Nord Stream: Porovnání verzí

'''Nord Stream''' ([[ruština|rusky]]: ''Северный поток'' – ''Severnyj potok'', [[němčina|německy]]: ''Nordeuropäische Gasleitung'') je [[plynovod]], který po dně [[Baltské moře|Baltského moře]] přivádí [[Rusko|ruský]] [[plyn]] do Evropy, tedy přímo do [[Německo|Německa]]. Tento plynovod má za cíl přepravu [[zemní plyn|zemního plynu]] bez tranzitních rizik pro obě země. Projekt je to však kontroverzní, jak pro otázky životního prostředí, tak pro rizika národní bezpečnosti východoevropských zemí, především Polska a Ukrajiny, které obchází.

Rusko 9. dubna [[2010]] oficiálně zahájilo výstavbu plynovodu Nord Stream. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil ruský prezident [[Dmitrij Medveděv]] a německá kancléřka Angela Merkelová.<ref name="%20name%3D" Rusko zahájilo výstavbu plynovodu Nord Stream, který obejde Ukrajinu">[http://www.financninoviny.cz/zpravy/rusko-zahajilo-vystavbu-plynovodu-nord-stream-ktery-obejde-ukrajinu/460835 Rusko zahájilo výstavbu plynovodu Nord Stream, který obejde Ukrajinu]</ref> V roce 2011 byl plynovod Nord Stream dokončen a vzat do provozu.

Proti jeho výstavbě majíměly kromě [[Ukrajina|Ukrajiny]] námitky také země v [[Pobaltí]] a [[Polsko]], které by Nord Stream obešelobchází, a proto se bojíbály, že by zůstalymohly zůstat zcela odříznuty od zdrojů plynu. Navíc přicházejí o zisk z tranzitních poplatků. Námitky těchto zemí, ale pravděpodobně nebudounebyly vyslyšeny, protože souhlas těchto zemí nenínebyl třebazapotřebí. Plynovod vede po mořském dnu na území Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa. Nord Stream je také kritizován kvůli ekologickým dopadům nejen na mořské dno. Odpůrci z řad ekologů tvrdí, že projekt porušuje zavedené ekologické normy, a to že je v rozporu s evropskou legislativou. Dalším důvodem kritiky jebylo to, že Evropa je příliš závislá na Rusku a na jeho ochotě dodávat plyn do Evropy. Často se mluví o tom, zda Rusko nevyužívá plyn jako politickou [[zbraň]].

Cesta po mořském dně není bezproblémová. Stavba podmořských plynovodů je výrazně dražší než jejich vedení po souši. Sporné jsou hranice teritoriálních vod Estonska. Evropská unie požadujepožadovala, aby Rusko mělo kompletní souhlas všech zúčastněných zemí ještě před započetím stavby.<ref name=" name="BNord Stream: Putin zve po tvrdém vyjednávání Evropu k spoluúčasti">[http://www.blisty.cz/art/42657.html Nord Stream: Putin zve po tvrdém vyjednávání Evropu k spoluúčasti]</ref> V době ekonomické krize jebylo problematické, aby EU výrazně podporovala finančně více podobných projektů a tak. Nord Stream do velké míry konkurujekonkuroval projektu [[Nabucco (plynovod)|Nabucco]], který se nakonec neuskutečnil. Polští politici byžádali, aby se raději postavilopostavil nový plynovod [[Jamal II]], který by vedl i přes [[Bělorusko]] a&nbsp;Polsko, alea obcházeltak by obcházel [[Ukrajina|Ukrajinu]].<ref name=" name=" Jamal nebo Nordstream? Německo a Polsko bojují o cestu ruského plynu">[http://www.ct24.cz/ekonomika/43385-jamal-nebo-nordstream-nemecko-a-polsko-bojuji-o-cestu-ruskeho-plynu/ Jamal nebo Nordstream? Německo a Polsko bojují o cestu ruského plynu]</ref>

S projektem nakonec souhlasily všechny zúčastněné státy: Dánsko (22. 10. 2009), Finsko (5. 11. 2009), Švédsko (5. 11. 2009) [http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=652110], Rusko (18. 12. 2009) a Německo (21. 12. 2009) [http://www.nord-stream.com/en/] Protesty ekologů byly vyslyšeny a Finsko začalo odminovávat své pobřeží pro budoucí plynovod. [http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2206517]