Marathón: Porovnání verzí

Historie Marathónu sice nezačíná [[řecko-perské války|řecko-perskými válkami]] ale je to období, kdy se Marathón proslavil (více viz [[bitva u Marathonu]]). Pomoc Athéňanů maloasijským Řekům při povstání proti perské nadvládě vedla k odvetě. V roce [[490 př. n. l.]] poslala mocná Perská říše svou armádu proti Athéňanům a vylodila se v blízké zátoce u Marathónu. V čele Peršanů stáli Dátis a Artafernés, převaha jejich armády byla obrovská (20000 až 30000 vojáků). Velitelem Athéňanů byl Kallimachos a Miltiadés, jejich armáda čítala přibližně 9000 athénských a asi 1000 platajských vojáků. Byl vyslán posel o pomoc i do Sparty, ale ti dorazili až po bitvě. Přesto zvítězili Athéňané, kteří ztratili pouhých 192 mužů. Útočníci ztratili 6400 mužů. Bylo to jedno z nejslavnějších vítězství řeckých vojsk. Porážkou Peršanů Athéňané založili své mocenské postavení a uchránili řeckou kulturu před náporem východní despocie.

Vítězství Řeků běžel oznámit do Athén řecký voják Thersippose nebo [[Eukleus|Euklea]]. Uběhl bez odpočinku trať 42 km 200 m. Na athénském náměstí zvolal: Zvítězili jsme! (Neníkékamen!). Poté klesl mrtev zcela vyčerpán nadlidským výkonem. Některé zdroje uvádějí jako běžce [[Feidipidés|Feidipida]], ten však běžel žádat o pomoc do [[Sparta|Sparty]] přibližně 270 km.

Jako připomenutí slavného běhu vojáka do [[Athény|Athén]] a na základě uběhnuté vzdálenosti (cca 42 km) byla počátkem [[20. století]] pojmenována nejdelší [[Olympijské hry|olympijská]] běžecká trať jako [[maratonský běh]].

{{Převzato|en|Marathon|651513156}}<references />

{{Převzato|de|Marathon|137613598}}<references />