Guanosintrifosfát: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Robot automaticky nahradil text: (-fosfátovými +fosfátovými)
+rozpracování funkcí
Řádek 1:
{{Infobox - chemická sloučenina
[[Soubor:GTP chemical structure.png|thumb]]
|název=Guanosintrifosfát
[[Soubor:|obrázek=GTP chemical structure.png|thumb]]
|velikost obrázku=270px
|popisek=Chemická struktura GTP
|systematický název=((2''R'',3''S'',4''R'',5''R'')-5-(2-amino-6-oxo-1,6-dihydro-9H-purin-9-yl)-3,4-dihydroxytetrahydrofuran-2-yl)methyl tetrahydrogen trifosfát
|triviální název=guanosintrifosfát
|sumární vzorec=C<sub>10</sub>H<sub>16</sub>N<sub>5</sub>O<sub>14</sub>P<sub>3</sub>
|číslo CAS=86-01-1
|molární hmotnost= 523,18&nbsp;g/mol
|pKa=6,5
}}
'''Guanosintrifosfát''' ('''GTP''') je [[nukleotid]] s třemi [[Fosforečnany|fosfátovými]] skupinami, který je možno považovat za analog [[adenosintrifosfát|ATP]]. Vzniká například v&nbsp;[[citrátový cyklus|citrátovém cyklu]] substrátovou [[fosforylace|fosforylací]] (při štěpení [[sukcinylkoenzym A|sukcinyl-CoA]]) nebo [[enzym]]ovou fosforylace [[guanosindifosfát|GDP]] (GDP + [[adenosintrifosfát|ATP]] → GTP + [[adenosindifosfát|ADP]]). Jeho štěpení na GDP a Pi dodává energii některým reakcím, katalyzovaným [[ligáza]]mi; uplatňuje se také významně při [[translace|translaci]], kde je na připojení jedné&nbsp;[[aminokyselina|aminokyseliny]] k rostoucímu [[peptid]]ovému řetězci zapotřebí rozštěpit 2&nbsp;molekuly&nbsp;GTP. Jeho cyklizací, katalyzovanou [[guanidylátcykláza|guanidylátcyklázou]], vzniká [[cyklický guanosinmonofosfát|cGMP]].
 
== Související článkyFunkce ==
===Energetický metabolismus===
* [[GTPáza]]
V některých případech GTP vzniká během reakcí energetického metabolismu. U člověka vzniká např. během [[Krebsův cyklus|Krebsova cyklu]] při reakci katalyzované [[játra|jaterní]] a [[ledvina|ledvinovou]] formou [[Sukcinyl-CoA-syntetáza|sukcinyl-CoA-syntetázy]].<ref name="harper">{{citace monografie| titul = Harper’s Illustrated Biochemistry; twenty-sixth edition| autor = Robert K. Murray; Daryl K. Granner; Joe C. Davis; Peter A. Mayes; Victor W. Rodwell| isbn = 0-07-138901-6| rok=2003}}</ref> Takto vzniklý GTP má zřejmě regulační význam v [[glukoneogeneze|glukoneogenezi]].<ref name="harper" /><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Bender
| jméno = David A.
| titul = Introduction to Nutrition and Metabolism
| url = https://books.google.cz/books?id=R4nNBQAAQBAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false
| vydavatel = CRC Press
| rok = 2014
| počet_stran = 448
| vydání = 5
}}</ref>
 
===Substrát pro GTPázy===
{{Pahýl}}
Tzv. [[GTPáza|GTPázy]] jsou [[enzym]]y, které vážou GTP a hydrolyzují ho na [[guanosindifosfát]] (GDP). Nejedná se však o banální hydrolytickou degradaci, nýbrž o promyšlený regulační mechanismus, který řídí řadu klíčových procesů v buňkách. To, jestli je na GTPáze navázáno GTP nebo GDP, nebo není navázáno nic, totiž ovlivňuje prostorovou konformaci GTPázy. Při navázání GTP jsou obvykle GTPázy v aktivním stavu a mohou např. vázat různé jiné proteiny a ovlivňovat jejich funkci. Tento aktivní stav je však dočasný a končí ve chvíli, kdy je GTP hydrolyzováno na GDP.
 
GTP tak skrz GTPázy ovlivňuje tak fundamentální procesy, jako je [[jaderný import|import proteinů do jádra]] (protein [[Ran]]), regulace [[Buněčná signalizace|signalizačních]] drah ([[Ras (protein)|Ras]]) a [[cytoskelet|cytoskeletu]] ([[Rac]], [[Rho (enzym)|Rho]], [[CDC42]]). K dalším příkladům patří heterotrimerické [[G-protein|G-proteiny]], což jsou GTPázy asociované s [[receptor|membránovými receptory]], k jejichž aktivaci (výměně GDP za GTP) dochází po navázání ligandu na tyto receptory. GTP však umožňuje také např. polymerační aktivitu [[tubulin|tubulinu]] (navázání GTP na tubulin je v buňkách potřeba k polymeraci tubulinu do [[Mikrotubulus|mikrotubulů]]).
 
==Reference==
<references />
 
{{Komponenty nukleových kyselin}}