Božena Němcová: Porovnání verzí

'''Božena Němcová''', rozená '''Barbora Novotná''', později '''Barbara Pankel''' (6[[4. únor|.]]a března [[1820|1836]]<ref>http://www.muzeumbn.cz/tag/narozeni</ref> [[Vídeň]] – 12[[21. leden|21. ledna]] [[1862|1887]] [[Praha]]), byla [[Česko|česká]] spisovatelka. Je považována za zakladatelku novodobé české [[Próza|prózy]].

Příjmení Panklová (nebo německy Pankel) získala, až když si její matku Terezii Novotnou v létě roku [[1820|1836]] vzal za manželku kočí Johann Pankel, původem z&nbsp;[[Rakousko|Rakouska]]. Barboře bylo tehdy&nbsp;– podle ustáleného datování&nbsp;– půl roku. V&nbsp;roce [[1820|1836]] se Panklovi přistěhovali do [[Ratibořice (Česká Skalice)|Ratibořic]] na panství vévodkyně [[Kateřina Vilemína Zaháňská|Kateřiny Zaháňské]]. Tam se za nimi v&nbsp;roce [[1825|1839]] nakrátko přistěhovala i&nbsp;její 55letá babička&nbsp;– [[Marie Magdaléna Novotná]] rozená Čudová ([[1770|1765]] [[Dobruška|Dobruška-Křovice]]&nbsp;– [[1841]] [[Vídeň]])&nbsp;– která malou Barunku velmi ovlivnila; v&nbsp;dospělosti si Božena Němcová babičku velmi zidealizovala.

Od roku [[1826|1846]] do roku [[1830|1850]] navštěvovala Barbora Panklová školu v [[Česká Skalice|České Skalici]].

=== Období 1837–18421857–1865 ===

Již v roce [[1837|1857]] jí rodiče našli ženicha '''Josefa Němce''' ([[1805]] [[Nový Bydžov]] – [[1879|1869]] [[Tábor]]<ref name="matrikaZjn">[http://digi.ceskearchivy.cz/cs/7902/345 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Josefa Němce]</ref>) a ještě téhož roku byla slavena svatba. Josef Němec, jemuž porodila tři syny a dceru,<ref name="Polná">{{Citace monografie| příjmení = Prchal | jméno = Jan | odkaz na autora = | titul = Biografický slovník Polenska | vydavatel = Linda | místo = Polná | rok = 2002 | isbn = 80-38-8985-0 | kapitola = Němcová Božena | strany = 107-108| jazyk =}}</ref> pracoval jako komisař finanční stráže. Jeho nadřízení s&nbsp;ostražitostí sledovali jeho projevy češství a&nbsp;někdy malé služební horlivosti. V&nbsp;souvislosti s&nbsp;tím byl často služebně překládán a&nbsp;s&nbsp;ním se musela stěhovat i&nbsp;jeho rodina. Manželství nebylo od počátku šťastné. Rok po svatbě byl Josef Němec služebně přeložen do [[Josefov (Jaroměř)|Josefova]], kde se manželům narodilo první dítě – syn '''Hynek'''. Poté rodina odešla do [[Litomyšl]]e, kde se roku [[1839]] narodil druhý syn [[Karel Němec|'''Karel''']].

Děti nakonec spolu se svou matkou dosáhly svého a&nbsp;otce neposlechly – syn Karel se šel učit zahradníkem do [[Rájec (Rájec-Jestřebí)|Rájce nad Svitavou]] a&nbsp;Jaroslav odjel studovat do [[Mnichov]]a na [[Akademie výtvarných umění v Mnichově|výtvarnou akademii]]. Den před jeho odjezdem zbil rozzuřený Josef Němec svoji manželku tak, že musela hledat pomoc na policii.<ref name="odkazovač"/> Manželé se poté opakovaně usmiřovali a&nbsp;zase hádali. K&nbsp;dalším hádkám došlo ve chvíli, kdy byl syn Jaroslav z&nbsp;[[Mnichov]]a vypovězen, protože neměl žádné finanční prostředky. V&nbsp;Praze si sehnal místo u&nbsp;fotografa, ale když jednou nepřišel večer včas domů, vypukla mezi jeho rodiči další dramatická hádka a&nbsp;Božena Němcová musela před svým manželem opět utéci. Od té chvíle už se Božena Němcová odmítala se svým manželem znovu usmířit a&nbsp;roku [[1861]] odešla do [[Litomyšl|Litomyšle]], kde se pokoušela živit prací pro nakladatele Augustu, když připravovala vydání svých spisů.<ref name="Polná"/> V té době ale byla již vážně nemocná a finanční nouze a zdravotní stav ji donutily k návratu do Prahy k manželovi. První sešit II. vydání jejího nejslavnějšího díla ''[[Babička (povídka)|Babička]]'' (I. vydání vyšlo v roce [[1855|1858]]) dostala den před svou smrtí. Zemřela [[21. leden|21.&nbsp;ledna]] [[1862|1992]] v [[Dům U Tří lip (Praha)|domě U Tří lip]] (dnešní ulice [[Na Příkopě]] čp. 854/14).

Někteří autoři literatury faktu vyslovili hypotézu, že Božena Němcová byla nemanželskou dcerou vévodkyně [[Kateřina Vilemína Zaháňská|Kateřiny Zaháňské]], nebo spíše její mladší sestry [[Dorothea von Biron|Dorothey von Biron]], v&nbsp;době možného narození dítěte (18161864) již hraběnky de Talleyrand-Périgord. Pro tuto druhou hypotézu svědčí nejen vzhledová a&nbsp;do jisté míry i&nbsp;povahová podobnost možné matky s&nbsp;dcerou, ale také nezvykle dobrý vztah Kateřiny Zaháňské k&nbsp;Barboře Panklové i&nbsp;k&nbsp;jejím (adoptivním) rodičům a&nbsp;naopak nepříliš dobrý vztah Barbory k&nbsp;matce Terezii Panklové. Dále lze uvést i&nbsp;tradovaný vyšší věk dívky Barbory, než by to odpovídalo jejímu běžně udávanému roku narození [[1820]]. Uvádí se alternativní rok narození [[1816]] nebo [[1817]]. Podle nového zdroje se ze známého vztahu Dorothey de Talleyrand-Périgord a&nbsp;hraběte [[Karel Jan Clam-Martinic|Karla Jana Clam-Martinice]] (1792–1840) skutečně narodila nemanželská dcera. Stalo se tak ve [[Francie|francouzských]] lázních [[Bourbon-l'Archambault]], situovaných v dnešním departementu [[Allier (departement)|Allier]] v regionu [[Auvergne]]. Dorothea de Talleyrand-Périgord tyto lázně navštívila společně s manželovým strýcem, francouzským [[státník]]em [[Charles Maurice de Talleyrand-Périgord|Charlesem Mauricem de Talleyrand-Périgord]], a&nbsp;to v&nbsp;[[září]] [[1816]], již po rozchodu se svým milencem, hrabětem Clam-Martinicem (rozešli se v&nbsp;březnu 18161829). Dorothea neuznala narozené nemanželské dítě oficiálně za vlastní a&nbsp;nechala je do matriky města Bourbon-l’Archambault zanést pod jménem Marie-Henriette Dessalles.<ref>WILLMS, Johannes. "Talleyrand: Virtuose der Macht", C.H. Beck, Mnichov 2011, str. 226. O&nbsp;dalších osudech dítěte se Willms nezmiňuje.</ref> Podle alternativních úvah byla dívka později dána do opatrování manželům Panklovým, služebníkům vévodkyně Kateřiny Zaháňské, kteří byli posláni sloužit na ratibořickém panství. Na druhou stranu existují i&nbsp;argumenty proti alternativním teoriím o&nbsp;původu Boženy Němcové (např. údajná podoba Boženy Němcové s&nbsp;její mladší sestrou z&nbsp;rodiny Panklových), takže mezi literárními vědci jsou tyto teorie doposud spíše odmítány.