Uprchlické kvóty: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
upřesnění úvodu - není to oficiální stanovisko EU a nemá to být rovnoměrné
Aktualizace
Řádek 6:
== Pozice zúčastněných stran ==
 
=== První verze kvót ===
Hlavními podporovateli uprchlických kvót v Evropské unii jsou především ty země EU, které jsou nejvíce zatíženy uprchlickou vlnou ([[Německo]], [[Rakousko]], [[Itálie]], [[Řecko]] apod.) Jiné státy (zejména členové [[Visegrádská skupina|Visegrádské čtyřky]] – [[Česká republika]], [[Slovensko]], [[Maďarsko]] a [[Polsko]]) princip kvót ostře odmítají, především v souvislosti s [[veřejné mínění|veřejným míněním]], které je silně odsuzuje. Podle původního návrhu z [[květen 2015|května 2015]] mělo být přemístěno celkem 40 000 imigrantů z Itálie a Řecka a dalších 20 000 běženců z uprchlických táborů v [[Jordánsko|Jordánsku]] a autonomní oblasti [[Irácký Kurdistán|Kurdistán]]<ref>[http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-15-5038_en.htm Tisková zpráva Evropské komise {{en}}]</ref><ref>[http://www.migraceonline.cz/cz/e-knihovna/evropska-migracni-agenda-a-tolik-kontroverzni-kvoty Článek na portálu migraceonline.cz]</ref> do ostatních 26 členských států Evropské unie. Na Česko tak připadalo 525 osob z uprchlických táborů a 1 338 z [[Itálie]] a [[Řecko|Řecka]] (celkem 1863 uprchlíků).<ref>[http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/nova-zed-v-evrope-brusel-zverejnil-plan-kvot-na-uprchliky/r~204b65b4f94f11e490ae0025900fea04/ Aktuálně.cz - kvóty 1.verze]</ref>
 
Kvóty byly výhodné zejména pro Itálii, Německo a Švédsko, kterým by ulevily od náporu uprchlíků. Naopak nevýhodné byly pro většinu středoevropských a východoevropské státy. Tyto kvóty ale byly na konci [[Červen 2015|června 2015]] po odporu některých zemí včetně Česka na jednání [[Evropský parlament|evropského parlamentu]] zamítnuty. Namísto toho bylo rozhodnuto, že země EU si mezi sebe rozdělí stejný počet běženců, jako bylo původně navrhováno, ale na dobrovolné bázi. Později bylo rozhodnuto, že tzv. dobrovolné přerozdělování se bude vztahovat jen na 40 000 uprchlíků. Český premiér [[Bohuslav Sobotka]] přislíbil do konce roku 2017 přijmout 1 100 osob z Řecka a Itálie, nejvíce ze zemí Visegrádské skupiny.<ref>[http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/brusel-prekvapila-nabidka-ceska-na-prijeti-uprchliku/r~f1b8a4162eb211e59f530025900fea04/ Aktuálně.cz - tzv. dobrovolné přijímání]</ref>
 
=== Druhá verze kvót ===
Po nebývale silné migrační vlně na přelomu [[srpen 2015|srpna]] a [[září 2015|září]] téhož roku se opět začalo o kvótách uvažovat. Novou verzi kvót podpořilood začátku podporovalo zejména Německo, [[Švédsko]], Itálie a Rakousko. Podle aktuálních návrhů byTýká se měly týkat přemístění 160120 000 úspěšných žadatelů o azyl z [[Itálie]], [[Řecko|Řecka]] a [[Maďarsko|Maďarska]] do ostatních členských států EU. Tento návrh opět ostře odsoudily státy Visegrádské skupiny.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/nenechame-si-vnutit-kvoty-pro-uprchliky-shodli-se-premieri-ctyr-zemi-12s-/domaci.aspx?c=A150904_153028_domaci_kop iDnes - kvóty 2.verze]</ref> Pokud se současné plány nezmění, připadne na ČR 5 513 uprchlíků.<ref>[http://svobodneforum.cz/nove-kvoty-eu-cesko-by-melo-prijmout-5513-uprchliku/ Svobodné forum/daily mail - Počty uprchlíků]</ref> Tato verze kvót se projednávala na mimořádném summitu ministrů vnitra zemí EU 14. září 2015, ale k názorové shodě zde nedošlo.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = [https://www.euroskop.cz/9002/26269/clanek/chovanec-jede-do-bruselu-hajit-odmitani-kvot/ Euroskop.cz - kvóty v EP]}}</ref> Proti kvótám se staví zejména Česká republika, Slovensko, Maďarsko a další východoevropské státy. Schvalování kvót v Evropském parlamentu bude probíhat zřejmě 8. října 2015.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = [http://zpravy.idnes.cz/uprchlici-migranti-summit-ministri-vnitra-brusel-fst-/zahranicni.aspx?c=A150914_163625_zahranicni_ane iDnes.cz - Kvóty v Bruselu]}}</ref>
 
V souvislosti s rostoucím počtem imigrantů se vyostřila i debata uvnitř Evropské unie mezi jednotlivými členskými státy, zda-li by kvóty měly být zavedeny, či nikoliv. V rámci [[Německo|Německa]] již podobné opatření platí (tzn. jednotlivé spolkové země získávají tolik žadatelů o [[azyl]], kolik odpovídá jejich počtu obyvatel a ekonomické síle). Německá kancléřka [[Angela Merkelová]] vyslyšela kritiky především z [[Bavorsko|Bavorska]] a sdělila, že kvóty jsou nezbytné pro to, aby nebyl zpochybněn [[Schengenský prostor]].<ref>[http://www.respekt.cz/denni-menu/spravedlive-kvoty-nebo-konec-schengenu-varuje-kanclerka Článek na portálu respekt.cz]</ref> V [[Česko|České republice]] se lidé ke kvótám staví značně negativně.<ref>[http://domaci.ihned.cz/c1-64371570-uprchliky-ze-syrie-a-severni-afriky-v-cesku-nechce-70-procent-lidi-ukazuje-pruzkum CVVM - průzkum]</ref>
 
Na zasedání [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]] ve [[Štrasburk|Štrasburku]] v druhém týdnu v září apeloval předseda [[Evropská komise|Evropské komise]] [[Jean-Claude Juncker]] na země [[Visegrádská čtyřka|Visegrádské skupiny]], aby změnily svůj postoj k přijímání uprchlíků a souhlasily s kvótami na jejich přerozdělení. Vláda České republiky, stejně jako prezident [[Miloš Zeman]], však i nadále odmítají celý návrh jako nesmyslný. Obdobné postoje vyjádřili i představitelé dalších zemí; odmítl je například polský prezident [[Andrzej Duda]],<ref>[http://wyborcza.pl/1,75478,18738298,prezydent-duda-kwoty-uchodzcow-to-zle-rozwiazanie-nie-zgadzam.html Článek na portálu Gazeta Wyborcza {{pl}}]</ref> který jej nazval diktátem mocných.
 
Kvóty schválili ministři vnitra členských států EU na jednání [[Rada Evropské unie|Rady Evropské unie]] dne 21. 9. 2015. Proti návrhu hlasovali ministři vnitra České republiky, Slovenska, Maďarska a [[Rumunsko|Rumunska]], [[Finsko]] se zdrželo hlasování a ministři ostatních zemí s návrhem souhlasili. Maďarský premiér [[Viktor Orbán]] řekl, že Maďarsko nemá v současnosti s imigranty problém a proto nebude plánovaných 54 000 osob z Maďarska přemístěno v letoším roce. Na Česko by mělo z celkového počtu 120 000 migrantů připadnout okolo 3 000 osob, nadále zůstává platné i tzv. dobrovolné přijetí 1 100 běženců z Itálie a Řecka. Slovenský premiér [[Robert Fico]] v reakci na schválení kvót uvedl, že kvóty nebudou na území Slovenska uplatněny a podal žalobu na Radu Evropské unie.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = [http://zpravy.idnes.cz/eu-prijala-kvoty-0k2-/zahranicni.aspx?c=A150922_173102_zahranicni_kha iDnes.cz - schválení kvót]}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = [http://zpravy.idnes.cz/uprchlici-migranti-summit-ministri-vnitra-brusel-fst-/zahranicni.aspx?c=A150914_163625_zahranicni_ane iDnes.cz - Kvóty v Bruselu]}}</ref>
 
=== Třetí verze kvót ===
Třetí verze kvót se bude projednávat na jednání Evropské rady ministrů vnitra dne 8. října. Tato verze má být začátkem trvalého přerozdělovacího mechanismu napříč celou EU.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = [http://zpravy.idnes.cz/uprchlicka-krize-poslanci-jednani-syrie-fd4-/domaci.aspx?c=A151001_090647_zahranicni_jw iDnes.cz - mj. třetí kvóty]}}</ref>
 
=== Reakce ===
V souvislosti s rostoucím počtem imigrantů se vyostřila i debata uvnitř Evropské unie mezi jednotlivými členskými státy, zda-li by kvóty měly být zavedeny, či nikoliv. V rámci [[Německo|Německa]] již podobné opatření platí (tzn. jednotlivé spolkové země získávají tolik žadatelů o [[azyl]], kolik odpovídá jejich počtu obyvatel a ekonomické síle). Německá kancléřka [[Angela Merkelová]] vyslyšela kritiky především z [[Bavorsko|Bavorska]] a sdělila, že kvóty jsou nezbytné pro to, aby nebyl zpochybněn [[Schengenský prostor]].<ref>[http://www.respekt.cz/denni-menu/spravedlive-kvoty-nebo-konec-schengenu-varuje-kanclerka Článek na portálu respekt.cz]</ref> V [[Česko|České republice]] se lidé ke kvótám staví značně negativně.<ref>[http://domaci.ihned.cz/c1-64371570-uprchliky-ze-syrie-a-severni-afriky-v-cesku-nechce-70-procent-lidi-ukazuje-pruzkum CVVM - průzkum]</ref>
 
== Reference ==