'''Boček z Kunštátu a Poděbrad''' (před [[1350]] – [[1373]]) byl [[Moravané|moravský]] šlechtic, který pocházel z [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|rodu pánů z Kunštátu]], zakladatel poděbradské větve.
Jeho otcem byl [[Gerhard z Kunštátu]]. První písemná zmínka o Bočkovi z Kunštátu pochází z roku [[1350]], kdy se uvádí v souvislosti s udělením práva na statky spadlé na krále (odúmrtí, konfiskace). Boček se stal oblíbencem krále [[Karel IV.|Karla IV.]] a jeho přízně dokázal využít. Původem moravský šlechtic získával postupně statky v [[České království|Čechách]] a rozšířil tak moc svého rodu. Centrum nové větve, -město [[Poděbrady]] získal sňatkem s Eliškou, jejíž otec byl Hynek z Lichtenburka[[Lichtenburk]]a a na [[Žleby|Žlebech]]. Roku [[1353]] se stal Boček královským číšníkem a uváděl se s predikátem ''"z Poděbrad."'' Díky přízni Karla IV. získal i další majetky ve východních Čechách. Kromě toho však soustředil i svůj zájem na Moravu, kde se mimo jiné zajímal i o oblast [[Hostýnské vrchy|Hostýnských vrchů]]. Zde založil nový hrad [[Obřany (hrad u Chvalčova)|Obřany]], který dostal název podle sídla jeho nepřímého předka [[Gerhard ze Zbraslavi a Obřan|Gerharda ze Zbraslavi a Obřan]]. V tomto případě však narazil na zájmy moravského markraběte [[Jan Jindřich|Jana Jindřicha]], jehož jeho královský bratr Karel IV. proti Bočkovi podržel a bylo nařízeno, aby rozestavěný hrad byl rozbořen. Výsledkem této činnosti bylo vzájemné usmíření a postoupení Bočkova hostýnského majetku moravskému markraběti. Boček však v roce 1371 získal významné panství hradu [[Litice nad Orlicí|Litice]] ve východních Čechách. To byl jeden z posledních jeho počinů, protože v roce [[1373]] zemřel.
Boček z Kunštátu a Poděbrad měl čtyři potomky. Jeho statky zdědil nejstarší syn [[Boček starší z Poděbrad]]. Druhý syn Hynek se uvádí roku pouze [[1375]], další syn Ješek (Jan) se uvádí v letech [[1376]]-[[1393]]. Dcera Alžběta byla [[Abatyše|abatyší]] u [[Bazilika svatého Jiří|sv. Jiří]] v [[Praha|Praze]].
