ČKD: Porovnání verzí

| poznámky =

[[Soubor:Tramsx.jpg|thumb|Tramvaje značky Tatra<br />vyráběné v ČKD]]

'''ČKD''' ('''Českomoravská-Kolben-Daněk''') byl jeden z &nbsp;významných [[Strojírenství|strojírenských]] podniků předválečného [[Československo|Československa]], vzešlých z &nbsp;průmyslu [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] druhé poloviny 19. &nbsp;století. Dnes se značkou ČKD v &nbsp;názvu působí v &nbsp;[[Česko|Česku]] několik menších společností.

V &nbsp;roce 1871 byla založena akciová společnost ''První Českomoravská továrna na stroje v &nbsp;Praze'' a na ploše přes 10&nbsp;ha postavila svůj závod v&nbsp;[[Libeň|Libni]] u Prahy. Mezi její velké realizace patřila i [[Petřínská rozhledna]] či [[Průmyslový palác]] na [[Holešovické výstaviště|Pražském výstavišti]]. Na přelomu století zahájila výrobu [[kolejové vozidlo|kolejových vozidel]], v&nbsp;roce 1907 pak spolu se společností [[Ringhoffer]] založila výrobce automobilů [[Praga]].

Roku 1896 založil ve [[Vysočany|Vysočanech]] inženýr [[Emil Kolben]] společnost ''Kolben a spol.'' O dva roky později fúzovala se společností ''Pražská a. s.'' a vznikla tak ''Elektrotechnická a. s.''. Od roku 1901 vyráběla kompletní vybavení pro [[vodní elektrárna|vodní elektrárny]].

[[File:13.Parní 4343186 detail Označení výrobce.JPG|thumb|Výrobní štítek lokomotivy<br />434.2186 s označením<br />výrobce  Akc. spol. strojírny, dříve<br />BREITFELD DANĚK i spol. Slaný]]

V &nbsp;roce 1854 založil [[Čeněk Daněk]] v&nbsp;[[Karlín]]ě společnost ''Daněk a spol.'' Ta se roku 1872 sloučila se společností ''Breitfeld & Evans'' a vznikla tak ''Akciová společnost strojírny, dříve Breitfeld, Daněk i spol.'' Do jejího výrobního programu patřilo hlavně vybavení [[důl|dolů]] a [[potravinářský průmysl|potravinářského průmyslu]].

Roku 1921 se ''První Českomoravská továrna na stroje v &nbsp;Praze'' sloučila s &nbsp;''Elektrotechnickou a. s.'' a vznikla tak ''Českomoravská – Kolben''. Ta se v &nbsp;roce 1927 spojila s &nbsp;''Akciovou společností Strojírny, dříve Breitfeld, Daněk a spol.'' a vznikla ''Českomoravská–Kolben–Daněk'' (ČKD), největší [[strojírna]] v &nbsp;tehdejším [[Československo|Československu]]. V &nbsp;čele podniku stál Emil Kolben, a to až do roku 1939, dne 6. &nbsp;června 1943 byl zatčen [[nacismus|nacisty]].

Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] byla společnost přejmenována ''na Böhmisch-Mährische Maschinenfabrik AG'' a vyráběla hlavně zbraně pro [[Wehrmacht]], například [[tank]] [[Pz-38(t)]] či [[stíhač tanků]] [[Hetzer]]. Při americkém náletu 25. &nbsp;března 1945 byl podnik těžce poškozen.

[[File:38.Zamračená 749 264 - 8 výrobní štítek ČKD ČKD PRAHA OBOROVÝ PODNIK VÝR. ČÍS. 7638 z nástupiště - Hlavní nádraží - Čerčany.JPG|thumb|Výrobní štítek ČKD „ČKD PRAHA OBOROVÝ PODNIK VÝR. ČÍS. &nbsp;7638 ROK VÝROBY 1970“ na boku lokomotivy 749.264.]]

[[Soubor:6.Zamračená 749 121 - 0 - 3-4 profil zprava z úrovně kolejiště na konci peronů Hlavní nádraží 23. 8. 2014.JPG|thumb|Lokomotiva 749.121 vyrobená<br />v ČKD na hlavním nádraží v Praze.]]

Podnik vyráběl, mimo jiné, elektrické stroje, [[polovodič]]ové [[usměrňovač]]e, velké průmyslové [[kompresor]]y, [[Jeřáb (stroj)|jeřáby]], [[autojeřáb]]y a další zdvihadla a mnoho jiných strojírenských výrobků. Mezi nejdůležitější a nejznámější provozy koncernu ČKD vždy patřila výroba parních, později [[Dieselová lokomotiva|motorových lokomotiv]] v&nbsp;[[Libeň|Libni]] a výroba [[tramvaj]]í na [[Smíchov]]ě pro členy [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]]. Podnik se postupně stal největším výrobcem tramvají na světě a zaměstnával až 50 &nbsp;000 lidí. Přes velký objem výroby podceňoval investice do modernizace a výzkumu, což vedlo k &nbsp;postupnému zastarávání provozů.

Některé společnosti holdingu zkrachovaly úplně, ostatní byly vráceny státu skrze [[IPB]], u které měl holding mnoho dluhů, a která tehdy ještě byla ve vlastnictví státu. Stát některé společnosti prodal zahraničním investorům, například výrobu kolejových vozidel získal německý [[Siemens AG|Siemens]]. Zbytek holdingu i s &nbsp;[[ochranná známka|ochrannou známkou]] získala v &nbsp;roce [[2004]] společnost 11 &nbsp;FITE, která již dříve odkoupila konkurzní podstatu některých bývalých společností holdingu.

Vlastní srdce společnosti: ČKD Trakce a. s. sídlilo na Kolbenově ulici č. p. &nbsp;609/40. Objekt je památkově chráněný<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Nemovité památky -– jiná správní stavba -– administrativní budova | url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=249055688&oKodOk=1100&Uz=B&PrirUbytOd=03.05.1958&PrirUbytDo=05.02.2015&Limit=25 | vydavatel = Národní památkový ústav|místo = | datum vydání = cit. 2015-02-05}}</ref> a dnes prochází rozsáhlou rekonstrukcí, kterou zajišťuje developer areálu, a to společnost Codeco a. s.

V &nbsp;areálu původní Kolbenky je cca 50 budov.

Společnost ČKD Trakce a. s., posléze přejmenovaná na původní jméno Kolbenka a.s., byla po krachu výroby v roce&nbsp;období [[1998]] - –[[1999]] prodána holdingem ČKD skupině vlastníků, kteří rozsáhlý areál po krachu výroby pronajímali k &nbsp;různým aktivitám. Významné bylo například natáčení [[film]]ů ve zdejších velkých halách.

V &nbsp;roce [[2005]] došlo k &nbsp;další vlastnické změně, a to prodeji skupině 11 &nbsp;FITE (mezitím už vlastnila zbytky holdingu ČKD), zastoupené developerem areálu -– společností Codeco a. s.

Některé budovy začaly být rekonstruovány. Např. památkově chráněná budova č. &nbsp;13, dříve výstavní budova, která byla předchozími vlastníky ponechána svému osudu a postupně chátrala. V &nbsp;prosinci [[2006]] v &nbsp;ní otevřela svůj [[supermarket]] společnost [[Delvita]] a celá stavba byla nakonec přemalována v &nbsp;pastelových barvách právě Delvity, které však ale neodpovídají [[průmysl]]ovému charakteru budovy.

V &nbsp;areálu Kolbenky zůstala značná ekologická zátěž. Zvláště pod halami č. &nbsp;700, 1, 50 a dalšími.

Současné plány developera areálu (Codeco a. s.) jsou přeměnit průmyslový areál Kolbenky na obchody, byty, nákupní zóny atd. To by měla usnadnit hlavně lukrativnost těchto pozemků, vzhledem k jejich umístění nedaleko [[stanice metra]] [[Kolbenova]]. Tento proces zasáhne i vedlejší areál ČKD DIZ a. s., ale zde je ve hře závazek vlastníka vůči státu nějakou dobu udržet výrobu i počet zaměstnanců. Po tomto datu dojde i na tento areál.

* [http://217.11.252.29/muzeum/obraz.php?sbf=A&img=A0570 Akcie ČKD – sbírky Muzeum cenných papírů] – neplatný odkaz !