Elle: Porovnání verzí

V roce [[2006]] se ''Elle'' nacházívycházelo po celém světě s 42 edicemi a více než 20 miliony čtenářek a čtenářů. V září [[2014]] odcházíodešla z postu šéfredaktorky francouzské verze [[Valérie Toranian]], která časopis vedla od roku [[1994]] a nahradila ji [[Françoise-Marie Santucci]]. V tomto důsledku změnízměnila redakční politiku, čímž způsobízpůsobila rozruch u francouzské společnosti novinářů.

První číslo vyšlo dne [[21. listopad]]u [[1945]]. Za časopisem krátkou dobu stály [[Simone Baron]] a [[Alice Chavanne]], ještě než přišla [[Françoise Giroud]], která ve vedení zůstala do roku [[1953]] spolu s fotografem[[fotograf]]em a uměleckým ředitelem [[Jean Chevalier|Jeanem Chevalierem]] a druhým fotografem [[Jacques Ravasse|Jacquem Ravassem]].

Zpočátku magazín obsahoval pouze dvacet stran. Redakční práce porušujeporušovala některé typické principy pro svou dobu, například méně rubrik ve prospěch přesných informací, zaměřuje módu spíše na osobnosti než na výtvory, aby některé z nich podporovala (jako například [[Emmanuelle Khanh]] o několik let později). Magazín také kupoval barevné fotografie z New Yorku, čímž se vzdálil od jiných módních katalogů své doby, v nichž fotografie vycházely pouze černobíle. Obsah časopisu je složen z informací o módě, ale i receptech a osobnostech v módní branži.

Rok co rok, oblečení [[prêt-à-porter]] stále hraje v časopise velkou roli, tentokrát nejde pouze o předvádění módy, časopis se stává módním vzorem a spolupracuje s velkými pařížskými obchody. V době úpadku [[haute couture]] je ''Elle'' jedním z mála magazínů, které podpořily [[Coco Chanel]] a její ikonický oblek a také, v té době začátečníka, [[Pierre Cardin|Pierra Cardina]], jež se stal v následujících letech „miláčkem“ časopisu. V roce [[1959]] se uměleckým ředitelem stávástal [[Peter Knapp]] a na své pozici zůstává dvě desetiletí a je to on, který dává definitivní formu měsíčníku.

{{Portály|Francie|Kultura|Fotografie}}