Mamilárie: Porovnání verzí

Mimo CAM cyklus chrání před horkem a velkým výparem i tlustá [[pokožka (rostliny)|pokožka]] a [[rostlinné pletivo|pletiva]] nasáklá vodou. Také členitost jejich povrchu, včetně trnů a glochidů, umožňuje mamiláriím vytvářet odlišné [[mikroklima]] v těsné blízkosti jejich povrchu. Jsou díky tomu schopné přežít vysoké teploty běžné na [[StanovištěBiotop|stanovištích]], kde se vyskytují. Jak bylo zjištěno z pozorování některých mamilárií (např. ''[[Mammilaria pectinifera|M. pectinifera]]'', ''[[Mammilaria napina|M. napina]]'', ''[[Mammilaria hernandezii|M. hernandezii]]'', ''[[Mammilaria crugifera|M. crucigera]]'', ''[[Mammilaria dixanthocentron|M. dixanthocentron]]'' ''[[Mammilaria supertexta|M. supertexta]]'') v [[údolí Tehuacán]] v Mexiku, teplota půdy v místech, kde tyto rostliny rostou, dosahuje až 52&nbsp;°C. Také bylo zjištěno, že rostliny rostoucí vertikálně ve skalách jsou proti takto vysokým teplotám chráněny a teplota okolní půdy bývá v průměru o 14&nbsp;°C nižší.<ref name="martorell">{{Citace periodika

V průběhu více jak 160 let, které následovaly po popisu první mamilárie, došlo k podstatnému [[klasifikaceBiologická systematika|překlasifikovávání]] tohoto rodu. Botanici byli odkázáni hlavně na popisy dostupných zástupců. První snahy spadají do roku [[1837]], kdy německý botanik [[Ludwig Pfeiffer]] rozdělil rod ''Mammillaria'' na 2 skupiny na základě vzhledu trnů.<ref name="butterworth" />

Se zvyšováním [[intenzita|intenzity]] světla v [[Mírný podnebný pás|mírném pásu]], tedy na jaře je možné postupně začít kaktusy zalévat. Období růstu těchto rostlin je soustředěno na [[jaro]], [[léto]] a počátek [[podzim]]u.<ref name="riha" /> Doporučuje se zálivku postupně zvyšovat. Ta by měla vrcholit v průběhu léta a pak být postupně snižována. Stejně tak se u ochmýřených mamilárií doporučuje v období léta mírné [[rosení]]. [[Přihnojování]] pak také patří doprostřed léta.<ref name="celýsvět" /> Obecně se doporučuje pěstovat kaktusy u [[Okno|okna]] či ve [[skleník|sklenících]], kde je dostatek světla.<ref name="celýsvět" /><ref name="riha" /> Teploty by měly být v sezóně v rozsahu 25–35&nbsp;°C,<ref name="riha" /> konkrétní teploty však závisí na teplotách a podmínkách v jakých ten či onen druh roste na přirozeném stanovišti. [[půdaPůda (pedologie)|Půdy]] by měly být [[propustná půda|propustné]],<ref name="riha" /> tvořené kombinací [[zemina|zeminy]], [[listovka|listovky]] a [[písek (materiál)|písku]] spíše [[Kyseliny|kyselé]], i když studie dokazují, že některé mamilárie z [[vápenec|vápencových]] skal [[Údolí Tehuacan]] vyžadují půdy neutrální až zásadité.<ref name="Zavala-Hurtado" /> U druhů tvořících [[populace]] pak je potřeba širší květináč, aby byla umožněna tvorba [[odnož]]í.

Mladší mamilárie se [[přesazování|přesazují]] jednou ročně<ref name="celýsvět" /> vždy na jaře,<ref name="riha" /> starší pak jednou za dva roky<ref name="celýsvět" />. Kořeny je možno zkrátit až o třetinu a nechat zahojit. Poté se začíná zalévat až po několika dnech od zasazení rostlin do nového [[substrátSubstrát (biologie)|substrátu]]u – výrazně se začíná zalévat až po prvních projevech růstu, u některých rostlin, zejména u ročních [[semenáč]]ků, se provádí [[otužovaní]] vysazením zálivky až do období zcvrkávání rostlin a následné pokračování v zálivce.<ref name="riha" />

</ref>). Obecně před klíčením se doporučuje semena [[dezinfekce|dezinfikovat]]<ref name="riha" /> a následně [[klíčeníKlíčení semene|klíčit]] při teplotě půdy 20–25&nbsp;°C<ref name="celýsvět" />.