Petr Schulhoff: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání odkazu - Scenárista -> Scénář |
rozšíření, text z kinobox/fdb s povolením přes OTRS |
||
Řádek 1:
'''Petr Schulhoff''' ([[10. červenec|10. července]] [[1922]] [[Berlín]], [[Německo]] – [[4. květen|4. května]] [[1986]] [[Praha]]) byl český [[režisér]] a [[Scénář|scenárista]]. Je synem hudebního skladatele a klavíristy [[Ervín Schulhoff|Ervína Schulhoffa]], s nímž strávil část života v [[koncentrační tábor|koncentračním táboře]] [[Wülzburg]]. Vrchol své popularity zažíval na přelomu 70. a 80. let, zejména díky svým komediím, jež dle autora životopisu Mirka Břehovského patřily ke světlým bodům tehdejšího šedého programu [[Československá televize|Československé televize]].
Před [[druhá světová válka|válkou]] působil jako herec, po válce však začal pracovat na režisérském postu jako asistent režije v [[Barrandov Studio|barrandovském]] filmovém studiu. Jeho prvotní tvorba sestávala převážně z detektivek (''[[Vrah skrývá tvář]]'' – [[1966]], ''[[Po stopách krve]]'' – [[1970]], ''[[Diagnóza smrti]]'' – [[1979]]), v polovině sedmdesátých let se však začal více věnovat žánru komedie, jež mu přinesly úspěch. Mezi ně patří ''[[Hodíme se k sobě, miláčku?]]'' ([[1974]]), ''[[Zítra to roztočíme, drahoušku…!]]'' ([[1976]]) nebo ''[[Co je doma, to se počítá, pánové]]'' ([[1980]]).
Oženil se s Marií Šustovou, dcerou někdejších spolumajitelů [[Cukrovar Židlochovice|židlochovického cukrovaru]], vlastní děti s ní neměl. Poslední film natočil v r. 1982, poté u něj vypukly zdravotní potíže tělesného i duševního druhu. Když poznal bezvýchodnost své situace, spáchal roku 1986 sebevraždu předávkováním léky.
== Filmová kariéra ==
Již jako jedenáctiletý si poprvé zahrál ve filmu [[Vladislav Vančura|Vladislava Vančury]] ''„Na sluneční straně“'' ([[1933]]).
Řádek 10 ⟶ 14:
Předznamenáním Schulhoffovy komediální tvorby byla legendární televizní mikrokomedie ''„Bohouš“'' ([[1968]]) s [[Vladimír Menšík|Vladimírem Menšíkem]] a [[Jiří Sovák|Jiřím Sovákem]] v hereckém koncertu o nenasytném turistovi, nenasytném hostinském a koneckonců i nenasytném bernardýnu Bohoušovi, po kterém je snímek nazván. O rok později Schulhoff natočil neméně známý televizní seriál ''Trapasy'' ([[1969]]), kde navázal bližší pracovní vztah s Milošem Kopeckým, s nímž se přátelil už od dětství, který se stal posléze hvězdou Schulhoffových filmových komedií.
První komedie ''[[
O dva roky později začal raketový nástup dodnes populární komedií ''[[Zítra to roztočíme,
Petr Schulhoff (libující si v rozvinutých přívlastcích v názvech komedií) točí mimo jiné další komedie ''Já to tedy beru, šéfe'' ([[1978]]) s tehdy populární semaforskou dvojicí [[Luděk Sobota]] – [[Petr Nárožný]] nebo ''[[Já už budu hodný, dědečku]]'' ([[1979]]), opět s Milošem Kopeckým a v zajímavě komediální roli [[Ladislav Pešek|Ladislava Peška]] v roli dědečka, stejně tak v dokonale komediálně hysterické postavě manželky ztvárněné [[Alena Vránová|Alenou Vránovou]], která tím dokázala, že umí zahrát mnohem víc a není jen ''[[Pyšná princezna]]'' ([[1952]]).
Řádek 19 ⟶ 23:
Posledním zfilmovaným námětem a scénářem byla však detektivka ''Příliš velká šance'' ([[1984]]), kterou ale natočil již jeho kolega [[Otakar Fuka]] – mj. režisér filmu ''[[Akce Bororo]]''. Podle svědectví pamětníka (pomocný režisér Miroslav Zelenka – hraje sám sebe v úvodní filmové scéně ''Zítra to roztočíme, drahoušku'' – „...kompars je hotov!“). Zákeřná nemoc nutila Petra Schulhoffa zpomalovat tempo práce a v roce [[1986]] se rozhodl ukončit svůj život.
== Osobní život ==
Petr Schulhoff se narodil do rodiny hudebního skladatele a klavíristy [[Ervín Schulhoff|Ervína Schulhoffa]], po otci tedy poloviční žid. Vzhledem k tomu se s ním za [[druhá světová válka|druhé světové války]] ocitnul v [[koncentrační tábor|koncentračním táboře]] [[Wülzburg]], kde mu otec na tuberkulózu zemřel v náručí, přičemž mladý Petr mu musel vykopat hrob a pochovat jej do něj. Měl z toho celoživotní trauma a následkem toho nechtěl mít vlastní děti. Toto trauma později přispělo k rozvoji jeho psychosomatického onemocnění.
Jeho matka se po válce znovu vdala, otčím jej přijal za svého, ovšem matka krátce nato zemřela a otčím se znovu oženil, díky čemuž se mladý Petr ocitl de facto v cizí rodině. I to přispělo k jeho osobním zmatkům ohledně vlastní identity.
Oženil se s Marií Šustovou (roz. Arhovou, postupně Prokopcovou, Šustovou a nakonec Schulhoffovou) a vyženil s ní syna Jana z prvního manželství a dceru Kateřinu z druhého manželství. Předkové nevěsty Arhovi spoluvlastnili cukrovar v Židlochovicích a díky tomu byla velmi dobře zabezpečena. S manželkou Marií se velmi milovali.
Dlouhá léta bydlel v bytě ve vícegenerační vile na Barrandově, poté v bytě na Praze 5 - Malvazinkách. Asi dvě desetiletí vlastnil chalupu v Josefově dole v Jizerských horách, následně chalupu ve Svojetíně u Rakovníka.
Byl vášnivým kuřákem a s oblibou kouřil zejména krátké cigarety (které si žiletkou vlastnoručně nařezával) v dlouhé dřevěné špičce. Občas hrával na tahací harmoniku. Jako režisér a scénárista byl velmi pečlivý a disciplinovaný. Jeho celoživotním přítelem byl herec Miloš Kopecký (s podobným životním traumatem ohledně matky).
Poslední film natočil v r. 1982, poté u něj vypukly zdravotní potíže tělesného i duševního druhu. Když poznal bezvýchodnost své situace, spáchal v r. 1986 sebevraždu předávkováním léky. Pohřební obřad se nekonal, popel z jeho urny byl rozptýlen na hřbitově v Praze-Malvazinkách.<ref name="brehovsky">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Břehovský
| jméno = Mirek
| titul = Petr Schulhoff – Osobní životopis
| vydavatel = kinobox/fdb.cz
| datum_přístupu = 2015-10-19
| url = http://www.kinobox.cz/osoba/32900-petr-schulhoff
| jazyk = česky
}}</ref>
== Režijní filmografie ==
* ''[[Alšův rok]]'' (1958)
* ''[[O lidech před pultem a za ním I.]]'' (1957)
* ''[[Proč lže…?]]'' (1958)
* ''[[O lidech před pultem a za ním II.]]'' (1958)
* ''[[O lidech okolo stolu]]'' (1958)
* ''[[Zlepšovák]]'' (1960)
* ''[[Postavy mimo hru]]'' (1960)
* ''[[Můj přítel Amerika]]'' (1960)
* ''[[Čtyři dny v Paříži]]'' (1960)
* ''[[Que viva Cuba]]'' (1961)
* ''[[Akce J]]'' (1961)
* ''[[Potíže s kulturou]]'' (1962)
* ''[[Lidé, zvířata, manéž]]'' (1962)
* ''[[Hurá cirkus]]'' (1962)
* ''[[Hrozné dítě]]'' (1962)
* ''[[Strach (film, Petr Schulhoff)|Strach]] (1963)
* ''[[Láska nebeská (film, Petr Schulhoff)|Láska nebeská]] (1964)
* ''[[Vajshoblák a státní tajemství]]'' (1965)
* ''[[Vrah neskrývá tvář]]'' (1966)
* ''[[Zločin a trik II.]]'' (1967)
* ''[[Věštba z ruky (film)|Věštba z ruky]]'' (1967)
* ''[[Láska a chléb]]'' (1967)
* ''[[Inzerát (film)|Inzerát]]'' (1967)
* ''[[Další, prosím]]'' (1967)
* ''[[Amatér (film)|Amatér]]'' (1967)
* ''[[Bohouš (film)|Bohouš]]'' (1968)
* ''[[Trapasy (film)|Trapasy]]'' (1969)
* ''[[Po stopách krve]]'' (1969)
* ''[[Vražedný týden]]'' (1970)
* ''[[Silvestrovský trapas]]'' (1970)
* ''[[Vím, že jsi vrah]]'' (1971)
* ''[[Silvestrovské kousky Františka Housky]]'' (1971)
* ''[[Slepé střevo (film)|Slepé střevo]]'' (1972)
* ''[[Tetička za všechny peníze]]'' (1973)
* ''[[Přehlídka ztracených peněz]]'' (1973)
* ''[[Osud jménem Kamila]]'' (1974)
* ''[[Hodíme se k sobě, miláčku…?]]'' (1974)
* ''[[Zítra to roztočíme, drahoušku…!]]'' (1976)
* ''[[Koberec (film)|Koberec]]'' (1976)
* ''[[Úplně beznadějný případ]]'' (1978)
* ''[[Já už budu hodný, dědečku!]]'' (1978)
* ''[[Já to tedy beru, šéfe!]]'' (1978)
* ''[[Diagnóza smrti]]'' (1979)
* ''[[Co je doma, to se počítá, pánové…]]'' (1980)
* ''[[Vyhra admirála Kotrby]]'' (1981)
* ''[[Příště budeme chytřejší, staroušku!]]'' (1982)
== Odkazy ==
| |||