Diego Velázquez: Porovnání verzí

| místo úmrtí = [[Madrid]]

| národnost = [[Španělé|španělská]]

| povolání = malíř

| hnutí = [[baroko]]

| citát =

}}

 

== Život ==

Většinu času v roce [[1635]] strávil malíř organizací výzdoby nového paláce Buen Retiro, zejména sněmovního sálu. Namaloval pro něj několik jezdeckých portrétů příslušníků královské rodiny, umístěna zde byla i ''Kapitulace Bredy''. Loveckými portréty a portréty trpaslíků vyzdobil o rok později královský lovecký zámeček Torre de la Parada poblíž Madridu.

 

| příjmení = Wickenhagens

| jméno = Ernst

Během tzv. prvního madridského období ([[1623]]–[[1629]]) se barvy na Velázquezových obrazech zjemnily a jeho malířský rukopis se vytříbil. V důsledku úkolů spojených s portrétováním královské rodiny se malíř přestal zabývat tvorbou "bodegones". Nicméně obraz ''Bacchus'' z let 1628/1629, znázorňující skupinu rustikálních pijáků obklopujících boha vína [[Dionýsos|Baccha]], je v pečlivém zpracování džbánu a sklenic dokladem, že pro Velázqueze bylo stále potěšením znázorňovat detaily každodenního života.

 

 

=== Vybrané obrazy ===

Obraz je ukázkou "bodegónů", které Velázquez v [[Sevilla|Seville]] maloval. Námětem je líčení [[Ježíš]]ovy návštěvy v domě sester Marie a Marty v [[Evangelium podle Lukáše|Lukášově evangeliu]] 10, 38–42. V prvním plánu obrazu je znázorněno kuchyňské zátiší se služkou, připravující podle Martiných pokynů pohoštění pro Ježíše a jeho učedníky. V horním plánu sedí Marie u Kristových nohou, poslouchá jeho slova, za ní stojí Marta.

Velázquez se při práci na tomto obrazu řídil [[ikonografie|ikonografickým]] vzorem portrétu, který kolem roku [[1623]] namaloval [[Juan Bautista Maino]] (dnes v [[Bayerisches Nationalmuseum]] v Mnichově). Velázquez ale modeluje tvář panovníka mnohem výrazněji než jeho předchůdce. Bledá tvář, ze které září bystré oči a typické [[Habsburkové|habsburské]] rty kontrastují s rudou šerpou a černozlatým pancířem.

[[Infant]]ka [[Marie Anna Španělská (1606–1646)|Marie Anna]], sestra Filipa IV., byla pověstná svou krásou. V roce [[1631]] se vdala za českého krále a budoucího císaře [[Ferdinand III.|Ferdinanda III.]]. Cestou za budoucím manželem se zastavila v [[Neapol]]i, kam ji přijel Velázquez portrétovat. Malíř zachytil takřka emailovou hladkost jejích jemných rysů, karmínovou barvu rtů i krásný tizianový odstín vlasů. Obraz sloužil Velázquezově dílně jako vzor pro kopie, používané jako dary evropským panovnickým dvorům.

Až do roku [[1643]], kdy ho kvůli vojenským neúspěchům král Filip IV. poslal do exilu, byl Olivares nejmocnějším mužem v zemi. Dokazuje to i fakt, že se Olivares nechal portrétovat na koni, což bývalo vyhrazeno panovníkům. Obraz bývá z Velázquezových jezdeckých portrétů považován za nejpůsobivější.<ref>Wolf, s. 40–42</ref> [[File:Diego Velázquez 032.jpg|thumb|''Královna Marie Anna'']]

Slabomyslný trpaslík Francisco Lezcano byl ve službách [[infant]]a Baltasara Carlose, Velázquez také namaloval jejich společný portrét. Při portrétování takto postižených osob se malíř nikdy neuchýlil k laciným efektům nebo karikatuře, vždy mu šlo o zachycení psychiky modelu. Lezcano sedí na skále před vchodem do jeskyně, v ruce drží balíček karet a hlavu má lehce zakloněnou, jako by si chtěl od pozorovatele zachovat odstup.

Další z Velázquezových mistrovských portrétů zobrazuje druhou manželku [[Filip IV. Španělský|Filipa IV.]], [[Marie Anna Habsburská (1634–1696)|Marii Annu Habsburskou]]. Marie Anna byla dcera českého krále [[Ferdinand III.|Ferdinanda III.]] a sestry Filipa IV. Marie, tudíž sestřenicí svého manžela. V době vzniku portrétu jí bylo 19 let. Všechny komponenty obrazu zdůrazňují jeho slavnostní charakter: komplikovaný účes, rudý závěs, vykládané opěradlo židle, honosná róba a nádherné hodiny v pozadí vytvářejí dokonalou harmonii.

[[Soubor:Diego Velázquez Las Meninas Die Hoffräulein.jpg|thumb|left|''Dvorní dámy'']] Díky [[Antonio Palomino|Antoniu Palominovi]] jsou až na jednu osobu bezpečně známi všichni vyobrazení. Ústřední postavou obrazu je [[infant]]ka Markéta. Po její pravici jí vkleče podává pohár María Augustina Sarmiento, druhá z dvorních dam, stojící za ní, je Isabela de Velasco. Zcela vpravo v popředí stojí dva trpaslíci: děvče Maria Bárbola a hoch Nicolasico Pertusato. Ten má položenou nohu na [[mastif]]ovi, což dokumentuje dobráckou povahu psa. Ve druhém plánu vlevo je autoportrét autora obrazu se štětcem v ruce a červeným křížem Řádu svatého Jakuba na vestě, který byl ovšem domalován – podle pověsti samotným Filipem IV. – dodatečně. V polostínu za Isabelou de Velasco je gardedáma Marcela de Ulloa, muž po její levici je pravděpodobně Diego Ruiz de Azcona. Vzadu ve dveřích opouští místnost královnin maršálek paláce José Nieto. Vlevo od dveří je pravděpodobně zrcadlo, odrážející královský pár, [[Filip IV.|Filipa IV.]] a jeho manželku [[Marie Anna Habsburská (1634–1696)|Marii Annu]], infantčiny rodiče. Dva obrazy pod stropem v pozadí jsou dílem Velázquezova zetě del Maza. Jedná se o kopie [[Peter Paul Rubens|Rubensových]] obrazů s náměty z [[Publius Ovidius Naso|Ovidiových]] [[Proměny|Proměn]]. Jeden z nich je Rubensovou verzí báje o Arachné.

Prvoplánový popis obrazu konstatuje, že Velázquez zachytil okamžik ze života na královském dvoře, kterému byli přítomni i král s královnou, jejichž odraz je patrný ve vzdáleném zrcadle. [[Dvorní dámy]] však v dějinách malířství patří k nejčastěji interpretovaným obrazům, vyvolávajícím množství otázek. Co vlastně Velázquez maluje na plátně, před kterým stojí? Infantku? Královský pár? Skupinu, kterou vidíme na obraze? A kde vlastně musel stát, pokud skutečně maloval to, co na obraze vidíme? Je na zadní stěně skutečně zrcadlo? Není to portrét v rámu? Neporušil malíř etiketu španělského královského dvora, když svůj autoportrét umístil před portréty královských manželů? Pravděpodobnější je verze se zrcadlem. Velázquez znal [[Jan van Eyck|van Eyckův]] obraz ''Svatba manželů Arnolfiniových'', v němž je podobným způsobem použito zrcadlo. Byla dokonce podniknuta i [[fyzika|fyzikální]] a [[optika|optická]] zkoumání s cílem zjistit, na jakém místě musel královský pár stát, aby se v zrcadle odrážel právě takto. Co symbolizují otevřené dveře v pozadí? Jedna z interpretací říká, že Velázquez namaloval portrét malování portrétu.<ref>Wolf, s. 81–88</ref> Velázquezův současník, malíř [[Luca Giordano]], ''Dvorní dámy'' označil za "[[teologie|teologii]] malířství".<ref>Gállego, s. 128</ref> Chtěl tím říci, že se jedná o nejvyšší intelektuální či dokonce [[filosofie|filosofickou]] formu úvahy o umění.

 

* ''Vulkánova kovárna''

** je zde zachycen průhled do kovářské dílny