2 = František | odkaz na autora2 = František Stellner | příjmení3 = Fiala | jméno3 = Michal | odkaz na autora3 = Michal Fiala | titul = Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české | vydavatel = Aleš Skřivan ml. | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 340 | isbn = 80-86493-00-8 | poznámky = Dále jen ''Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české'' | strany = 142}}
</ref>
 
Po druhé světové válce byl majetek Lichnovských v Československu na základě [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] konfiskován. Poslední majitel [[Hradec nad Moravicí (zámek)|Hradce nad Moravicí]] z &nbsp;rodu Lichnovských Vilém se s po válce s &nbsp;rodinou odstěhoval do [[Brazílie]].<ref>''Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české'', s. 145.</ref>
 
== Výnačné postavy ==
* [[Karel Alois Lichnovský z Voštic]] (1761–1814), mecenáš Mozarta a Beethovena
* [[Eduard Lichnovský z Voštic]] (1789–1845), rakouský historik, vydavatel dějin habsbruské dynastie
* [[Felix Lichnovský z Voštic]] (1814–1848), poslanec říšského sněmu a frankfurtského parlamentu
* [[Karel Maria Lichnovský z Voštic]] (1819–1901), poslanec říšského sněmu,
* [[Karel Max Lichnovský z Voštic]] (1860–1928), velvyslanec ve Spojeném království
* [[Mechtilde Lichnovská z Voštic]] (1879–1958), německá spisovatelka
* [[Robert Lichnovský z Voštic]] (1822–1879), Domherr zu Olmütz
* [[Štěpán Lichnovský z Voštic]] (1723–1796), generálmajor pruské královské armády
* Margarethe von Lichnowski (1863–1954), vdaná za hraběte [[Karel Lanckoroński|Karla Lanckorońského]] (otce [[Karolina Lanckorońska|Karoliny Lanckorońské]])
 
== Erb ==
V &nbsp;původním erbu byly na červeném štítě vedle sebe dva zelené stonky vinné révy o &nbsp;jednom listu a jednom modrém hroznu. V &nbsp;klenotu bylo stejné znamení jako na štítu a [[přikryvadla]] byla červeno-stříbrná. Od roku 1846 používali Lichnovští z &nbsp;Voštic rozšířený erb, ve kterém se původní rodový erb nacházel v &nbsp;(heraldicky) pravém červeném poli a v &nbsp;levém taktéž červeném poli byla stříbrná kostelní korouhev. Erb byl podložen knížecím pláštěm s &nbsp;knížecí korunou. Pod pláštěm byla stuha s &nbsp;heslem ''Non nobis, Domine, non nobis!''<ref>''Lichnovští z &nbsp;Voštic'', s. 78.</ref>
 
== Panství rodu ve Slezsku ==
Ve Slezsku patřila do majetku Lichnovských např.: [[Chuchelná]] u&nbsp;[[Hlučín]]a, [[Hradec nad Moravicí]], [[Krzyżanowice|Křižanovice]] nedaleko [[Ratiboř (Slezské vojvodství)|Ratiboře]] (od roku 1775), panství [[Grabówka|Hrabůvka]] (od 1730), [[Łubowice]] (od poloviny 17. století do roku 1723). Roku [[1788]] Jan Karel Lichnovský založil rodové [[svěřenství]], do kterého v&nbsp;době vrcholu patřilo do majetku rodu Lichnovských:
* panství [[Chuchelná]] (poč. 17. století), [[Borutín]], [[Bolesław (Slezské vojvodství)|Boleslav]] (od 1679), [[Ovsiště]], [[Píšť (okres Opava)|Píšť]] (od 1625), [[Szczepankowice|Štěpánkovice]] a další
* panství [[Grabówka (Slezské vojvodství)|Hrabůvka]] s&nbsp;obcemi: [[Lubomia]], [[Syrynia]], [[Nieboczowy|Nebočovy]] (od 1730)
* panství [[Pszów|Pšov]] (1774-1806) s&nbsp;obcemi: [[Rydułtowy|Rydultovy]], [[Zawada (Slezské vojvodství)|Zawada]], [[Doły (Slezské vojvodství)|Doły]]
* panství [[Krzyżanowice|Křižanovice]] s&nbsp;obcemi: [[Roszków (Slezské vojvodství)|Roškov]] i [[Rudyszwałd|Rudyšvald]].
Lichnovští spravovali svěřenectví (majorát) do roku [[1941]]. Posledním vlastníkem majorátu byl Wilém Lichnovský, narozený 1. července [[1905]] v&nbsp;[[Grodziec|Hrodci]].
 
== Reference ==
Řádek 19 ⟶ 61:
 
== Literatura ==
* {{Citace sborníku | příjmení = Kolářová | jméno = Eva | odkaz na autora = | příjmení sestavitele = Grůza | jméno sestavitele = Antonín | odkaz na sestavitele = | příjmení sestavitele2 = Vymětalová | jméno sestavitele2 = Martina | odkaz na sestavitele2 = | titul = Zámecká obrazárna knížat Lichnovských | sborník = Sborník Národního památkového ústavu v &nbsp;Ostravě | vydavatel = Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v &nbsp;Ostravě | místo = Ostrava | rok vydání = 2005 | isbn = 80-85034-31-X | strany = 62-64}}
* {{Citace monografie | příjmení = Mašek | jméno = Petr | odkaz na autora = Petr Mašek (spisovatel) | titul = Modrá krev : minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 2003 | vydání = 3. upr | počet stran = 330 | isbn = 80-2041049-8 | strany = 161-162}}
* {{Citace monografie | příjmení = Pilnáček | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Pilnáček | titul = Rody starého Slezska | vydavatel = Ivo Sperát | místo = Brno | rok = 2010 | vydání = 3 | počet stran = 433 | isbn = 978-80-904312-3-2}}
* {{Citace monografie | příjmení = Rucková | jméno = Iveta | odkaz na autora = | titul = Das Adelshaus der Lichnowskys : eine kulturelle Kontinuität | vydavatel = Ostravská univerzita, Filozofická fakulta | místo = Ostrava | rok = 2007 | počet stran = 163 | isbn = 978-80-7368-322-1 | jazyk = německy}}
* {{Citace sborníku | příjmení = Stibor | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Stibor | příjmení2 = Myška | jméno2 = Milan | odkaz na autora2 = Milan Myška | titul = Lichnovští z &nbsp;Voštic | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Dokoupil | jméno sestavitele = Lumír | sborník = Biografický slovník Slezska a severní Moravy 6 | odkaz na sborník = | vydavatel = Ostravská univerzita | místo = Ostrava | rok vydání = 1996 | isbn = 80-7042-447-8 | strany = 78-87}}
* {{Citace sborníku | příjmení = Uhlíř | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Uhlíř | titul = Rodina knížat Lichnovských z &nbsp;Voštic mezi Vídní a Berlínem | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Brňovják | jméno sestavitele = Jiří | odkaz na sestavitele = | příjmení sestavitele2 = Gojniczek | jméno sestavitele2 = Wacław | odkaz na sestavitele2 = | příjmení sestavitele3 = Zářický | jméno sestavitele3 = Aleš | odkaz na sestavitele3 = | sborník = Šlechtic v Horním Slezsku : vztah regionu a center na příkladu osudů a kariér šlechty Horního Slezska (15.-20. století) = Szlachcic na Górnym Śląsku : relacje między regionem i centrum w losach i karierach szlachty na Górnym Śląsku (XV-XX wiek) | odkaz na sborník = | vydavatel = Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ¡ Institut Historii Uniwersytetu Śląskiego w Katowicach | odkaz na vydavatele = | místo = Ostrava ¡ Katowice | rok vydání = 2011 | isbn = 978-80-7368-936-0 | isbn2 = 978-83-932082-0-3 | url = | strany = 289-302}}
* {{Citace monografie | příjmení = Uhlíř | jméno = Dušan | odkaz na autora = | titul = Slezský šlechtic Felix Lichnovský : poslední láska kněžny Zaháňské | vydavatel = Paseka | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 2009 | počet stran = 156 | isbn = 978-80-7432-014-9}}
* {{Citace monografie | příjmení = Wolny | jméno = Reinhold | odkaz na autora = | titul = Fürst Felix Lichnowsky (1814-1848) : ein früh vollendetes Ritterleben : zum 150. Jahresgedenken an seine Ermordung im Frankfurter Septemberaufstand 1848 | vydavatel = EOS-Verlag | místo = St. Ottilien | rok = 2003 | počet stran = 120 | isbn = 3-8306-7152-0}}
Řádek 34 ⟶ 76:
* {{NK ČR|mzk2008434057}}
 
* [http://daten.digitale-sammlungen.de/0001/bsb00016332/images/index.html?seite=459 Lichnovští z &nbsp;Voštic v &nbsp;Neue Deutsche Biographie]
* [http://www.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=2519 Lichnovští z &nbsp;Voštic na stránkách města Opavy]
 
[[Kategorie:Lichnovští z Voštic| ]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Lichnovští_z_Voštic“