Tupolev Tu-2: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typografické úpravy
doplnění
Řádek 4:
| výrobce = [[Tupolev]]
| obrázek = PL MWP Tu2.JPG
| popisek = Tu-2
| konstruktér = A. N. Tupolev
| první let = [[29. leden|29. ledna]] [[1941 v letectví|1941]]
Řádek 10:
| vyřazeno =
| výroba =
| vyrobeno kusů = 2 500527
| charakter = vyřazen
| cena za kus =
| varianty =
| hlavní uživatel = [[Sovětský svaz|SSSR]]
| více uživatelů = [[Čína]], [[Bulharsko]], [[Severní Korea]], Polsko, Rumunsko, Jugoslávie, Maďarsko
}}
 
'''Tupolev Tu-2''' byl [[Sovětský svaz|sovětský]] dvoumotorový střední [[bombardér]] vyráběný a používaný během [[druhá světová válka|druhé světové války]] a těsně po ní.
 
== Vývoj ==
V lednu roku [[1941]] byl v konstrukční kaceláři A. N. Tupoleva zkonstruován [[prototyp]] rychlého středního bombardéru, který dostal označení '''ANT-58''' (ANT – počáteční písmena jména konstruktéra). Jednalo se o velmi zdařilý typ rychlého bombardéru, který se stal jedním z nejlepších svého druhu na bojištích [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Stroj byl postupně modernizován, v roce 1941 byly vyrobeny další prototypy '''ANT-59''' s řadovými motory AM-37 a '''ANT-60''' s pokusnými pohonnými hvězdicovými jednotkami [[AŠ-82]]. Letoun byl ještě konstrukčně upraven jako '''ANT-61''' a počátkem roku 1942 uveden do sériové výroby jako Tu-2. Vylepšené letouny začaly přicházet do služby na jaře [[1944]].
V tomto roce vznikl rovněž jeden prototyp pětimístné dálkové bombardovací verze '''Tu-2D''' ('''ANT-62'''), poháněný dvouhvězdicovými motory Švecov AŠ-82FN s prodlouženým trupem o 0,62 m a ve dvou prototypech vyrobený '''Tupolev SDB''' ('''ANT-63'''). Tato dvoumístná verze taktického bombardéru zalétaná 20. května [[1944]] velmi úzce navazovala na původní projekt ANT-58. První prototyp dostal řadové dvanáctiválce Mikulin AM-39 po 1374 kW s výzbrojí dvou pevných kanónů ŠVAK [[ráže]] 20 mm, letovod ovládal pohyblivý kulomet UBT ráže 12,7 mm. Druhý prototyp SDB (Skorostnoj Dněvnoj Bombardirovščik) měl výkonnější motory AM-38F po 1470 kW.
 
V roce 1944 se začalo se stavbou dalšího prototypu, '''ANT-68''' (Tu-10), který přímo vycházel ze sériového '''Tu-2S'''. Vznikl na požadavek sovětského letectva, které potřebovalo rychlý střední čtyřmístný bombardovací letoun, schopný vodorovného bombardování z malých i velkých výšek a operací bez stíhacího doprovodu. Specifikace dále požadovala instalaci dvou kapalinou chlazených dvanáctiválců do V typu Mikulin AM-39FNV s výkonem po 1360 kW a zlepšení výhledu pilota i letovoda. [[První let]] provedl zalétávací [[pilot]] A. D. Pereljot 19. května 1945. Během státních zkoušek ANT-68 havaroval, avšak během následných oprav byly na letounu provedeny četná vylepšení. Jednalo se zejména o zástavbu motorů AM-39FN-2 se vstřikem paliva s čtyřlistými vrtulemi AV-5LV-166B, které nahradily předchozí třílisté. Současně byla zlepšena podélná stabilita zvětšením plochy obou kýlovek. Po celou dobu testů byl prototyp ANT-68 vyzbrojen dvojicí kanónů ŠVAK [[ráže]] 20 mm v kořenech křídla a po jednom pohyblivém kulometu ve střelištích.
V letech [[1946]] a [[1947]] se sériově vyráběla cvičná varianta '''UTB-2''', vyprojektovaná konstrukční skupinou [[CAGI]] a vedená Pavlem Osipovičem Suchým. [[Letoun]] byl osazen hospodárnějšími sedmiválcovými pohonnými jednotkami [[AŠ-21]]. Zadní část trupu a nosná plocha zůstala beze změn, totožná s Tu-2, rekonstrukce trupu spočívala pouze v přepracování přední části s kabinou pro instruktora a pilotního žáka. Veškerá výzbroj byla demontována, pouze ve hřbetním střelišti VUB-68 byl umístěn kulomet UBT ráže 12,7 mm se zásobou 60 nábojů.
Řádek 29 ⟶ 31:
Téma dálkového bombardéru na základě Tu-2 se objevilo ještě jednou v podobě prototypu označeného '''ANT-65''' ('''Tu-2DB''') zalétaného 1. července 1946. Stroj měl zabudovány dva kapalinou chlazené dvanáctiválce do V typu Mikulin AM-44 po 1617 kW, vybavené turbokompresory TK-1B.
 
V roce 1946 vznikly rovněž dálkové a průzkumné verze '''Tu-2D''' a '''Tu-2R''' s křídlem o rozpětí 22,06 m a další experimentální '''ANT-67'''. Poválečná produkce zahrnuje rovněž přepadový bombardér '''Tu-2Š''' a torpédový typ '''Tu-2T'''. Tu-2 se vyráběl až do roku [[1948]], celkem bylo vyrobeno asi 2500 ks všech typů. Bojově se ještě účastnil [[korejská válka|korejské války]].
 
== Technické údaje ==
Řádek 46 ⟶ 48:
* '''Dostup:''' 9500 m
* '''Dolet:''' 2100 km
 
== Literatura ==
* {{Citace monografie | příjmení = Genf | jméno = S. A. | příjmení2 = | jméno2 = | příjmení3 = | jméno3 = | rok = 1998 | vydání = 1 | titul = Encyklopedie letadel | vydavatel = Slovo | místo = Ivanka pri Dunaji | isbn = 80-85711-35-4 | strany = 25}}
* {{Citace monografie | příjmení = Gunston | jméno = Bill | příjmení2 = | jméno2 = | příjmení3 = | jméno3 = | rok = 2006 | vydání = 2 | titul = Bojová letadla II. světové války | vydavatel = Svojtka&Co. | místo = Praha | isbn = 80-7237-203-3 | strany = 470 a 471}}
* {{Citace monografie | příjmení = Němeček | jméno = Václav | příjmení2 = | jméno2 = | příjmení3 = | jméno3 = | rok = 1992 | vydání = 3 | titul = Vojenská letadla 3 | vydavatel = Naše vojsko | místo = Praha | isbn = 80-206-0117-1 | strany = 148 až 150}}
 
== Odkazy ==
{{commonscat|Tupolev Tu-2}}
 
* {{en}} [http://wp.scn.ru/en/ww2/b/442/1/0 Kamuflážní schémata letounu Tupolev Tu-2]
* {{en}} [http://www.airliners.net/search/photo.search?cx=partner-pub-8297169501225184%3Aa05n2n-tzky&ie=ISO-8859-1&q=Tupolev+Tu-2&sa=Submit&search_active=1&search=&sheadline=&search_field=datedesc&submit=&siteurl=www.airliners.net%2F&ref=&ss=4202j1796428j14 Fotogalerie letounu Tu-2]
 
{{Sovětské vojenské letouny druhé světové války}}