Ivan Ajvazovskij: Porovnání verzí

'''Ivan Konstantinovič Ajvazovskij''' ([[arménština{{Vjazyce|arm.]]ru}} {{Cizojazyčně|ru|Иван Константинович Айвазовский}}, {{Vjazyce|hy}} {{cizojazyčně|hy|Հովհաննես Կոստանդինի Այվազովսկի}}, [[29. červenec|29. července]] [[1817]], [[Feodosija]] – [[2. květen|2. května]] [[1900]], Feodosija) byl světoznámý [[Rusko|ruský]] umělec - [[malíř]] [[Arméni|arménského]] původu a [[sběratelství|sběratel]] děl [[Výtvarné umění|výtvarného umění]]. Byl bratrem arménského historika, kněze [[Gabriel Ajvazovskij|Gabriela Ajvazovského]].

OvaněsOvanes (Ivan Konstantinovič) Ajvazovskij se narodil v rodině kupce Konstantina (Gevorga) a Repsimé Gaivazovských. Dne 17. července [[1817]] pořídil kněz [[Arménská apoštolská církev|Arménské apoštolské církve]] ve městě [[Feodosija]] záznam o tom, že Konstantinu (Gevorgovi) Gajvazovskému a jeho ženě Repsimé se narodil „Ovaněs„Ovanes, syn Gevorga Ajvazjana“. Předkové Ajvazovského patřili k Arménům z [[Halič]]e. Do Haliče se přestěhovali z [[Turecko|turecké]] Arménie v [[18. století]]. Jeho příbuzní vlastnili velké pozemky v oblasti [[Lvov]]a. Avšak žádné záznamy, které by prozradily něco víc o původu Ajvazovského, se nedochovaly. Jeho otec Konstantin (Gevorg) si i po přestěhování do [[Feodosija|Feodosije]] psal příjmení na polský způsob „Gajvazovskij“ (upraveno z arménského Ajvazjan). Sám Ajvazovskij ve své [[autobiografie|autobiografii]] vypráví o otci, že kvůli sporům se svými bratry se v mládí přestěhoval z Haliče do [[Dunajská knížectví|Dunajských knížectví]], kde se začal věnovat obchodu. Otec mluvil několika jazyky.

[[File:Aivazovsky - Large raid in Kronstadt.jpg|thumb|vlevo|Přístav [[KronstadtKronštadt]]]]

Poté, co se Konstantin Gajvazovskij (1771-18401771–1840) přestěhoval do [[Feodosija|Feodosije]], vzal si za ženu místní [[Arméni|Arménku]] Pepsimé (1784-18601784–1860). Měli tři dcery a dva syny. Synové se jmenovali OvaněsOvanes (Ivan) a Sargis (ten později v klášteře přijal jméno Gabriel). Nejprve se obchodní záležitosti Gajvazovskému dařily, ale během [[epidemie]] [[mor]]u (v roce [[1812]]) přišel na mizinu. Proto dětství umělce probíhalo v bídě. Díky svému uměleckému talentu byl však přijat na [[simferopol]]ské [[gymnázium]] a později i na [[Ruská akademie umění|Ruskou akademii umění]] v [[Petrohrad]]ě. Jeho učiteli byli M. N.[[Maxim Vorobjov]], F.[[Philippe TannerTanneur]] a V. E.[[Vasilij Rajev]].

Později dostával penzi od Akademie umění, žil na [[Krym]]u (1838-18401838–1840) a v [[Itálie|Itálii]] ([[1840]]-–[[1844]]), navštívil [[Spojené království Velké Británie a Irska|Velkou Británii]] a [[Německo]]. Později cestoval po [[Rusko|Rusku]], [[Blízký východ|Blízkém Východě]], [[Afrika|Africe]] a [[Severní Amerika|Severní Americe]].

V roce [[1839]] namaloval Ajvazovskij na žádost velitele [[Kavkazské pobřežní pásmo|kavkazského pobřežního pásma]] generála N.[[Nikolaj N.Rajevskij|Nikolaje Rajevského]] obraz „Výsadek''Výsadek jednotky v údolí Subaši“Subaši''. Obraz získal ruský [[car]] [[Mikuláš I. Pavlovič]]. V roce 1844 se Ajvazovskij stal oficiálním malířem Hlavního námořního štábu, od roku [[1847]] byl profesorem na petrohradské Ruské akademii umění. Byl též členem evropských akademií ([[Řím]], [[Florencie]], [[Amsterdam]] a [[Stuttgart]]).

Od roku [[1845]] žil ve Feodosiji, kde za vydělané peníze založil školu umění, která se nakonec stala jedním z uměleckých center [[NováNové RusRusko (historické území)|Nové Rusi]], a [[Galerie umění|galerii]] ([[1880]]). Stal se zakladatelem [[Kimmerijská malířská škola|Kimmerijské malířské školy]]. Byl iniciátorem výstavby železniční trati Feodosija – [[Džankoj]], která byla dokončena v roce [[1892]]. Aktivně se zabýval záležitostmi města, jeho uspořádáním, napomáhal jeho rozkvětu. Zajímal se o [[Archeologie|archeologii]] a věnoval se otázkám [[Ochrana památek|ochrany památek]] na Krymu. Zúčastnil se výzkumu více než 80 [[Kurgan (archeologie)|kurganů]]. Část přitom nalezených předmětů se nyní nachází v [[Petrohrad|petrohradské]] [[Ermitáž]]i.

Na vlastní náklady postavil novou budovu pro feodosijské muzeum starožitností s památníkem P.[[Pjotr S.Kotljarevskij|Petra Kotljarevského]]. Díky svým zásluhám o archeologiíarcheologii se stal plnoprávným členem ''[[Oděsa|Oděského]] spolku pro historii a památky''.

[[Soubor:Aivazovsky Ivan.jpg|thumb|vpravo|Národní obrazová galerie ve Feodosiji pojmenovaná „I.K. Ajvazovskij“po Ivanu Ajvazovském]]