'''Velkoknížectví litevské''' ({{Vjazyce|belt}} {{Cizojazyčně|belt|''ВялікаеLietuvos КнястваDidžioji Літоўскае / Vialikaje Kniastva LitoŭskajeKunigaikštystė''}}, {{Vjazyce|la}} {{Cizojazyčně|la|''Magnus Ducatus Lituaniae''}}, {{Vjazyce|ltbe}} {{Cizojazyčně|ltbe|''LietuvosВялікае DidžiojiКняства KunigaikštystėЛітоўскае / Vialikaje Kniastva Litoŭskaje''}}) byl od [[13. století]] do roku [[1795]] stát zahrnující země dnešní [[Litva|Litvy]], [[Bělorusko|Běloruska]], severovýchodního [[Polsko|Polska]], větší části [[Ukrajina|Ukrajiny]] a západních okrajů [[Rusko|Ruska]]. Po většinu své historie bylo toto velkoknížectví součástí [[Polsko-litevská unie|uniePolsko-litevské s Polskemunie]]. Nejprve, nejprvepo uzavření tzv. [[DynastickáKrewská unie|dynastickéKrewské unie]], poto byla [[Krewskádynastická unie|Krewské unii]]. a poslézePosléze, po smlouvě o [[Lublinská unie|Lublinské unii]], vytvořilobyla s Polskem v roce [[1569]] vytvořena [[Federace|federacifederace]] -pod názvem [[Republika obou národů|Republiku obou národů]], která existovala až do tzv. třetího dělení tohoto státu Pruskem, Rakouskem a Ruskem v roce 1795.
Prvním hlavním městem velkoknížectví bylo [[Kernavė]] (do roku 1230), později [[Trakai]] a za vlády [[Gediminas|Gediminase]] se jím stal [[Vilnius]]. Král [[Mindaugas]] ale sídlil v městě [[Novogrodek|Navahrudak]].
