Turksib: Porovnání verzí

Plán na železnici, která by usnadnila dopravu [[bavlna|bavlny]] ze střední Asie na Sibiř se objevil už v roce 1886. Rozhodnutí o stavbě bylo přijato roku 1906 a do roku 1915 byl dokončen úsek z Novonikolajevska (dnešní [[Novosibirsk]]) do [[Semej|Semipalatinska]] a na jihu z Arysu do stanice [[Burnoje]]. Následující válečné období stavbě nepřálo, pouze v roce 1918 byl na příkaz [[Alexandr Vasiljevič Kolčak|admirála Kolčaka]] zbudován úsek Semipalatinsk—[[Ajagoz]], který však byl později rozebrán. V roce 1926 rozhodla Rada práce a obrany SSSR o dokončení zbývajících 1452 kilometrů trati, do čela stavby byl jmenován [[Bill Šatov]], ruský komunista, který žil dlouho v USA. Vybudování trati přes hory, stepi a polopouště se stalo prestižním úkolem první sovětské [[pětiletka|pětiletky]]. Obě větve se setkaly v dubnu 1930 u obce [[Ajnabulak]], kde byl zatlučen stříbrný hřebík. Provoz na magistrále byl zahájen v lednu 1931, přepravovány byly především výrobky [[Uralo-Kuzněcký kombinát|Uralo-Kuzněckého kombinátu]]. V roce 1958 bylo otevřeno připojení z města [[Šu]] do [[Karaganda|Karagandy]] a v roce 1960 byla dokončena trať z [[Aktogaj]]e na čínské hranice.