České země za vlády Přemyslovců: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace Možný vandalismus |
m Editace uživatele Depalec (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 147.33.10.156 |
||
Řádek 9:
Do Čech se Přemyslovec vrátil jako místodržící moravského panovníka, a měl tak být nadřazen ostatním českým knížatům. Tehdy pravděpodobně sídlil na [[hradiště|hradišti]] [[Levý Hradec]], kde nechal vybudovat první křesťanský kostel [[sv. Kliment]]a. Vzápětí proti němu vypuklo povstání, které se Svatoplukovou pomocí potlačil. Poté dal na důkaz díků postavit další křesťanský kostel, zasvěcený Marii. Ten se stal první křesťanskou sakrální stavbou na ostrožně Pražského hradu.
Pravděpodobně za vlády Bořivojova syna [[Spytihněv I.|Spytihněva I.]] (vládl 894–915) byla celá plošina ostrohu obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy [[Pražský hrad|Pražského hradu]], kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu. Z Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách (uvažuje se o [[Levý Hradec|Levém Hradci]], [[Budeč (hradiště)|Budči]], [[Mělník]]u, [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]], [[Lštění]], [[Tetín (hradiště)|Tetín]]ě a [[Libušín]]ě) začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k odvádění dávek. Tento prvotní státní útvar bývá nazýván [[knížecí rodové patrimonium]]. Po Svatoplukově smrti zanikla svrchovanost Moravy nad Čechami a česká knížata se dostala do vlivu východofranské říše.
== Boleslav I. ==
| |||