Skřivany: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Historie: dle upč
→‎Historie: dle HZT
Řádek 37:
 
== Historie ==
Skřivany zřejmě patří mezi nejstarší obce nejen v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]], ale i v České republice. Protože však původ jejich jména, a tedy i přesné stáří, je stále ještě předmětem sporů historiků, nelze tuto skutečnost konkretizovat. Podstata sporu vychází ze zápisu v [[Kosmova kronika česká|Kosmově kronice]] z roku 1110, který hovoří o osadě u "mostů křivců" (pontes criuci) a historici se přou, zda pozdější vladykové ze Křivan přijali jméno dle [[Kosmas|Kosmova]] označení zdejších šikmo položených mostů přes řeku Cidlinu, nebo zda naopak až oni dali jméno zdejší osadě. O velmi dávnémprehistorickém osídlení této lokality nicméně svědčí řada nálezů po [[lovci|lovcích mamutů]] - tedy z [[doba ledová|doby ledové]]. -V v nedalekém okolí, se našly keramické střepy, nástroje a dřevěné uhlí z [[Neolit|mladší doby kamenné]], odkryté přímo na území obce, stejně jako čtyři kostry tzv. "skrčenců" ze starší [[doba bronzová|doby bronzové]]. - jednaJedna z koster je dnes vystavena v Muzeu v [[Nový Bydžov|Novém Bydžově]]. O výzkum se zasloužil Albín Stocký.
 
Skřivany patří mezi nejstarší obce raného středověku v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]], možná i v České republice. Původ jejich jména lze klást do 11. až 12.století. Přesné stáří je stále ještě předmětem sporu historiků, proto nelze chronologii konkretizovat. Podstata datování vychází ze zápisu v [[Kosmova kronika česká|Kosmově kronice]] z roku 1110, který hovoří o osadě u "mostů křivců" (pontes criuci) a historici se přou, zda pozdější vladykové ze Křivan přijali jméno dle [[Kosmas|Kosmova]] označení zdejších šikmo položených mostů přes řeku Cidlinu, nebo zda naopak až oni dali jméno zdejší osadě.
 
První mjitelé panství jou v písemných pramenech o oku 1360 Vznata ze Skřivan a po něm r. 1395 Chod ze Skřivan. Posldní Apolon ze Skivan je doložen roku 1437. V 16. století se v držení obce vystřídali [[Pernštejnové]], Václav Sokol z Leskovce a [[Erazim Sommerfeld]].K renesanční etapě dějin patří výstavba tvrze, připomínané ovšem teprve roku 1628. Po epizodě Albrechta z Valdštejna se roku 1654 vracejí Sommerfeldové. Po nich se střídají majitelé až o roku 1805, kdy skřivanský statek koupil pražský měšťan Ignác Müller. Sňatkem jeho dcery přešel statek na Ledvinku z Adlerfelsu. Majiteli a provozovateli cukrovaru se koncem 198.století stali severočeští [[Liebigové]].
 
== Památky ==