Atlantis (raketoplán): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
infobox, pozice š.{{raketoplány}}, typo
+zdroje, drobné úpravy
Řádek 6:
|výrobce= [[Rockwell International]]
|provozovatel= [[NASA]]
|hmotnost=68 635 [[Kilogram|kg]]
|první let= [[STS-51-J]]
|datum prvního letu= 6. – 7. října 1985
|poslední let= [[STS-135]]
|datum posledního letu= 8. – 21. července 2011
|počet letů= 33<ref name="nasafacts">{{Citace elektronické monografie
| titul = NASA Facts: Atlantis (OV-104)
| vydavatel = [[NASA]]
| datum_vydání = (07)2011
| datum_přístupu = 2015-08-02
| url = http://www.nasa.gov/pdf/577167main_atlantis-final.pdf
| jazyk = en
}}</ref>
|doba letů= 306&nbsp;dní, 14:12:43
|vypuštěno družic= 14<ref name="nasafacts" />
|návštěvy stanice= 7 ([[Mir]])<ref name="nasafacts" />+ 12 ([[mezinárodní vesmírná stanice|ISS]])<ref name="nasafacts" />
|status= vystaven v [[Kennedyho vesmírné středisko|Kennedyho vesmírném středisku]]
|předcházející= [[Discovery (raketoplán)|Discovery]]
Řádek 20 ⟶ 27:
}}
[[Soubor:Atlantis taking off on STS-27.jpg|thumb|Raketoplán Atlantis při startu mise [[STS-27]]]]
'''Atlantis''' (ev. č. '''OV-104''') je čtvrtý [[Space Shuttle|raketoplán]] [[NASA]]. Byl pojmenován po [[RV Atlantis|první americké oceánografické lodi]], dvoustěžňové [[plachetnice|plachetnici]], kterou v &nbsp;období let [[1930]]-[[1966]] provozovala ''Woods Hole Oceanographic Institution''.<ref name="NASAorbiterFLEET">{{Citace elektronické monografie
| titul = NASA Orbiter Fleet
| vydavatel = NASA
| datum_přístupu = 2015-08-02
| url = http://www.nasa.gov/centers/kennedy/shuttleoperations/orbiters/orbitersatl.html
| jazyk = en
}}</ref>
 
== Historie ==
Jako čtvrtý postavený raketoplán Atlantis těžil ze zkušeností, které získali inženýři NASA při stavbě předchozích [[Kosmický raketoplán|raketoplánů]]. Když byl dokončen, vážil přibližnětéměř o 3000 3&nbsp;500&nbsp;kg méně než raketoplán [[Columbia (raketoplán)|Columbia]]<ref aname="Atlantislehčí">{{Citace jehoelektronické stavba zabrala poloviční dobu. Komponenty, které nebyly při stavbě využity, byly později použity při stavbě pátého raketoplánu, kterým je [[Endeavour (raketoplán)|Endeavour]].monografie
| příjmení = Howell
| jméno = Elizabeth
| titul = Atlantis: Last Space Shuttle Launch
| vydavatel = Space.com
| datum_vydání = 2013-06-29
| datum_přístupu = 2015-08-02
| url = http://www.space.com/18162-space-shuttle-atlantis.html
| jazyk = en
}}</ref> a&nbsp;jeho stavba zabrala poloviční dobu.<ref name="ESA">{{Citace elektronické monografie
| titul = Space Shuttle Fleet
| vydavatel = [[Evropská kosmická agentura]]
| datum_přístupu = 2015-08-02
| url = http://www.esa.int/Our_Activities/Human_Spaceflight/Space_Shuttle/Space_Shuttle_fleet/(print)
| jazyk = en
}}</ref> Komponenty, které nebyly při stavbě využity, byly později použity při stavbě pátého raketoplánu, kterým je ''[[Endeavour (raketoplán)|Endeavour]]''.
 
První mise raketoplánu Atlantis ([[STS-51-J]]) se uskutečnila ve dnech [[3. říjen|3.]] – [[7. říjen|7. října]] 1985 a byla to jedna z&nbsp;celkem pěti misí raketoplánu, které měly tajné vojenské poslání.<ref name="nasafacts" /> Od roku [[1995]] uskutečnil ''Atlantis'' celkem sedm letů k ruské [[vesmírná stanice|vesmírné stanici]] [[Mir]]. Během druhého letu byl ke stanici připojen spojovací modul, který při dalších misích umožnil provádět výměny [[kosmonaut|astronautů]].
 
Od listopadu [[1997]] do července [[1999]] procházel ''Atlantis'' rekonstrukcí, při které bylo provedeno okolo 165&nbsp;modifikací. Mise, které od té doby ''Atlantis'' uskutečnil, směřovaly k [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanici]]. Výjimku tvoří let [[STS-125]] z května 2009, kdy se raketoplán ''Atlantis'' vydal na opravu [[Hubbleův vesmírný dalekohled|Hubbleova vesmírného dalekohledu]] (HST), zajistit mu tak životnost minimálně do roku 2013.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Václavík
| jméno = Michal
Řádek 42 ⟶ 70:
 
== Na konci využívání ==
''Atlantis'' měl podle původních plánů odejít do výslužby v roce 2008, avšak na konci roku 2007 bylo rozhodnuto o následných dodatečných dvou výpravách k ISS – [[STS-129]] a [[STS-132]]. Později o misi [[STS-135]]. Jeho provoz byl definitivně ukončen dne [[21. červenec|21. července]] [[2011]], stal se tak posledním americkým raketoplánem v dosavadní historii.<ref name="Atlantislehčí" />
 
Provoz všech amerických raketoplánů tohoto typu byl definitivně ukončen v roce 2011 a ty byly umístěny do muzeí. ''Atlantis'' zůstal na Floridě, v muzeu v Kennedyho vesmírném středisku.<ref>{{Citace elektronického periodika |
autor = [[Česká tisková kancelář|ČTK]]|
titul = Poslední let raketoplánu |
redaktoři = |
periodikum = [[Novinky.cz]] |
odkaz na periodikum =www.novinky.cz |
datum vydání = 2012-05-04 |
datum přístupu = 2012-05-04 |
Řádek 56 ⟶ 83:
 
== Seznam misí ==
Po dobu služby vykonal ''Atlantis'' celkem 33 letů, 4&nbsp;848 obletů Země a nacestoval 202&nbsp;673&nbsp;974&nbsp;km.<ref name="nasafacts" /> Lety raketoplánu ''Atlantis'':
Lety raketoplánu Atlantis (33 misí):
{| class="wikitable"
! Datum
Řádek 128 ⟶ 155:
| [[16. září]] [[1996]]
| [[STS-79]]
| Setkání s Mirem, výměna posádky: [[John Blaha]] za [[Shannon Lucidovou]], český [[akcelerometr|mikroakcelerometr]] [[MACEK]]
|-
| [[12. leden|12. ledna]] [[1997]]
| [[STS-81]]
| Setkání s Mirem, výměna posádky: [[Jerry Michael Linenger|Jerry Linenger]] za [[John Blaha|Johna Blahu]]
|-
| [[15. květen|15. května]] [[1997]]
| [[STS-84]]
| Setkání s Mirem, výměna posádky: [[Michael Foale]] za [[Jerry Linenger|Jerryho Linengera]]
|-
| [[25. září]] [[1997]]
| [[STS-86]]
| Setkání s Mirem, výměna posádky: [[David Wolf]] za [[Michael Foale|Michaela Foaleho]]
|-
| [[19. květen|19. května]] [[2000]]