Alexandr Aljechin: Porovnání verzí

[[Duz-Chotimirskij]], jeho tehdejší trenér později vyprávěl, jak mu jeho známý již tehdy řekl, že považuje Aljechina za budoucího mistra světa.

 

 

V únoru 1909 se pak v Rusku na počest [[Michail Ivanovič Čigorin|Čigorina]], který rok před tím zemřel, pořádal velký kongres doprovázený dvěma turnaji, hlavního, kterého se zúčastnili nejlepší hráči světa a pak vedlejšího, ale rovněž velmi silného Všeruského turnaje amatérů, který Aljechin senzačně, jako nejmladší, teprve sedmnáctiletý účastník, vyhrál, získal titul mistra a veřejně se o něm začalo mluvit jako o budoucím nástupci Čigorina.

 

O letních prázdninách 1912 pak vyrazil do [[Stockholm]]u, kde s náskokem 1,5 bodu obsadil první místo v mistrovství severských zemí.

 

Definitivně vstupuje mezi elitu roku 1913, kdy nejprve vyhrál gambitový zápas proti [[Levitsky|Levitskému]] (7 výher, 3 prohry) a pak turnaj v [[Scheveningen]]u, kde získal 11,5 ze 13 možných bodů. Alexandr si navíc získával i srdce šachových fanoušků celého světa, pro jeho bojovný, útočný styl hry plný efektních kombinací a nečekaných zvratů. V tomto roce se u něj odehrála ještě jedna zajímavá, šachová událost. Své turné po [[Rusko|Rusku]] zrovna pořádal i budoucí mistr světa [[José Raúl Capablanca]] a během těchto cest přijal pozvání a stal se také hostem Aljechinovy rodiny a dokonce při tom sehrál s mladým Sašou i jednu přátelskou partii, kterou ovšem [[José Raúl Capablanca|Capablanca]] přesvědčivě vyhrál (později, když se stali oba hráči vzájemnými soky, by podobná přátelská návštěva nepřipadala v úvahu).