Bukovina (země): Porovnání verzí

Od dob císaře [[Josef II.|Josefa II]]. na Bukovině existovalo ukrajinské, rumunské, německé, polské, maďarské a židovské školství. V roce [[1857]] na území s rozlohou {{formatnum:10440}} km² žilo {{formatnum:455800}} obyvatel. Z toho tvořili [[Rumuni]] 44,6 % (na jihu, napříč společenskými třídami), [[Ukrajinci]] 38,2 % (včetně [[Rusíni|Rusínů]] a [[Huculové|Huculů]], převážně rolníci a pastevci), [[Němci]] 6,4 % (převážně úředníci, řemeslníci, inženýři), [[Židé]] 6,4 % (žijící převážně ve městech, obochodníciobchodníci, řemeslníci, lékaři, advokáti), [[Poláci]] 3 % (žijící převážně ve městech – v Černovicích tvořili v roce 1910 po Židech druhou největší etnickou skupinu s počtem {{formatnum:15412}} lidí), [[Maďaři]] 1,6 % a jiní. Bukovina byla hlavně zemědělskou oblastí (v roce [[1880]] se až ¾ obyvatelstva živily polnohospodářstvímzemědělstvím). V Černovicích bývaly velké trhy s dobytkem. V roce [[1902]] mělo ještě 60 % rolnických hospodářství méně než 2 ha půdy, 40 % půdy vlastnily velkostatky. V horských oblastech převažovalo pastevectví.

V době [[První světová válka|1. světové války]] se v Bukovině odehrálo několik bitev mezi ústředními velmocemi a Ruskem. Bukovina byla tehdy nejjižnější částí tzv. [[Východní fronta (první světová válka)|Východní fronty]]. Prvně Rusové získali značnou část Bukoviny už na konci roku 1914. V první polovině roku 1915 však byli rakousko-uherskou armádou vytlačeni zpět na východ. V červnu následujícího roku však padlo město [[Černovice (Ukrajina)|Černovice]], načež Rusové v rámci jižní části [[Brusilovova ofenzíva|Brusilovovy ofenzívy]] získali opět Bukovinu až téměř k jejím jižním hranicím. Byli udtudodtud vyhnáni až [[Kerenského ofenzíva|v létě roku 1917]].<ref>{{Citace monografie

{{Portály|Rumunsko|Ukrajina}}