Vesmír: Porovnání verzí

}}</ref> Jak se vesmír rozpínal, jeho hustota energie klesala, stával se chladnějším a [[elementární částice]] hmoty se mohly spojovat do stále složitějších objektů. Tak se v rané fázi vesmíru s převládající hmotou mohly vytvořit stabilní [[proton]]y a [[neutron]]y, které se pak sdružovaly do [[atomové jádro|atomových jader]]. V této fázi vývoje byl vesmír velmi horkouhorkým a hustouhustým [[plazma|plazmouplazmatem]] ze záporných [[elektron]]ů, neutrálních [[neutrino|neutrin]] a kladných jader prvků. Jaderné reakce mezi jádry vedly k současné hojnosti lehčích jader prvků, a to zejména [[vodík]]u, [[deuterium|deuteria]] a [[helium|helia]]. Nakonec se elektrony a jádra spojily do stabilních atomů a vesmír se stal průhledným pro většinu vlnových délek záření.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://geologie.vsb.cz/jelinek/tc-vesmir.htm