Chmelnického povstání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+wikilink, typo |
úprava, průběh povstání a jeho hsitorické vnímání |
||
Řádek 1:
[[File:Matejko Khmelnytsky with Tugay Bey.jpg|thumb|Chmelnický na obraze [[Jan Matejko|Jana Matejka]]]]
'''Chmelnického povstání''' bylo [[Kozáci|kozácko]]-[[Nevolnictví|nevolnické]] povstání na [[Ukrajina|Ukrajině]] v polovině 17. století. Probíhalo v letech 1648–1654. Bylo namířeno proti [[Polsko-litevská unie|polsko-litevskému státu]], jehož šlechta se pokoušela omezit rozsah kozácké autonomie.
Povstání vypuklo roku 1648, kdy je vyvolal kozácký hetman [[Bohdan Chmelnickij]]. Jeho akce, motivované porušováním kozácké autonomie i osobními spory mezi Chmelnickým a polskými šlechtici, spustily široké povstání. Kozáci se spojili s [[Krymští Tataři|krymskými Tatary]] vedenými princem Tuhaj bejem a dosáhli břekvapivých vítězství v bitvách u Korsuně a Žlutých vod. Proti kozákům se postavil vojevůdce [[Jeremiáš Wiśniowiecki]], který proti tim vedl poměrně úspěšnou ofenzivu a zabránil aby se povstání rozšířilo dál na sever. Vojenská převaha kozáků vedla roku 1649 k uzavření zborovské dohody, v níž polský král [[Jan II. Kazimír]] a jeho kancléř Adam Kisiel uznali Chmelnického kozáckým hetmanem a potvrdili uznání kozáckých práv v plném rozsahu.
Rozpory mezi kozáckými vůdci a nerespektování míru z jejich strany vyvolaly poslkou odezvu. Roku 1651 Wiśniowiecki obnovil útoky a vytlačil kozáky za [[Dněpr]]. Poláci následně drtivě zvítězili v bitvě u [[Berestečko|Berestečka]] a donutili kozáky uzavřít bělocerkevský mír (1651), jímź byla kozácká autonomie omezena jen na území kyjevského vojvodství. Kozáci s tímto výsledkem nebly spokojeni a postavili se na odpor, roku 1652 byla svedena bitva u Batohu, v níž kozáci zvítězili a následně povraždili 8500 polských zajatců, včetně příslušníků vyoské šlechty (Např. Samule Kalinowski, Marek Sobieski). Kozácká rada poté požádala o pomoc proti Polákům ruského cara [[Alexej Michajlovič|Alexeje]]. Následně, roku 1654, [[Perejaslavská rada|kozácká rada v Perejaslavi]] vyhlásila připojení [[Levobřežní Ukrajina|Levobřežní Ukrajiny]] k Rusku, což však mělo za následek ještě tvrdší omezení kozácké autonomie než na polském území.
Po ochabnutí důvěry v Moskvu se Chmelnický pokusil vytvořit protipolskou koalici s [[Transylvánie|Transylvánií]] a [[Švédsko|Švédskem]], ovšem neúspěšně. Roku 1657 Chmelnický zemřel, na jeho místo nastoupil [[Ivan Vyhovskij]], který se rozešel s Moskvou a raději se chtěl dohodnout s Poláky, plánoval přeměnit Ukrajinu ve třetí subjekt polsko-litevské unie. Tento plán nenašel na Ukrajině podporu,<ref>http://leccos.com/index.php/clanky/chmelnickeho-povstani
</ref><ref>http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&s_lang=2.&id_desc=394165&title=Chmelnick%E9ho%20povst%E1n%ED
</ref> kozáci se proti Vyhovskému vzbouřili a hetman musel uprchnout do Polska. Na Ukrajině nastala éra chaosu a rozvratu.<ref>http://www.britannica.com/EBchecked/topic/612921/Ukraine/30067/The-Khmelnytsky-insurrection</ref>
</ref> Vyhovskij uprchl do Polska a na Ukrajině nastala éra chaosu a rozvratu.<ref>http://www.britannica.com/EBchecked/topic/612921/Ukraine/30067/The-Khmelnytsky-insurrection</ref> Chmelnického povstání bylo provázeno obrovskými protižidovskými pogromy. Obětí masového vyvražďování se stalo téměř 100 tisíc [[Židé|Židů]] v Polsku, Litvě i v Bělorusku. To vyvolalo silnou migrační vlnu a způsobilo příchod mnoha Židů mimo jiné i do českých zemí.<ref>http://www.respectandtolerance.com/cz/pro-skoly/12-koly/2013-02-12-09-27-12/62-chronologie.html</ref><ref>http://www.jewishencyclopedia.com/articles/4685-cossacks-uprising</ref> Povstání silně žije v ukrajinském národním vědomí a je vnímáno jako osvobozenecká národní válka, jež vedla ke vzniku nezávislého ukrajinského státu.<ref>http://www.ukrajinci.cz/cs/ukrajina/detail/osvobozenecka-valka-poloviny-17-stoleti/</ref>▼
▲
== Odkazy ==
| |||