Zdeněk Svěrák: Porovnání verzí

Svěrákovo herectví, a to jak na divadelním [[Jeviště|jevišti]], tak před [[Filmová kamera|filmovou]] či [[Televizní kamera|televizní kamerou]], vychází z&nbsp;opravdovosti a vážnosti, s&nbsp;jakou prezentuje ať už slovní, nebo situační absurdity. V&nbsp;nich přehnaně využívá učitelský výklad a [[Gesto|gestikulaci]], i když hovoří o běžných věcech. Ve svém herectví postupně nabytými zkušenostmi dospěl k&nbsp;širokému výrazovému rejstříku,<ref name="fikejz-278" /> byť se sám stále považuje za neherce a v&nbsp;oblasti herectví za [[Autodidakt|samouka]].<ref name="hvezdy-ceskeho-filmu-4" /> Ve filmu se jeho scenáristické i herecké umění naplno rozvinulo až během sedmdesátých let 20.&nbsp;století, kdy spolu s&nbsp;Ladislavem Smoljakem vytvářeli role podlézavých, úslužných až škodolibých, ale někdy i šprýmařských epizodních postav v&nbsp;jejichve svých autorských komediích. Postupně se ale Smoljak čím dál tím více od herectví odkláněl k&nbsp;[[Režie|režii]] a Svěrák se věnoval psaní scénářů. Ty využívají nejen typické nápadité [[Fabule|fabulace]], ale poetiky spolu s&nbsp;inteligentním humorem. Postupně tak kvalita Svěrákovy autorské činnosti upozadila jeho herectví.<ref name="hvezdy-ceskeho-filmu-4" />