Alkalické kovy: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Verze 12773754 uživatele Dvorapa (diskuse) zrušena
m Oprava infoboxu, doplnění portálu
Řádek 2:
|skupina před=
|název=Alkalické kovy
|skupina za=2.Kovy skupinaalkalických zemin
|skupina=1
|CAS skupina=I. A
|elektronová konfigurace=ns<sup>1</sup>
|valenční elektrony=1
|prvky=Li, Na, K, Rb, Cs, Fr
}}
 
'''Alkalické kovy''' jsou prvky 1. skupiny [[periodická tabulka prvků|periodické tabulky prvků]] mimo [[vodík]]u. Jedná se o [[lithium]] (Li), [[sodík]] (Na), [[draslík]] (K), [[rubidium]] (Rb), [[cesium]] (Cs) a [[francium]] (Fr). Tyto prvky jsou velmi [[chemická reakce|reaktivní]] a v přírodě se nacházejí pouze ve [[chemická sloučenina|sloučeninách]]. Musí být skladovány pod vrstvou nereaktivní, [[voda|bezvodé]] kapaliny (např. [[petrolej]]e).
 
== Vlastnosti ==
Řádek 37 ⟶ 36:
 
== Reaktivita ==
 
Alkalické kovy jsou velmi reaktivní. Mají nejnižší [[ionizační potenciál]] v příslušné periodě, ale hodnota jejich druhého ionizačního potenciálu je velmi vysoká. Ve valenční slupce [[elektronový obal|elektronového obalu]] mají jeden [[elektron]], takže snadno tvoří [[kationt]]y s jedním kladným nábojem. Reaktivita alkalických kovů stoupá s protonovým číslem prvku - [[lithium]] je nejméně reaktivní a [[francium]] je nejreaktivnější. Reagují přímo s [[halogen]]y za vzniku [[ion]]tových [[Soli|solí]] a s [[voda|vodou]] za vzniku silných [[hydroxidy|hydroxidů]].
 
Řádek 50 ⟶ 48:
 
== Výskyt v přírodě ==
 
Díky vysoké reaktivitě se alkalické kovy volně v přírodě nevyskytují. Velmi hojně se však vyskytují ve formě svých [[chemická sloučenina|sloučenin]]. [[Sodík]] a [[draslík]] dokonce patří mezi deset nejhojněji se vyskytujících prvků na zemi. Velké množství alkalických kovů se nachází v mořské vodě, v podobě svých iontových sloučenin - solí (nejvíce je zastoupena sůl NaCl neboli [[chlorid sodný]] a [[sylvín]] KCl neboli [[chlorid draselný]]). Odtud se také získávají. Tyto rozpuštěné minerály se také nacházejí v oblastech, kde dříve bylo moře, ale při [[vrásnění]] se postupně moře vysušilo a minerály zkrystalizovaly. Proto se zejména ve střední Evropě (v okolí Solnohradu - [[Salzburg]]u) vyskytují velká podzemní naleziště [[kamenná sůl|kamenné soli]]. V poměrně velkém množství se také vyskytují [[ledek|ledky]], zejména na [[Chile|chilském]] pobřeží, které vznikly mineralizací rostlinných zbytků.
 
== Získávání a výroba ==
 
Všechny alkalické kovy se získávají především z mořské vody. Pouze [[lithium]] se ve větším množství získává ze svých minerálů. U ostatních alkalických kovů se nejdříve odpaří mořská voda a nechají se zkrystalizovat minerály rozpuštěné ve vodě. Jednotlivé sloučeniny alkalických kovů se od sebe odseparují a poté se získávájí [[elektrolýza|elektrolýzou]] jejich taveniny nebo se rovnou elektrolyzují a jednotlivé [[kovy]] se odseparují na základě různých [[teplota tání|teplot tání]] a [[teplota varu|varu]].
 
== Využití ==
 
Alkalické kovy se dají použít především jako dobrá [[redukce|redukovadla]] v [[organická chemie|organické chemii]] nebo [[analytická chemie|analytické chemii]], ale vzhledem k jejich vysoké reaktivitě se na tyto reakce ve velkém nepoužívají. Z čistých kovů má největší využití [[lithium]], které je nejstálejší na [[vzduch]]u a nejméně reaktivní. U ostatních alkalických kovů jsou významné především jejich sloučeniny.
 
Řádek 67 ⟶ 62:
 
{{Periodická tabulka (široká)}}
{{Portály|Chemie}}
 
[[Kategorie:Skupiny chemických prvků|1. skupina]]
[[Kategorie:Kovy| ]]