Space Shuttle External Tank: Porovnání verzí

Přidáno 75 bajtů ,  před 13 lety
m
typo, odkazy
m (typo, odkazy)
[[Soubor:Externaltank.jpg|thumb|Externí palivová nádrž na cestě do hangáru VAB)]]
'''Space Shuttle External Tank''' (ET) je externí palivová nádrž rakatoplánuraketoplánu [[Space Shuttle]]. V nádrži se skladují odděleně kapalný vodík a kapalný kyslík, které se dodávají do tří hlavních motorů [[kosmický raketoplán|raketoplánu]] [[Space Shuttle]] [[Space Shuttle Main Engine|SSME]]. Nádrž je odhozena 15 až 18 sekund po vypnutí hlavních motorů raketoplánu, v době, kdy se sestava pohybuje po suborbitální dráze. Po opětovném vstupu do atmosféry z větší části shoří a její zbytky dopadají buď do [[Indický oceán|Indického oceánu]] nebo [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]. Není proto znovupoužitelná a jako jediná část se musí celá znovu vyrobit.
 
Odhazovací nádrž ET vyvinula firma Martin Marietta (nyní [[Lockheed Corporation|Lockheed Martin]]) a je vyráběna v továrně Michoud Assembly Facility poblíže New Orleans, LA (USA).
Nádrž válcovitého tvaru se spodním sférickým dnem a zašpičatělou vejčitou přídí. Její celková délka činí 47,0&nbsp;m a průměr 8,4&nbsp;m. Ve skutečnosti se skládá ze dvou oddělených nádrží. Spodní o objemu 1515&nbsp;m<sup>3</sup> nese zásoby kapalného vodíku (102&nbsp;600&nbsp;kg), přední o objemu 554&nbsp;m<sup>3</sup> pak zásoby kapalného kyslíku (616&nbsp;500&nbsp;kg) pro motory SSME, ze stran k nádrži jsou připojeny [[raketa|rakety]] [[Space Shuttle Solid Rocket Booster|SRB]].
 
Byla vyráběna ve třech základních modifikacích. První z nich, použitá při prvních sedmi startech raketoplánu, měla prázdnou hmotnost přibližně 35&nbsp;tun. Náhradou některých dílů původně zhotovených z [[ocel]]i za [[titan]]ové a zeslabením některých částí stěn byla vyvinuta vylehčená verze, označovaná LWT (Lightweight Tank). Úpravami byla snížena prázdná hmotnost ET na přibližně 31&nbsp;tun. Poslední z těchto nadržínádrží byla použita během letu [[STS-107]]. Mezitím od roku 1998 byla pro lety k [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanici (ISS)]] požívána ještě více odlehčená ET, označovaná zkratkou SLWT (Super Lightweight Tank) o prázdné hmotnosti přibližně 30&nbsp;tun. Snížení hmotnosti bylo dosaženo především použitím slitiny [[hliník]]-[[lithium]] místo běžných hliníkových slitin na stěny nádrží.
 
=== Nádrže ===
 
Kyslíková a vodíková nádrž jsou spojeny válcovou přechodovou částí z hliníkových slitin s ocelovými resp. titanovými výztuhami.
Na horním konci vodíkové nádrže je z vnějšku připojena trojnohá trubková konstrukce, kterou je nádrže poutána ke spodku [[Družicový stupeň raketoplánu|družicového stupně]]. Další dvě dvounohé konstrukce propojující ET s družicovým stupněm jsou umístěny při spodním konci vodíkové nádrže. V tomto prostoru jsou také ukončena přívodní potrubí kyslíku a vodíku a napojena na palivové rozvody v motorovém prostoru družicového stupně.
 
===Tepelná izolace===
Ve špičce ET jsou umístěny přetlakové ventily, zabraňující nadměrném vzrůstu tlaku při odpařování kryogenních kapalných pohonných látek v nádržích před startem.
 
Přibližně 15&nbsp;s po dosažení suborbitální dráhy a vypojení motorů SSME se přívodní potrubí rozpojí a výbušnými šrouby se oddělí propojovací konstrukce mezi ET a [[Družicový stupeň raketoplánu|družicovým stupněm]]. Družicový stupeň manévrem motory RCS se odpoutá do bezpečné vzdálenosti. Odhozená nádrž ET pokračuje v letu po balistické suborbitální dráze a zaniká v [[atmosféra|atmosféře]].
 
[[Kategorie:Program Space Shuttle]]