Tvoří ve slovní zásobě [[národ]]a zvláštní skupinu. Jsou zbavena významu slova, z něhož vznikla, často se od něho liší [[pravopis]]ně či [[Tvarosloví|tvaroslovně]] (např. ''Rosypal, Sirovátka, Kafka; Nohavica, Stejskal, Stojaspal'' apod.). Ustáleně označují nositele, jsou dědičná zpravidla po otci, přecházejí (u některých jazyků v [[Přechylování|přechýlené]] podobě) na manželku a na dcery (i když se při sňatku snoubenci mohou dohodnout, že si žena ponechá své dosavadní příjmení, popřípadě že ženino příjmení budou používat oba [[Choť|manželé]], potažmo jejich [[Dítě|děti]]).
Příjmení (i rodná jména) mají v češtině, slovenštině a jiných slovanských jazycích zpravidla různé tvazytvary podle pohlaví, tedy se zde uplatňuje [[přechylování]] z mužské na ženskou podobu příjmení. NěkteréV jazykyjazycích jevelkého alepočtu nerozlišujínárodů -však žádný rozdíl mezi pohlavím nositele příjmení není, což se často liší i oprotivůči tvorbě obecnýmobecných podstatnýmpodstatných jménůmjmen. Např. německéněmecká Schüllerpodstatná jména Müller (školákmlynář), SchüllerinMüllerin (školačkamlynářka) jsoudala jakovznik jen příjmení jen SchüllerMüller. TotoV [[přechylování]]češtině se např. v češtiněpřechylování děje jinýmnejčastěji způsobem,pomocí nejčastěji příponoupřípony -ová,. takžeženskéŽenská obdobypodoba původně německého příjmení SchüllerMüller aje Školáktedy jsouMüllerová. SchüllerováU ačeských Školáková.příjmení Gramatickyvzniklých z přídavných jmen se měnípřechyluje jenpodle příjmenígramatiky, tvořenátedy českýmizáměnou přídavnýmikoncovky jmény-ý za -á: RychlýDlouhý, Kinský - RychláDlouhá, Kinská.
