Saturn I: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Oprava názvu šablony infoboxu |
oprava citačního aparátu |
||
Řádek 84:
Raketa Saturn I prošla během svého vývoje mnoha proměnami a její konečná podoba se od původních představ konstruktérů značně lišila. Určení rakety bylo mnohokrát měněno, rozšiřováno, ale nakonec bylo zredukováno na testovací nosič během návrhu kosmické lodi Apollo. Výhradním uživatelem byla americká agentura NASA, ale v počátcích projektu bylo hlavním investorem [[Ministerstvo obrany Spojených států amerických|ministerstvo obrany]]. Pod dohledem armády byl Saturn vyvíjen jako těžká [[nosná raketa]] pro vojenské [[družice]].<ref name="bilstein_35"/> Později ministerstvo ztratilo na používání Saturnu zájem a zaměřilo se na využití upravených [[mezikontinentální balistická raketa|mezikontinentálních balistických raket]] jako kosmických nosičů.<ref name="bilstein_39"/> Nepokračující spolupráce s armádou málem ukončila celý projekt, než nad ním převzala záštitu NASA.<ref name="bilstein_39"/><ref name="Benson_Faherty_1_1"/> Po projevu prezidenta [[John Fitzgerald Kennedy|Kennedyho]], ve kterém označil za hlavní cíl výpravu na Měsíc, byly plánované úkoly Saturnu seškrtány a raketě zůstal pouze úkol, cesta na Měsíc. Samotná koncepce misí na Měsíc se však často měnila a nakonec padlo rozhodnutí postavit jedinou velkou raketu pro vynesení všeho materiálu na Měsíc a zpět – Saturn V. Saturn I byl použit pouze k testům komponent kosmických lodí Apollo.
Podobu rakety však neovlivňovaly pouze technické požadavky plánovaných misí, ale také politika. Kvůli souboji na technologickém poli během [[Studená válka|studené války]] bylo rozhodnuto využít tehdy novou technologii kapalného vodíku jako paliva vyšších stupňů.<ref name="bilstein_45"/> To vedlo ke zdokonalení motorů RL-10, které se používají dodnes. I když byl Saturn I nakonec pouze dvoustupňový, v různých fázích se objevovaly návrhy až se čtyřmi stupni.<ref name="sloop_230"/> Za svou krátkou kariéru letěl Saturn I jen desetkrát, ale technologický přínos projektu byl značný a přispěl ke konstrukci Saturnu V.<ref name="
| příjmení = Bilstein
| kapitola = Chapter 11, SATURN I IN RETROSPECT
Řádek 431:
* říjen – '''První start''' rakety Saturn C-1, mise SA-1.
;1962
* Von Braun přichází s koncepty Saturn '''C-5''' a '''C-1B''' (pozdější Saturny V a IB) pro misi na Měsíc se setkáním na jeho orbitě. Počítá se s motory F-1 a J-2. Koncepty C-2, C-3 a C-4 jsou zavrženy.<ref name="astronautix_1962/1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Wade
| jméno = Mark
Řádek 446:
* NASA přijímá von Braunovu koncepci.
;1963
* únor – Zjednodušení názvů. Saturn C-1 se stává '''Saturnem I''', koncepce C-1B a C-5 jsou přejmenovány na Saturn IB a Saturn V.<ref name="astronautix_1962/3">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Wade
| jméno = Mark
| |||