Válečné zločiny Německa během druhé světové války: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ ref name="rfr1" z historie hesla Zločiny Německa za druhé světové války |
|||
Řádek 3:
== Válečné zločiny ==
* Zacházení s válečnými zajatci – nebyly dodržovány konvence s nakládáním s válečnými zajatci, přičemž horší vztah byl k [[Sovětští váleční zajatci během druhé světové války|sovětským vojákům]], kterých bylo v prvním roce [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké války]] (1941) zajato obrovské množství. Vojáci byli buď likvidováni, nebo nasazováni na otrocké práce, na jejichž následky umírali. Sovětští političtí komisaři byli po zajetí zastřeleni. Vojáci exilových armád (Poláci, Čechoslováci atd.) byli po případném zajetí popraveni, anebo odsunuti do koncentračních táborů.
* Taktika vydírání rukojmími – zpravidla se jednalo o vyhlašované akce, při nichž bylo oznámeno, že za každého zabitého německého vojáka, či uskutečněnou sabotážní akci, bude popraven určitý počet civilních osob. Tyto hrozby byly většinou realizovány. Nejkrutější podmínky byly přitom na východní frontě, když velitelství německé branné moci vydalo dne 16. září [[1941]] příkaz, že za každého zabitého německého vojáka bude zastřeleno 50–100 civilních osob. Tyto drastické rozkazy však řada důstojníků [[wehrmacht]]u odmítla v praxi realizovat, což ovšem neznamená, že se tyto zločiny nedělaly.<ref name="rfr1" /> V jejich provádění se angažovala většinou vojska [[Waffen-SS]].
[[Soubor:Polish farmers killed by German forces, German-occupied Poland, 1943.jpg|thumb|Zavraždění polští rolníci, 1943]]
* Loupežné získávání majetku – po obsazení jednotlivých zemí spadlo národní bohatství prakticky zdarma do klína [[Nacistické Německo|Třetí říše]], která využívala tento majetek bez omezení, drancovala nerostná bohatství států, zkonfiskovala státní zdroje, národní poklady, [[majetek]] státu (např. vybavení armády, policie). Stejně loupežně si počínala i vůči podnikatelským subjektům, bankám, které se násilnými administrativními opatřeními dostaly do německých rukou.
[[Soubor:Massacre_de_Malmedy_23-0224a-1-.gif|thumb|[[Malmédský masakr]]]]
* Krádeže půdy, vyhánění rolníků – tato opatření se prováděla zejména ve slovanských zemích, které představovaly v dlouhodobé strategii [[Německo|Německa]] životní prostor „Tisícileté německé říše“. Jednalo se zejména o [[protektorát Čechy a Morava]], [[Polsko]] (Generální gouvernement) a [[Sovětský svaz]]. Zatímco v českých zemích nacisté v rámci programu germanizace využívali „jemnější“ metody – výkup půdy za úředně stanovené (směšné) ceny, v Sovětském svazu vyhlásili 15. února 1942 „nový agrární pořádek,“ podle něhož se veškerá půda v okupovaný oblastech prohlašovala za vlastnictví [[Německo|Německa]].
Řádek 16 ⟶ 17:
* [[Norimberský proces]]
* [[Zločiny Německa za druhé světové války]]
* [[Sovětští váleční zajatci během druhé světové války]]
== Reference ==
{{Překlad|en|War crimes of the Wehrmacht|403183278}}<references>
<ref name="rfr1">[http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/279492-zverstva-nepachali-jen-esesaci-uzivali-si-je-i-bezni-nemecti-vojaci-odhaluji-nahravky.html Zvěrstva nepáchali jen esesáci, užívali si je i běžní němečtí vojáci, odhalují nahrávky]</ref>
</references>
{{Pahýl}}
{{Portály|Druhá světová válka|Německo}}
[[Kategorie:Zločiny nacistického Německa během druhé světové války]]
| |||