Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
-Wasserbauer |
m Robot: Nahrazení kategorie Kapituly v České republice za Kapituly v Česku; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
'''Kolegiátní kapitula [[Kosma a Damián|sv. Kosmy a Damiána]] ve [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]]''' je nejstarší dosud existující kolegiátní [[kapitula|kapitulou]] v České republice (a po [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|pražské metropolitní kapitule]] naší druhou nejstarší dosud existující kapitulou). Jejím úkolem je péče o naše nejstarší poutní místo Starou Boleslav, kult dědičného knížete [[svatý Václav|sv. Václava]] a [[Palladium země české|Palladium země České]].
== Historie ==
Řádek 19:
K určitému zlepšení došlo po roce [[1547]], kdy se po konfiskaci stalo brandýské panství majetkem královské komory. Již roku [[1544]] byl [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandem I.]] jmenován za probošta kronikář [[Václav Hájek z Libočan]], který se o tři léta později stal i jejím děkanem. Protože ovšem v Boleslavi pravidelně nesídlil vypukl spor a Hájek se nakonec obou hodností vzdal ([[1549]]). Kapitula se snažila o obnova katolické víry v kraji ovlivněném do té doby výrazně [[Jednota bratrská|Jednotou bratrskou]], stejně jako o opravu zchátralých chrámů v [[renesance|renesančním]] duchu. Děkan Ondřej Pešín (1593) završil v letech [[1586]]–[[1593]] obnovu kapitulního chrámu sv. Václava, jeho nástupci [[Kostel svatého Klementa (Stará Boleslav)|kostelíka sv. Klementa]]. V Boleslavi také fungovala kapitulní škola, kterou, stejně jako probíhající opravy finančně podpořil císař Ferdinand I. Z této doby také pocházejí nejstarší zprávy o mariánských [[pouť|poutích]] konaných ke zdejšímu milostnému [[Palladium země české|Mariánskému reliéfu]] ([[1566]]). Ty záhy podporovali také [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]] ze staroměstské [[Klementinum|Klementinské koleje]] (poprvé [[1667]]). Po vydání [[Rudolfův majestát|Rudolfova majestátu]] v létě roku [[1609]] vyhlásili katoličtí předáci boleslavský milostný reliéf, k němuž směřovalo stále větší množství poutníků, za svou záštitu – [[Palladium země české|Palladium země České]]. Roku [[1613]] zahájila kapitula ve spolupráci s jezuity a za podpory panovnické rodiny – císaře [[Matyáš Habsburský|Matyáše]] a jeho manželky [[Anna Tyrolská|Anny Tyrolské]] a katolické šlechty stavbu nynějšího poutního [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Stará Boleslav)|chrámu Nanebevzetí Panny Marie]], kde je Palladium dodnes uchováváno.
Za [[třicetiletá válka|třicetileté války]] Boleslav opakovaně trpěla pobytem vojsk. Při [[Sasko|saském]] vpádu [[1631]], bylo uloupeno Palladium, vyhořela budova děkanství i v ní uložený kapitulní [[archiv]]. Při obsazení [[Švédsko|Švédy]] [[1639]]–[[1640]] byly zpustošeny kostely i kapitulní majetky a na jeho konci bylo město dokonce vypáleno.
Po ukončení bojů nastává ovšem doba největší slávy poutního místa. V [[17. století|17.]] a [[18. století]] působil v Boleslavi významně jezuitský řád, který zde roku [[1667]] zřídil svou rezidenci<ref group="pozn.">Jezuitský řád sídlil v budově u hlavního vchodu do kostela Nanebevzetí Panny Marie na severní straně Boleslavské ulice.</ref> a podporoval její rozvoj. Po jeho nuceném odchodu na konci 18. století ujala se duchovní i materiální péče opět naplno kapitula. Ta se mezitím musela vzpamatovat z ran, které jí způsobila vleklá válka. To se částečně podařilo až na počátku [[18. století]] za probošta a později kardinála [[Michal Bedřich z Althanu|Michala Bedřicha hraběte z Althanu]], biskupa ve [[Vác]]u. Přestože Boleslav osobně navštívil jen dvakrát, zajistil v Římě stálý příjem ze solné daně pro jednoho sídelního kanovníka a poslal odtud kapitule také ostatky jejich patronů [[Kosma a Damián|sv. Kosmy a Damiána]]. V letech [[1728]] až [[1739]] nechal postavit jižně od kostela Panny Marie podle návrhu [[Kilián Ignác Dientzenhofer|Kiliána Ignáce Dientzenhofer]] budovu proboštství. Již před tím v letech [[1710]] až [[1720]] nechal děkan Jan Herold ze Stody postavit jižně od basiliky sv. Václava novou budovu kapitulního děkanství. Ta nahradila starší, zničenou za Saského vpádu roku [[1631]]. Stavbu provedl [[Filip Spannbrucker]] z Prahy. Děkan Jan Frik získal v Římě, kde se účastnil jako člen přípravné komise kanonizace sv. Jana Nepomuckého, právo nosit pontifikálie. V Boleslavi nechal postavit kapli bl. Podivena a v kapitulní obci [[Dřísy|Dřísech]] [[Kaple svatého Jana Křtitele (Dřísy)|kapli sv. Jana Křtitele]].
Řádek 52:
* Petr I. [[probošt]] od [[1351]]
* [[Záviš z Račiněvsi]], kanovník pražský, probošt od [[1362]]
* [[Mikuláš z Kroměříže]], protonotář císaře Karla IV.,
* [[Petr II. z Janovic]] probošt od [[1371]]
* [[Burkhart z Kolowrat]] probošt od [[1379]]
* [[Jan z Janovic]] [[probošt]] od [[1384]]
* [[Vilém Zajíc z Házmburku]] (probošt od [[14. březen|14. března]] [[1395]] do [[16. listopad]]u [[1398]], zemřel [[1406]])
* [[Vlašinko z Veitmile]], probošt litoměřický a probošt boleslavský od [[1400]]
* [[František z Benešova]] probošt od [[1406]]
Řádek 118:
=== Literatura ===
* Ivana Boháčová (ed.): Stará Boleslav – přemyslovský hrad v raném středověku, Mediaevalia archaeologica 5, Praha [[2003]]
* Karin Pátrová: Stará Boleslav a její místo v českých církevních dějinách, [[Brandýs nad Labem-Stará Boleslav]] [[2009]]
* Karin Pátrová: Počátky Kolegiátní kapituly ve Staré Boleslavi, in: Studie a zprávy 13/1998, str. 117–128
Řádek 139:
[[Kategorie:Římskokatolická církev v Česku]]
[[Kategorie:Kapituly v
[[Kategorie:Arcidiecéze pražská]]
[[Kategorie:Náboženství v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi]]
| |||