Bezrozměrná veličina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→top: korekce chybné definice; zobecnění a rozvedení předchozí editace, napřímení odkazů |
→top: drobné doplnění |
||
Řádek 5:
Příkladem bezrozměrných veličin jsou [[podobnostní číslo|podobnostní čísla]], [[bezrozměrná rychlost]], [[Tření#Součinitel smykového tření|součinitel smykového tření]], [[index lomu]], [[Koncentrace (chemie)#Molární zlomek|molární zlomek]], [[konstanta jemné struktury]], [[Lorentzův faktor]] nebo [[Boltzmannův faktor]].
Podobně jako u všech veličin neznamená rovnost rozměru stejný charakter veličiny (například [[teplo]] a [[moment síly]]), nelze zacházet s bezrozměrnými veličinami jako s pouhými [[číslo|čísly]], ale je třeba mít na zřeteli jejich skutečný charakter, daný definicí veličiny, nikoli jednotkou (např. [[úhel]] není totéž co [[Fáze (vlna)|fáze]] a proto radián nelze volně zaměňovat za 1 - vizte např. článek [[úhlová frekvence]]). Někdy se pro snazší a korektní zacházení doplňují v praxi jednotky bezrozměrných veličin různými přívlastky či vyjadřují se jako podíly takto "upřesněných" stejných jednotek (''cykl'' za sekundu
Zavedeme-li koherentní soustavu jednotek, tj. odvozené jednotky budou definovány pomocí jednotek základních [[fyzikální veličina#Jednotkové rovnice|jednotkovými rovnicemi]] bez dodatečných číselných koeficientů, můžeme se všemi veličinami dané soustavy zacházet jako s bezrozměrnými. Není to však obvyklé, protože se tím ztrácí informace o kvalitativní stránce veličin.
| |||