Arnošt Sádlík: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m úprava záhlaví
m drobné úpravy textu
Řádek 1:
Profesor '''Arnošt Sádlík''' ([[27. květen|27. května]] [[1927]] [[Brno]] – [[21. srpen|21. srpna]] [[1998]]) byl [[Česko|český]] [[kytara|kytarista]], [[loutna|loutnista]] a hudební pedagog.
 
== Život ==
Narodil se 27. května v roce 1927 v Brně. A i kdyžAčkoliv jeho otec pracoval celý život v dělnických povoláních, nikdy mu nebylo bráněno v rozvíjení jeho talentu a lásce k hudbě. Od školních let hrál na [[housle]], které v šestnácti vyměnil za [[kytara|kytaru]]. První odborné znalosti v tomto oboru získal u prof. [[Vojtěch Tukač|Vojtěcha Tukače]], stále ještě v Brně. Hned po válce, v roce 1946, se přihlásil a složil úspěšně zkoušky ke studiu na [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]]. Zde pod vedením prof. [[Štěpán Urban|Štěpána Urbana]] v roce 1951 absolvoval s vyznamenáním a stal se prvním absolventem v oboru hry na klasickou kytaru. Současně s kytarou studoval i dirigování, které absolvoval v roce 1953 u profesora [[Bohuslav Špidra|Bohuslava Špidry]] a [[Alois Klíma|Aloise Klímy]].
 
Hudbu se též snažil průběžně nasávat všemi možnými způsoby a tak tajně, bez vědomí školy docházel do tehdy vyhlášených hudebních kaváren, kde hrál a [[jamování|jamoval]] se slavnými muzikanty té doby. Seznámil se například s [[Karel Krautgartner|Karlem Krautgartnerem]], [[Gustav Brom|Gustavem Bromem]], [[Karel Vlach|Karlem Vlachem]]. S posledně jmenovaným i nějaký čas veřejně vystupoval. Avšak láska k vážné hudbě a i politická situace, která „cizáckému“ jazzu příliš nepřála, přinutila Arnošta Sádlíka k návratu ke klasické kytaře.
 
Arnošt Sádlík se nadále věnoval pouze koncertování a prezentaci skladeb renomovaných, převážně zahraničních klasiků (Giuliani, Bach, Albenic, Tarrega...) upravených pro duo a společně s houslistou [[Karel Strož|Karlem Strožem]] realizoval stovky úspěšných koncertů v Československu i v zahraničí. Úpravy pro kvartet od Händela, Bacha, Leclaira, Stamitze či Paganiniho prezentoval společně s [[Jan Širc|Janem Šircem]] na violoncello, Karlem Strožem na housle a [[Karel Kos|Karlem Kosem]] na basklarinet a dosahoval především při sólové interpretaci těchto náročných kusů mimořádné virtuozity, jak na kytaru, tak i na loutnu. Po lehkém politickém uvolnění v šedesátých letech přijal nabídku od Bostonské univerzity a odjel šířit dobré jméno právě vznikající „České kytarové školy“ do USA.