Odlehčovací komora: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo, |
Přidán popis odlehčovací komory, jejich typy a dopodrobna řešena trubní odlehčovací komora (CSO HOBAS Chamber). značky: možný spam editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''ODLEHČOVACÍ KOMORY'''
Odlehčovací
komora musí být uspořádána tak, aby oddělovala množství vody, o které má být
průběžná stoka odlehčena, z celkového průtoku. Tyto oddělené vody jsou
následně odváděny odlehčovací stokou do recipientu nebo do dešťové zdrže. Oddělení
nejčastěji probíhá přepadem přes přeliv, jehož koruna je umístěna nade dnem
odlehčovacího koryta ve výši odpovídajícího průtoku, při němž má být
odlehčovací komora uvedena v činnost. Za odlehčovací komorou pokračuje
stoka zmenšeným profilem směrem k čistírně odpadních vod. [1] [2]
Hlavní
nevýhodou odlehčovacích komor z hlediska životního prostředí je zanášení
čerstvého fekálního znečištění do recipientu, ke kterému dochází i přes velmi
vysoké naředění splaškových vod vodami dešťovými. Fekální znečištění nepříznivě
ovlivňuje samočistící procesy a kyslíkovou bilanci v recipientu. Vzlínavé a
plovoucí látky ulpívají na břehové vegetaci a tím způsobují estetické závady. Je
důležité správně stanovit stupeň zředění splašků, aby čistota vody v recipientu
byla zachována ve stanovených mezích. [1] [3]
Ve spojitosti s odlehčovacími komorami se
v legislativě objevuje mnoho nejasností, ať už v oblasti názvosloví (dříve
„odlehčovací komory“, nověji „oddělovací komory“ (ČSN EN 752) nebo „dešťové
oddělovače“ (vodní zákon a prováděcí předpisy)) či ve vnímání přepadů
z odlehčovacích komor (jde nebo nejde o odpadní vody).
<nowiki> </nowiki>'''Existují tři stokové soustavy:'''
- soustava jednotná,
- soustava oddílná,
- modifikovaná. [1]
V rámci
jednotné stokové soustavy jsou dopravovány veškeré druhy odpadních vod
společnou trubní sítí směrem na čistírnu odpadních vod. Tento princip přináší
technické a ekonomické výhody, avšak nese s sebou i mnohé nevýhody,
zejména z hygienického hlediska. Zásadním objektem jednotné stokové sítě
je odlehčovací komora (OK), která vytváří přímou souvislost mezi stokovou sítí
a recipientem. [1] [4]
Oddílná soustava odvádí
různé druhy odpadních vod samostatnými trasami stokové sítě. Nejčastěji se
jedná o dvě stokové sítě, z nich jedna vede vody splaškové a druhá
odděleně odvádí vody dešťové. [4]
Modifikovaná stoková sít
vzniká kombinací jednotné a oddílné stokové soustavy v rámci odvodnění
jednoho urbanizovaného celku.
== Typy odlehčovacích komor ==
Po stavební stránce lze odlehčovací komory rozdělit
následovně:
=== Odlehčovací komory bez mechanického předčištění ===
==== a) Odlehčovací komory s přepadem ====
'''- přímým'''
Odlehčování
se provádí ve směru osy přívodní stoky. Rozdíl mezi jednotlivými typy je
v orientaci přelivu na směr přítoku odpadní vody do odlehčovací komory.
Základními typy jsou přepad přímý kolmý, přímý šikmý, přímý obloukový a přímý
lomený. [2].
Obr. 1 OK s přepadem přímým
'''- bočním'''
Směr odlehčování je odkloněn od směru přívodní stoky.
Snaha o zvýšení účinnosti bočního přepadu vedla ke konstrukci odlehčovací
komory s bočním přepadem v oblouku, při kterém se využívá odstředivá
síla proudící vody v oblouku. Umístěním přelivné hrany do oblouku na jeho
konkávní straně je možno dosáhnout zvýšení účinnosti odlehčení. [2]
Oboustranný
přepad umožňuje, oproti jednostrannému, zkrátit délku přelivné hrany a tím i
délku celé odlehčovací komory. [2]
Obr. 2 OK s přepadem bočním
==== b) Odlehčovací komory se škrtící tratí ====
Škrtící
trať je úsek s menším průměrem, vložený mezi odlehčovací komoru a stoku
vedenou dále k čistírně odpadních vod. Jeho působením se hladina
v komoře vzdouvá a vtok do odtokového potrubí se zahlcuje. Úsek škrtící
tratě tedy pracuje v tlakovém režimu, přičemž jeho průtočná kapacita se
mění jen málo. Škrtící trať se kombinuje s přepadem přímým nebo bočním. [2]
Obr. 3 OK se škrtící tratí a) s nízkou přelivnou
hranou, b) s vysokou přelivnou hranou
==== c) Odlehčovací komory s přepadajícím paprskem ====
Pracují
na principu rozdělení přepadajícího paprsku odpadní vody. Malé, tzv. bezdeštné
průtoky a zředěné množství splašků propadne úzkou štěrbinou do příčně
položeného žlábku, odkud odtékají k čistírně odpadních vod. Při větších
množstvích odpadních vod se přepadající paprsek rozdělí, část vod žlábek
přepadne a odtéká odlehčovací komorou do recipientu. [2]
Obr. 4 OK s přepadajícím paprskem
==== d) Odlehčovací komory s horizontální dělící stěnou (etážové, patrové) ====
Pracují
na principu horizontálního dělení průtoku. V odlehčovací komoře je ve vodorovné
poloze v určené výšce umístěn břit, který je podtékán odpadní vodou až do
určitého stupně ředění. Při větších průtocích nastává dělení průtoku. Větší
množství než je určené ředění splašků se břitem oddělí a je odvedeno do
recipientu. [2].
Obr. 5 OK s horizontální dělící stěnou
==== e) odlehčovací komory s plastickou přelivnou hranou ====
U
tohoto typu komor se přelivná hrana prohne tlakem přepadající vody. Voda
přepadá až do vytvoření přetlaku způsobeného vyšší hladinou ve stoce před
hranou. [5]
==== f) štítové odlehčovací komory ====
U štítových odlehčovacích komor je svislá deska
přitlačována ke hraně bočního přelivu protizávažím. Deska se vodorovně posune a
nechá přepadat vodu až do vytvoření přetlaku způsobeného vyšší hladinou ve
stoce před deskou. [5]
Štítové OK a OK s plastickou (elastickou) přelivnou
hranou se budují s cílem snížení zatížení vodního recipientu přepadajícími
znečišťující látkami z komory, jelikož umožňují zvýšení objemu prvního
oplachu transportovaného dál stokovou sítí. [5]
==== g) odlehčovací komory s torzní přepadovou hranou ====
Odlehčovací komory s torzní
přepadovou hranou jsou vybaveny pohyblivou sklopnou klapkou. Sklopná klapka
umožňuje zmenšení velikosti odlehčovacího objektu. Klapka dlouhá 1 m může
nahradit pevný přeliv délky 2 až 5 m při stejném odlehčení a za stejného
zpětného vzdutí. Klapka je odpadní vodou přelévána, proud tedy s sebou nestrhává
různé sunuté nečistoty, které se vyskytují na dně potrubí. Sklopná klapka
pracuje bez pomocné energie, při vyšší hladině se jednoduše prohne a voda může
přepadat. [6]
Obr. 6 OK s torzní přepadovou
hranou
==== h) Jiné typy odlehčovacích komor ====
Z
dalších typů odlehčovacích komor bez mechanického předčištění lze jmenovat OK
s násoskou, OK se stavítkem, OK s plovákovým a regulačním uzávěrem
nebo OK se stíraným sítem. [1]
=== Odlehčovací komory s mechanickým předčištěním ===
==== a) Vírové a vířivé separátory ====
Separátory
fungují na principu separace nerozpuštěných látek z vody
v odstředivém poli. Zachycení nečistot probíhá v proudu příčné
cirkulace. Zpravidla se jedná o kruhové nádrže s tangenciálním vtokem a
výtokem. [1]
Dle
charakteru proudění se separátory dělí na vířivé a vírové. O tom, jaké proudění
vznikne, rozhoduje vztah mezi přítokem (množství, rychlost), hladinou vody
v nádrži, přepadajícím množstvím vody do recipientu, odtokovým množstvím a
rychlostí v potrubí směrem k čistírně odpadních vod. [1]
Obr. 7 Separátor a) vířivý, b) vírový
Vířivé
proudění vzniká, odtéká-li na ČOV cca
1-5% přítoku do separátoru. Při vířivém proudění směřuje hlavní proud od středu
nádrže k hladině a odtud dále k obvodovým stěnám, podél nich klesá ke
dnu a postupuje ke středu nádrže. Plovoucí látky se shromažďují ve středu
nádrže v prohlubni na hladině. Ve středu nádrže se nachází kaliště, kam
jsou po dně sunuty zachycené látky. Nečistoty z kaliště jsou
transportovány dále na ČOV. [12] [13]
Vírové
proudění vzniká, jestliže na ČOV odtéká 10 a více % přítoku, v závislosti
na hloubce vody. U vírového separátoru je opačný směr proudění než u vířivého.
Proud směřuje podél dna k obvodovým stěnám, vertikálně podél stěn směrem
k hladině a po hladině do středu, kde vzniká vír. Vzdušné jádro víru
dosahuje až do kaliště. Usaditelné i plovoucí látky odcházejí do ČOV společně. [1]
[4]
==== Typy s přelivnou hranou uprostřed nádrže ====
'''Typ USEPA'''
Na přítoku je umístěn odražeč proudu, který napomáhá
vytvoření víru. Přítok je veden tangenciálně, u dna vtéká do kruhové nádrže a
tam vytváří dvojitou spirálu. U hladiny je vytvořen talíř s přelivnou hranou,
a aby nedocházelo k odtoku plovoucích nečistot do recipientu, je před
přelivnou hranou umístěna kruhová norná stěna. Plovoucí nečistoty jsou
strhávány pod talíř a tam zachyceny. Přepadající předčištěná voda je svedena do
recipientu a zachycené nečistoty jsou vírem přesunuty do odkaliště a na ČOV. [7]
Napříč talířem jsou umístěny čtyři svislé desky, které
brání vytvoření víru přepadající vody. Tento vír by snižoval hltnost
odvádějícího svislého potrubí. Ve dně separátoru je spirálovitě tvarovaný
žlábek, vedoucí od dna osy vtokového potrubí ke kališti. [7]
Nevýhodou těchto separátorů je umístění přelivné hrany a
odváděcí potrubí na dešťový průtok. Přelivná hrana se nachází kolem celého
obvodu talíře, vtékající voda může vytvořit zkratový proud a začne přepadat bez
dostatečného předčištění. Odváděcí potrubí má příliš velký průměr, takže excentricky
umístěné kaliště spolu s horizontálním dnem mohou být příčinou tvorby
sedimentů uvnitř nádrže. [7]
Obr. 8 Separátor typ USEPA
'''Typ Fluidsep'''
Separátor typu Fluidsep využívá
kontrolovaného vírového proudění k oddělení usaditelných a plovoucích
látek z odpadních vod. Jeho největšími výhodami jsou vysoká spolehlivost,
malé náklady na údržbu a dobrá odlučivost. [8]
Během bezdeštného období protéká
voda volně separátorem, stéká po odtokovém klenutém dnu a odtud přes škrcení na
čistírnu. Vzroste-li za deště přítok, je odtok škrcen a separátor se začne
plnit. Při malých srážkách nebo během krátkých dešťů se voda zachytí v akumulačním
objemu separátoru a k odlehčení do toku vůbec nedochází. Během dlouho
trvajících srážek voda přepadá prstencovou štěrbinou ve stropě mezi nornou
stěnou a vodícím plechem. [8]
Přítok do separátoru je veden
tangenciálně, celý objem vody se dostává do otáčivého pohybu a tak vzniká
proudění bez turbulencí. Nečistoty klesají dolů, jsou unášeny směrem ke středu
a dostávají se do odtokového konusu. Při plném naplnění separátoru na volné
hladině cirkulují plovoucí nečistoty, které po dešti klesají spolu
s hladinou a jsou dále odnášeny bezdeštným odtokem. [8]
Obr. 9 Separátor typ Fluidsep
'''Typ Heliscreen'''
Heliscreen
je jednoduché zařízení pracující na podobném principu jako šnekové čerpadlo. Na
přepadové hraně je umístěn děrovaný ocelový plech, jenž zachycuje veškeré
nečistoty větší než 6 mm. Tyto nečistoty jsou dále směřovány do čistírny
odpadních vod. [9]
Obr. 10 typ Heliscreen
'''Typ Storm King'''
Storm
King slouží k odstranění hrubých nečistot a plovoucích nečistot větších než 6
mm. Přítok je veden tangenciálně do středu nádrže, kde jsou umístěny
horizontální talíře. Tyto talíře, slouží k zachycení nečistot. [10]
Proud
vody a nečistot spirálovitě klesá podél stěn (červená šipka). Usaditelné látky se shromažďují ve středu
kužele a pomocí rotačních sil se dostávají nahoru (tmavě modrá šipka).
Z talíře je voda odváděna do bočního žlabu a odtud následně do recipientu (světle
modrá šipka). Kal je odváděn žlábkem ve dně na čistírnu odpadních vod (hnědá
šipka). [10]
Obr. 11 typ Storm King (vlevo) a Hydro-Static
Screen (vpravo)
'''Typ
Hydro-Static Screen'''
Za
bezdeštného období proudí voda žlabem, umístěným pod roštem. Během dešťové
události se zvýší hladina vody v komoře a voda protéká přes děrovaný plech
(červená šipka viz Obr. 12 (vpravo)). Usaditelné látky a plovoucí nečistoty
zůstávají pod plechem a pokračují dále na čistírnu odpadních vod (hnědá šipka).
Pročištěná voda prochází roštem a pokračuje dále do recipientu. [11]
'''Typ Hydro-Jet Screen'''
Bezdeštný průtok
protéká samostatným kanálem a pokračuje dále na čistírnu. Během deště hladina
vody v kanále stoupá a z bezdeštného kanálu se přelévá přes přepadovou
hranu na samočistící česle. Část vody za česlemi je odváděna na čistírnu, část
se dostává do recipientu. [12]
==== Typy s přelivnou hranou na obvodu nádrže ====
'''Separátor typ ČVUT'''
Tento typ vychází z návrhů separátoru USEPA a byl
vyvinut na Českém vysokém učení technickém. Stejně jako u typu USEPA je přítok
veden tangenciálně a u dna se vytváří spirálovitý vír. Přeliv společně
s nornou stěnou je však umístěn v poslední čtvrtině obvodu nádrže. Ve
středu nádrže je umístěno kaliště. [7]
Obr. 12 Separátor typ ČVUT
'''Typ dle Balmofortha'''
Separátory
toho typu jsou využívány především v Anglii. Přítok je veden opět
tangenciálně, ke dnu nádrže a přelivná hrana je umístěna ve stejné výšce jako
vtokové potrubí. [7]
Separátor
je tvořen dvěma kruhovými nádržemi, první z nich vytváří vlastní prostor
nádrže, druhá využívá mezikruží jako odtokový žlab. Norná stěna je umístěna u
středu a její koncová část je upravena jako přepadová hrana. Kal se hromadí ve
středu nádrže, odkud je odváděn na čistírnu. [7]
Obr. 13 Separátor typu dle Balmofortha
==== b) Obloukové separátory ====
Obloukový
separátor byl vyvinut ve Velké Británii a všechny návrhové parametry jsou
odvozeny z průměru přítokového potrubí D. [7]
Obr. 14 Obloukový separátor
==== c) Trubní odlehčovací komora (TOK) ====
Trubní
odlehčovací komora je poměrně nově vyvinutý druh odlehčovací komory. První
exempláře byly instalovány v Moravském Krumlově a v Děčíně. Tento typ
je vhodný především do rovinatého prostředí, kde lze přítokové potrubí využít
jako retenční (nutnost navržení přítokového potrubí jako tlakové), díky tomu
dochází ke zlepšení proudění v komoře a zachycení prvního splachu. [13]
TOK
sestává z dvou na sobě uložených trub vzájemně propojených štěrbinou,
která je proříznutá podélně vespod přepadového potrubí. Během dešťové události,
kdy škrtící trasa nestačí odvádět, dochází ke zvyšování hladiny ve spodní
troubě a po dosažení úrovně propojovací štěrbiny je přebytečná a minimálně
znečištěná vody odváděna do odlehčovací stoky a dále do recipientu. Pozitivní
vliv na separaci nerozpuštěných látek má příčné proudění, které podporuje
jejich sedimentaci. Dochází ke zpomalení nerozpuštěných látek v hlavní komoře a
jejich sunutí u dna do odtoku. Po skončení deště probíhá samočinné vypláchnutí.
[14] [13]
Komora
je vyrobena ze sklolaminátu, jenž má velmi malou drsnost a díky hladkému
povrchu stěn je umožněn lepší odtok sedimentů. [13]
Obr. 15 Trubní odlehčovací komora: příčný řez
(vlevo), podélný řez (vpravo)
Design
komory byl ověřen jak pomocí matematického, tak pomocí fyzikálního modelu.
Zkoumaly se vlivy proudění na separaci nerozpuštěných látek i různé varianty
přepadové štěrbiny. [13]
Mezi
výhody trubní odlehčovací komory patří levná výroba, jednoduchá instalace,
omezení vypouštění znečišťujících látek, snadná obsluha a bezpečný,
bezproblémový provoz.
[14] [13]
==== Popis jednotlivých částí TOK ====
Přítokové
potrubí
Přítokové
potrubí musí být dostatečně dlouhé a rovné, aby nedocházelo k bystřinnému
proudění (Fr < 1). Proto se
navrhuje délka potrubí L alespoň jako dvanácti násobek průměru D tohoto
potrubí, tedy L = 12D. Je-li délka
přítokového potrubí menší, je potřeba umístit před TOK komoru, která zajistí
uklidnění energie vody. [13]
Hlavní
komora
Oproti
přítokovému potrubí je hlavní komora rozšířena. V komoře je umístěna norná
stěna, před kterou se nachází vstupní šachta pro obsluhu. Poblíž vstupní šachty
je umístěn nouzový obtok opatřený šoupětem, které má ovládání v šachtě.
Ovládání je umístěno nad úrovní celého objektu z důvodu možného zacpání
odtoku na ČOV, při kterém by byla celá odlehčovací komora pod vodou. [13]
Norná stěna
Norná
stěna je uchycena v nerezovém rámu před přepadovou štěrbinou a dlouží k
zadržení plovoucích nečistot. Po dešti klesají plovoucí nečistoty společně
s hladinou a jsou odplavovány bezdeštným odtokem na čistírnu. Je-li
potřeba je možno nornou stěnu překlopit a využít ji jako provizorní hrazení. [13]
Obr. 16 Nalevo norná stěna, kterou lze překlopením
použít i jako provizorní hrazení (vpravo)
Česle
Česle
zamezují vtoku větších plovoucích a unášených nečistot do recipientu. Jsou
uchyceny pomocí čepů a jsou volně kyvné s max. odklonem od svislice 45° . Pruty
česlí mají průměr 14 mm, světlá šířka mezi nimi je 30 mm. Po celé délce
přepadové štěrbiny je rovnoměrně rozmístěno 5 polí, první pole je hned za
nornou stěnou. Mezera pod česlemi odpovídá polovině průměru škrtící tratě. [13]
Přepadová
štěrbina
Přepadová
štěrbina slouží k odtoku naředěné odpadní vody, která bez dalšího čištění
putuje přímo do recipientu. Odpadní vody tudy odtékají během přívalových nebo déletrvajících
dešťů, kdy se díky škrtícímu potrubí zvedne hladina. [13]
Přepadová
štěrbina má dva základní tvary. Prvním z nich je jednoduchý obdélník,
užívaný pro DN přítokového potrubí menší než 1000. Druhým tvarem je
lichoběžník, používaný pro DN 1000 a větší. [13]
Obr. 17 Typy přepadové štěrbiny u trubní OK
Škrtící
potrubí
Škrtící
potrubí má oproti přítokovému potrubí malé DN, což způsobuje jeho omezenou
kapacitu. V průběhu bezdeštného období odvádí veškeré vody na ČOV, za
deště tyto vody reguluje tak, aby přítok na ČOV byl konstantní. [13]
= Vliv odlehčovací komor na životní prostředí =
Během
dlouhotrvajících či přívalových dešťů se prostřednictvím odlehčovacích komor dostávají
do prostředí směsi dešťové, odpadní a balastní vody a ohrožují jak recipient,
do kterého je komora zaústěna, tak jeho přilehlé okolí. [15]
Narušení
vodních toků lze rozdělit do tří kategorií: ovlivnění kvality vody (zvýšení
koncentrací látkového znečištění, zvýšení koncentrací patogenních organismů, změna
teplotního režimu a změna estetického vzhledu), ovlivnění hydrologického režimu
(maximálních a minimálních průtoků) a ovlivnění morfologického stavu (podélného
a příčného profilu, stavební objekty). [16]
Dle
rozdílné doby působení lze narušení rozdělit na narušení s krátkodobými
(akutními), opožděnými a dlouhodobými (chronickými) účinky. Krátkodobé narušení
působí během přepadu a pouze několik hodin po něm, jedná se o zvýšené
koncentrace toxických látek, deficit kyslíku, zákal, zvýšenou teplotu či zvýšený
hydraulický stres. Opožděné účinky se
projevují za několik dní až týdnů po přepadu a lze sem zařadit deficit kyslíku
ve vodě a v dnovém sedimentu nebo narušení hygienického stavu patogenními organismy.
Dlouhodobé účinky se projevují měsíce až roky po přepadu a jsou výsledkem
kumulativních efektů řady událostí. Patří k nim kolmatace dna, deficit
kyslíku v sedimentu, chronická toxicita těžkých kovů a organických
polutantů, eutrofizace živinami a změny morfologické struktury toku. [15]
Další
dělení narušení toku, lze udělat podle toho, dochází-li k narušení ekologického
stavu nebo k narušení nároků na užívání. [15]
= Seznam zdrojů =
[1] NYPL, Vladimír a Marcela
SYNÁČKOVÁ. ''Zdravotně inženýrské stavby 30: stokování''. 1. vyd. Praha:
Vydavatelství ČVUT, 1998, 149 s. ISBN 80-010-1729-X.
[2] Hlavínek, Petr, Jan Mičín
a Petr Prax. ''Stokování a
čištění odpadních vod''. Vyd. 1. Brno: CERM, 2003. 283 s. Učební texty
vysokých škol. ISBN 80-214-2535-0.
[3] Čížek, Pavel, František Herel
a Zdeněk Koníček. ''Stokování a
čištění odpadních vod''. Vyd. 1. Praha: SNTL, 1970. 400 s.
[4] Hlavínek, Petr, Jan Mičín
a Petr Prax. ''Příručka
stokování a čištění odpadních vod: popis principu a systémů odvádění odpadních
vod: technologie čištění odpadních vod a zpracování kalů''. Brno: Ardec,
2006.
[5] TNV 75 6262 ''Odlehčovací komory a separátory.'' MZe ČR:
Český normalizační institut, 2003
[6] PFT, prostředí a fluidní technika – propagační leták. Dostupné z:
http://www.pft-uft.cz/nabidka/fluidbend.php
[7] KONÍČEK, Z. aj.: ''Pracovní seminá''ř'':''
''Odd''ě''lova''č''e deš''ť''ových vod - separátory,'' ČVVS, ČVUT,
Praha, 1994
[8] PFT, prostředí a fluidní
technika – propagační leták. Dostupné z: http://www.pft-uft.cz/nabidka/prospekty/fluidsep.pdf
[10] ČSN EN 752 (75 6110). ''Odvodňovací systémy vně budov''. ČR: Český
normalizační
institut,
2008.
[9] Hydro International.
[online]. [cit. 2013-10-09]. Dostupné z:
http://www.hydro-int.com/intl/products/heliscreen
[10] Hydro International.
[online]. [cit. 2013-10-09]. Dostupné z:
http://www.hydro-int.com/intl/products/storm-king
[11] Hydro International.
[online]. [cit. 2013-10-09]. Dostupné z:
http://www.hydro-int.com/intl/products/hydro-static-screen
[12] Hydro International.
[online]. [cit. 2013-10-09]. Dostupné z: http://www.hydro-int.com/intl/products/hydro-jet-screen
[13] BALIHAR, Ondřej (2010) ''Modelová studie odstranění plovoucích
nečistot z přepadu trubní odlehčovací komory přidáním česlí.'' (SVOČ) Fakulta stavební, České
vysoké učení technické, Praha
[14] HOBAS: Sklolaminátové trouby
(GRP). [online]. [cit. 2013-10-17]. Dostupné z: http://www.hobas.cz/vyrobky/sachty-retencni-systemy-prislusenstvi/cso-trubni-odlehcovaci-komora.html
[15] KABELKOVÁ, Ivana.: ''Metodická příručka – Posuzování dešťových
oddělovačů jednotných stokových systémů v urbanizovaných územích'',
Praha, 2010
[16] Krejčí,
Vladimír et al. ''Odvodnění urbanizovaných území: koncepční přístup''. Vyd.
1. Brno: NOEL 2000, ©2002. 562 s. ISBN 80-86020-39-8.
| |||