Verze z 29. 6. 2015, 16:56 editovat Hadonos (diskuse \| příspěvky) Zakladatelé účtů, Prověření uživatelé 70 869 editací m opraveno duplicitní volání parametru šablony ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 10. 2015, 04:04 editovat zrušit editaci Ian sedmik junior (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 7 912 editací m typograficky poupraveno dle regulí Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Taxobox \| barva = pink \| jméno = Datel černý \| obrázek = Schwarzspecht.jpg \| šířka obrázku = 245px \| popis obrázku = Samec datla černého \| status = LC \| říše = [[živočichové]] (Animalia) \| kmen = [[strunatci]] (Chordata) Řádek 19: \| popis mapy = Mapka s rozšířením (zeleně) }} '''Datel černý''' (''Dryocopus martius'') je velký druh [[Šplhavci\|šplhavce]] z  [[Čeleď\|čeledi]] [[Datlovití\|datlovitých]] (Picidae). == Taxonomie == Rozlišují se 2 [[poddruh]]y:<ref name="hudec">{{citace monografie \| příjmení = Hudec \| jméno = K. a kol. \| titul = Fauna ČR. Ptáci 2 \| rok = 2005 \| vydavatel = Academia \| místo = Praha \| isbn=80-200-1113-7}}</ref> * ''D. m. martius'' (Linnaeus, 1758) – většině Evropy a Asie * ''D. m. khamensis'' (Buturlin, 1909) – pohoří západní [[Čína\|Číny]] a [[Tibet]]u == Popis == Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46  cm, v  rozpětí křídel měří 67–73  cm a dosahuje hmotnosti 250–370  g. Nezaměnitelný, celý černý, s  bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v  týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.▼ V  letu se ozývá zvučným „kri kri kri“, vsedě pronikavým „kliééé“. Jarní bubnování je hlasité, oproti strakapoudům poněkud pomalejší, přednášené ve výbušných sériích dlouhých 1,75–3  sekundy (samec bubnuje déle než samice).<ref name="hudec"/><ref name="svensson">{{citace monografie \| příjmení = Svensson \| jméno = L. a kol. \| titul = Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu \| vydání = 2. \| vydavatel = Ševčík \| místo = Praha \| rok = 2012 \| isbn = 978-80-7291-224-7}}</ref>▼ ▲Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách. ▲V letu se ozývá zvučným „kri kri kri“, vsedě pronikavým „kliééé“. Jarní bubnování je hlasité, oproti strakapoudům poněkud pomalejší, přednášené ve výbušných sériích dlouhých 1,75–3 sekundy (samec bubnuje déle než samice).<ref name="hudec"/><ref name="svensson">{{citace monografie\|příjmení=Svensson\|jméno=L. a kol.\|titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu\|vydání=2.\|vydavatel=Ševčík\|místo=Praha\|rok=2012\|isbn=978-80-7291-224-7}}</ref> == Rozšíření == Druh s  [[Palearktická oblast\|palearktickým]] typem rozšíření. Areál sahá od severního [[Španělsko\|Španělska]] a [[Skandinávie]] až po východní [[Sibiř]] a [[Japonsko]]. Stálý pták. V  minulosti se rozšíření v  Evropě značně měnilo v  souvislosti s  odlesňováním a následným zaváděním jehličnatých monokultur.<ref name="hudec"/> Celoevropská populace nyní čítá více než 740  tisíc párů a je považována za stabilní.<ref>{{citace monografie \| příjmení = Buefield \| jméno = I. \| příjmení2 = Bommel \| jméno2 = F. van \| titul = Birds in Europe: population estimates, trends and conservation status \| vydavatel = BirdLife International \| místo = Cambridge \| rok = 2004 \| isbn = 978-0946888535 \| url = http://www.birdlife.org/datazone/userfiles/file/Species/BirdsInEuropeII/BiE2004Sp708.pdf}}</ref> === Výskyt v ČR === V  [[Česko\|ČR]] hnízdí na celém území, hlavně v  pahorkatinách a horách, ale ve vhodném prostředí i v  nížinách. Celková početnost byla v  letech 1985–89 odhadnuta na 3–6  tisíc párů, v  období let [[2001]]–[[2003\|03]] na 4–8  tisíc párů.<ref name="hudec"/><ref>[[Karel Šťastný\|Šťastný, K.]], [[Vladimír Bejček\|Bejček, V.]], [[Karel Hudec\|Hudec, K.]], [[2006]]: ''Atlas hnízdního rozšíření ptáků v  České republice'', [[Praha]], [[Aventinum]].</ref> == Prostředí == Vyskytuje se ve starých borových, smíšených a bukových lesích.<ref name="svensson"/> == Hnízdění == Hnízdí jednotlivě, [[Monogamie\|monogamně]]. Některé páry spolu setrvávají pouze jednu hnízdní sezónu, jiné se udržují po několik let. Tok začíná již v  polovině února a provází ho časté bubnování a volání. Hnízdo je v  dutině stromu, obvykle narušeném uvnitř, v  ČR nejčastěji v  buku, jedli a borovici ve výšce ~~8-12~~ 8–12 m. Vytesání nového hnízda trvá 10–28  dnů a podílí se na něm obvykle jen samec. Hotová dutina je hluboká 47–57  cm a široká 12–20  cm, s  okrouhlým nebo svisle oválným vletovým otvorem o průměru 6–11 x× 8–11  cm. Obvykle bývá využívána po řadu let, některé páry však tesají každý rok novou. Hnízdí 1x1× ročně od dubna do srpna, s  případnými náhradními snůškami. Samice snáší 3–5 čistě bílých vajec o rozměrech 34,4 x× 25,4  mm. Inkubace začíná od snesení 4. vejce a trvá 12–14  dnů, sedí oba ptáci, přičemž v  noci vždy jen samec, zatímco samice nocuje v  jiné dutině poblíž hnízda. Mláďata jsou krmena oběma rodiči. Oči se jim otevírají po 10  dnech, v  17  dnech začínají vyhlížet z  dutiny a hnízdo opouštějí ve stáří 24–28  dnů. S  rodiči setrvávají další 1–2  měsíce, poté se rodina rozpadá. Pohlavně dospívají v  1. roce života. Nejvyšší známý věk kroužkovaného ptáka je 28  let.<ref name="hudec"/> == Potrava == Živí se především ve dřevě žijícími [[Brouci\|brouky]] ([[lýkožrout]]y, [[Kousavec\|kousavci]], [[tesařík]]y) a [[mravenci]], méně housenkami [[Motýli\|motýlů]] a [[měkkýši]]. Vzácně se v  potravě objevuje také rostlinná složka, tvořená semeny a plody. Potravu dobývá silným dlátovitým zobákem z  kmenů nebo kořenových náběhů stromů, méně často ji sbírá na povrchu kůry nebo na zemi.<ref name="hudec"/> K  dostání kořisti z  těžko dostupných míst mu napomáhá dlouhý lepkavý [[Jazyk (orgán)\|jazyk]] se zoubky na konci. == Význam == Datel černý je v  lese prospěšným druhem. Nejen, že konzumuje dřevokazné druhy mravenců, ke kterým se žádný jiný druh šplhavce nedokáže v  takovém rozsahu dostat, ale jeho dutiny používá k  hnízdění a nocování řada dalších druhů ptáků užitečných pro les, jako [[holub doupňák]], [[sýc rousný]] nebo [[kavka obecná]].<ref name="hudec"/> == Reference == <references />

Datel černý: Porovnání verzí